• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    RACHEL
    RACHEL --- ---
    SUCUBIS: nerikala bych mu, ze zle deti nikdo nechce, ale ze to se nedela, ze to boli a detem se to taky nelibi.

    pak v diteti vznika ta rozpolcenost, jestli je zle nebo hodne a kdyz jsem zle, tak me maminka nema rada. a to je psycho.

    ja jim rikam, ze je mam rada porad a nic to nezmeni, ale davam jim hranice jinak - to boli, to se nedela, vim, ze se nudis, vim, ze chces ven, ale nemuzeme, ...
    RACHEL
    RACHEL --- ---
    SUCUBIS: tak primarni je nerikat, ze je zle dite, ale ze je to zle chovani. to je nebetycny rozdil.

    ja rikala: mam te moc rada, ale tohle je osklive chovani, to se mi nelibi.

    a ano, dite doma zavrene je na nervy. proto predavam, jakmile prijdw muz a jdu to vydychat, odpocinout si.
    SUCUBIS
    SUCUBIS --- ---
    YMLADRIS: tak situaci co popisujes jsem zazila na 6mesicu kdyz jsem byla tehotna prave s touhle priserou a to same mi manzel i rikal :)
    nerikam mu to jen kdyz normalne zlobi, to musi udelat vazne tezkej pruser a ja z nej byt maximalne na nerva a neni to ze neotravuj, treba v pripade, kdyz tady mame navstevu a on jeci a skube veci z ruky s kteryma si ani nechce hrat a to dite treba i bouchne, tak se mu snazim vysvetlit ze se ma rozdelit a ze se pak i ostatni s nim budou chtit delit, kdyz dal napada tak mu reknu ze zly deti nikdo nechce, kdo by si chtel hrat se zlym klukem ?!
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SUCUBIS: jestli si nrdelas srandu ("asi bych mu nemela rikat..") tak fakt strasit decka je krucinal krajne nelogicky!
    byt zavrenej doma je pro nektery deti asi takovy peklo jak kdyz ty bys byla zavrena v posteli na zadech s tehotnym brichem, skucela a trapila se. a ted si ptedstav ze ten, kdo ma radove lepsi zdroje a situaci - treba tvuj chlap - by vykoumal genialni, ze pomuze tim, ze te bude stresovat aby te ani nenapadlo z ty postele lezt. vykladal by ti janevim ze zabijes svoje decko...
    kratkodobe bys mozna dala pokoj, ale co by tim vyresil? akorat by ti pridal dalsi stres. co bys od opory podpory cloveka na tvoji strane chtela v tezke situaci zavrenosti? aby ti pomahal tim projit. a od toho tady jsi pro svy decko. nee "neotravuj nebo te nikdo nebudem chtit". to mu muzes taky privazat tezkej bagl na zada. je mi rozumet?
    SUCUBIS
    SUCUBIS --- ---
    ADD: jaaato spis vnimam tak, ze se proste potrebuju vykecat ze nemam moc jinak s kym, tak jim rikam i hovadiny a co se bude dit i mimo jejich radius :) a kdyz je mam na sobe tak to snad ani nejde na ne nemluvit, co se tyce mazleni, tak prisera kolikrat nestaci zdrhnout kdyz ho zajmu a vymazlim, ale zas se pak silene smeje a krici jeste jeste, uz to i zacal milacek oplacet, je proste cim dal vic k sezrani a uz nekolikrat udelal takovy muckaci vypad i na brasky :D
    ostatne ja tady asi dost vybocuju, alternativni ani bio matka nejsem
    YMLADRIS: to bych mu asi mela prestat rikat, ze je zlobivej kluk a zlobivy deti nikdo nechce (ale to reknem jen kdyz uz vazne leze na nerva od probuzeni az do setmeni), kdyz na nej uz nic neplati, jak je doma zavrenej tak zlobi co to da jak se nudi :/
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    INUSHKA: eee dobre beru to jako ze mam zvysit prioritu dodelani treba aspon te nastenky aby bylo zjevnejsi co to to kontaktni rodicovstvi je

