TAPINA: sestilete dite me zname: Mami, ja vim ze se ti pani druzinarka nelibi, ale ja k ni chci chodit na tu keramiku protoze mne to zajima. Das mi 900? -- Tadeasi, dobre jak myslis ty. 900 ted nemam, muzes si neco prispet z kapesneho? Jo muzu dat tak dve stovky. Dobre.

Takhle bych rada dopadla. Ze decko ma z detstvi tak pevnou vazbu (sebeduveru a duveru v svet, rekneme), ze pak zvlada i kravy a muze se od nich ucit, kdyz chce. Coz vznika (minimalne dle nazoru te me zname) tim, ze onen Tadeas nikdy v zivote nemusel poslouchat nejakou autoritu, se kterou by se citil blbe; vzdy se s nim projednavalo zda nekde chce nebo nechce byt atd.

--

racionale za tim kontaktnim principem (attachment theory) je fakt, ze decka (resp. obecne kazdej) jakmile je v urcite mire stresu, tak se odpoji prefrontalni kura (vyvojove mlady mozek, abstraktni uceni atd, schopnost rozvijet nove, uceni...) a jedna limbicky mozek (emoce, preziti, ...). Decka jsou strasne zranitelna a bezmocna a citliva na to vyvrzeni z tlupy (odpirani lasky od rodicu, spoluzaku, ucitelu...). Dospely si (nektery) je schopen rict sef je debil ale co mam z nej hlavne kdyz chodi vyplata, ale male decko ne. A kdyz vali setrvacne programy limbickeho mozku, nejde se ucit. Je to jako ucit se na zkousku kdyz se mi chce curat, mam hlad, bojim se o tatu ve spitale a obecne se bojim ze mne od te zkousky vyhodi a vyhodi ze skoly a bude pruser atd. Jiste si kazdy pamatuje jak se v takovem rozpolozeni uci - no a decko kdyz se zacina psat diktat a ono vi, ze tata ho zase serve za petku a zakaze mu jit ven, tak fyziologicky nema jinou sanci nez to zase posrat.

LYDI: Ale i vybudovat něco vlastního si může jen člověk, který něco umí. Mě děsí, jak často narážím na internetu na zoufalé výkřiky typu "Hledám práci! Jakoukoliv! Administrativní, třeba." Nikde "umím to a to, nabízím to a to". Lidi, kteří prostě nepovažovali za nezbytné se nějak kvalifikovat, se teď diví, že ve výběrovém řízení, kde se zaměstnanec může vybírat losem, protože práci může dělat kdokoliv, padne los vždycky na někoho jiného.

A jestli chcete extrémní odstrašující příklad lidí, kterým se rozvinulo kritické myšlení dříve, než nekriticky přijali současné vědou ověřené poznání o fungování světa, tak doporučuju na Facebooku skupinu "Užíváme CDS", nebo jak se to přesně jmenuje. Ale jen pro silné povahy.
Celá generace lidí, která se plácá po prsou, jak si nenechali konvenčním školstvím vymýt mozky, je ochotna věřit, že rakovina je způsobena parazity, které moderní medicína neumí odhalit, ale odhalí je šarlatánova zázračná mašinka a vyléčí to ředěná bazénová chemie. Jakmile člověk na začátku některé základní informace prostě nepřijme jako fakt, s tím, že ti lidé, kteří na to kdysi přišli, nebyli blbí, a po nich to ještě několik dalších, taky ne blbých, ověřilo a prokázalo, tak se mu dají nakecat velmi nebezpečné bludy, a celé kritické myšlení je v ...


S druhou částí souhlasím, když chci, aby někdo něco dělal/nedělal, měla bych mu vysvětlit, proč to chci. Ale u dětí lze tohle použít až od věku, kdy budou schopni si tak dlouhou větu vůbec vyslechnout do konce ;o) To zatím můj syn (2,5 roku) prostě není.

KOTENCE: Ovšem šéfa si bude moct vybírat pouze za předpokladu, že školní docházku nestráví soustředěným bojem s krávou účou, ale kvalitním vzděláváním, které vyústí ve vznik kvalifikovaného pracovníka. Protože jen takoví si práci vybírají. A jsme zase u toho, co jsem psala předtím - vyplatí se v nižším věku spíše přijímat zdroje z okolí a až posléze je zhodnotit, přebrat a využít k sebeprosazení.

YMLADRIS: a v 11 letech jeji kluci pisou skladby pro orchestr nebo neco takoveho, takze clovek to fakt muze brat trochu "s rezervou". ale to je co se mi taky hodne libi - ze podporuje v nich co "miluji" a nerekne "hele s hudbou stejne zadne prachy nevydelas..." treba (:
jinak .. treba respektovaci vychova, s laskou a duverou (!!!) mozna je naivni ale pro me (a ja sem casto naivni protoze sem utopista :p) to ideal jak si to predstavim, jak si to preju, jak bych se prala byt "brana" jako dite. ze i kdyz teda spis hlavne i protoze sem mala docela nemohouci, ze rodice mi pomuzou, poslouchaji co chci rict atd. je mi jasny, ze v zasade to tu mame asi hodne lidi ... (; taky se nekdy bojim, aby z dite vyroslo respektujici jedinec (kdyz nebude drilovan disciplinou) ale kdyz ja budu respektujici, tak snad bude taky (;