    Ve zkratce - se prislo na to, ze deckam nestaci vyziva teplo sucho atd. ale ze totalne chradnou skrz SEPARACI. Miminka ziji hlavne fyzicky, takze ne-separace ("vazba" - attachment) se u nich posiluje skrz veci jako bonding noseni spani mazleni kojeni...
    Fyzicky kontakt je dulezity furt, ale cim vetsi decko tim rozvinutejsi ma psychologicke potreby. SEPARACE je neco jak kdyz se odcizis se svym chlapem. Kdyz neproudi laska. Deje se to ponizovanim decka, hnevem, posmivanim, trestanim, podminovanim lasky, odmitanim lasky... proste batole/dite kdyz rodic se od nej oddeli/odcizi ("jsi zla holcicka nemam te rad!!") se citi podobne jako mimino kdyz ho nechas nekde samotny. Deti jsou desne adaptabilni ale CHRADNOU, resp. na vyrovnavani separace spotrebovavaji desne moc zdroju, ktere by jinak mohly vkladat do rozvoje. Kdyz ale maji pevnou vazbu (internalizuji ze rodic je OPORA, ktera je NA JEJICH STRANE), tak se muzou rozbehnout a frcet. A to je kontaktni rodicovstvi. Byt na jejich strane.
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    ADD: já jsem nosila nejvíc v době, kdy většinu času prospala, velmi brzy mě přerostla přes hlavu, ale pamatuju si na jednu vycházku, kdy se právě probudila a byla docela dlouho bdělá a to jsem jí furt něco valila do hlavy a ukazovala a "vysvětlovala", takže jsem asi mluvila.
    Každopádně, teď sice jezdí v kočáře, ve sporťáku a kouká před sebe, ale mluvíme spolu taky furt - ona ukazuje, komentuje, pojmenovává a je v tom věku, kdy to opakuje, dokud jí nepotvrdím, že rozumím/slyším. Takže pořád potvrzuju, rozvíjím její jednoslovná sdělení, doplňuju atp. Vlastně mám dojem, že vedeme "normální" konverzaci. A občas mám taky pocit, že na mě lidi koukají divně.
    DALEEN
    DALEEN --- ---
    ADD: Taky mluvím na dvoutýdenní novorozeně :) Mluvila jsem na obě děti už když byly v břiše a mluvila jsem na ně i po narození.
    ADD
    ADD --- ---
    SANCHA: Se nesměj; víš, jaký mám strach (ne trvale, ale takové záblesky, jestli jsem něco nepodcenila), že opravdu kvůli té rutině dítěti ublížím nebo ho někde zapomenu? U prvního dítěte člověk o všem nějak přemýšlel, jak pozná teplotu vody ve vaničce... teď dorazím z dítětem do koupelny, dojde mi, že nemůžu říct "svleč se, vyčůrej a vlez do vany", zarazím se a teprve po řádném zamrkání ho vrazím pod kohoutek do umyvadla. :-)))
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    TAPINA: se zviratama si taky nepovidam, to zase někde přes pusu mne. Ale s miminy jo, vždycky.
    ADD
    ADD --- ---
    TAPINA: Já mluvím na děti od početí, ale prvních devět měsíců jen v duchu, s jedním krevním systémem doufám, že to vnímají i tak. :-) Vlastně jsem s nimi před porodem mluvila víc hlubokomyslně, teď spíš komentuju, co dělám. Přijde mi nezdvořilý vzít někoho do náruče a jít s ním vynést odpadky nebo zalít kytky a nevysvětlit mu, co to dělám. :-)
    ADD
    ADD --- ---
    ANNAWA: Dík, že to říkáš, tady je to samá alternativní biomatka, ale když jsem přišla domů, najednou mi přišlo, že jsem tam byla asi jediná, kdo se s pětitýdenním dítětem radí, jaký koupí bráchovi tenisky.
    :-)
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    ADD: Tak já zrovna na mimino kór moc nemluvila, mně to nejde z huby, když mi dotyčný neodpovídá. Nepovídám si ani se zvířatama mimo organizační záležitosti, a plno lidí to dělá :o) Zpívala jsem, když jsme byli doma sami a nechtěla jsem, aby nebylo úplné ticho, ale mluvila jsem taky víceméně "organizačně". Co furt říkat? :o) Nezdá se, že by to dítě nějak poznamenalo v oblasti jazykového vývoje, teď si to vynahrazujeme, konverzuje se od rána do večera nepřetržitě.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    ADD: mluvila jsem na ně vždycky, taky mi to přijde normální, ani to jinak neumím. Zpetne me mrzí jen to, že na nejstaršího jsem tak kontaktní, co se třeba doteku týče, nebyla, ale mladá nezkušená a navíc rok 1997, žádný internet. Až časem jsem víc dala na své instinkty.
    ADD
    ADD --- ---
    Taky jsem nedomazlená a těžce nesu, že starší kluci už spí ve svém pokoji. :-)
    Mám dotaz přesahující pouhé nošení dětí: všimla jsem si dnes na jedné akci, kde bylo mnoho (možná i desítky) matek s dětma na břiše, že jsem zřejmě jediná, kdo na nemluvící dítě, pokud je vzhůru, neustále mluví. Mluvíte na své děti? Nějak si neumím představit, že mi někdo dýchá málem do tváře a já dělám, jako by tam ani nebyl, nevysvětlila, co dělám... (Na druhou stranu před týdnem na Knižním veletrhu mi jedna paní na stánku říkala "To už je několikáté dítě, že? Vy ho berete tak samozřejmě..." Trochu jsem se lekla, jestli jsem dítětem třeba nezavadila o pult, ale prý ne. :-))
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    INUSHKA: ja jsem zjevně z dětství nedomazlena, takže si to s dětma vynahrazuju.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    LEDNACEK: Já se třeba přiznám, že "kontaktní rodičovství" je pro mě celkem bezobsažný a příliš široký pojem. Nějak nevím, o čem bych tu vlastně měla diskutovat, co sem teda kromě těch šátků a společného spaní teda patří. O výchově chodím radši duskutovat do jiných klubů, které už tu byly odkazovány - Šťastný rodič, šťastné dítě, Výchova bez tělesných trestů... Asi hlavně proto, že si vlastně moc jako "kontaktní rodič" nepřipadám, naopak mám dost velkou osobní zónu a těsný tělesný kontakt je mi příjemný jenom omezenou dobu a to i s vlastním dítětem.
    LEDNACEK
    LEDNACEK --- ---
    Snažím se hodně vysvětlovat, např. když něco zakáži, tak mám potřebu vysvětlit, proč jsem to tak udělala (např. že do dveří se prsty nestrkají). Nebo když už je toho dětského blbnutí na mne moc či něco už opakuji po xté, tak se snažím říkat - Nelíbí se mi, že... Před pár dny mně přišlo na mysl, že bych o větě "Nelíbí se mi" s Bertou měla promluvit. Domluvily jsme se, že když se mi něco nebude líbit, že jí to povím, a stejně tak mi ona poví, když se jí nebude líbit něco na mém chování. Stašně mne překvapilo, jak těžce se mi jí tenhle návrh říkal. Měla jsem pocit, jak kdybych prvně mluvila s partnerem a ne s dítětem. Druhý den ráno jsem trochu hartusila - byl už čas se oblékat do školky.... no prostě jsem byla netrpělivá. Samozřejmě, že zbytečně. Školka by tam stála i o pět deset minut později. A Berta mi po tom mém výstupu povídá: Mami, nelíbí se mi, když na mne takhle mluvíš. Nevím, jestli to na vás nějak působí, mne to ale hodně zasáhlo/zaujalo a ani nevím proč.
    LEDNACEK
    LEDNACEK --- ---
    TORUVIEL: chichichi, to zní také dobře. Ze cvičení mám ale pak alespoň navíc pocit "pěknějšího" těla.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Nebo ještě jedna věc, co mě strašně zrelaxuje, nechat na sebe téct vodu, teda sprchu, ale dlouho dlouho :-)) Nevýhoda je velká spotřeba vody :o)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam