MALA_MISIA: Jen k tvemu dotazu, co je kontaktni rodicovstvi u batolete, tak je to podle me nedelena pozornost - to, kdyz dite prijde a chce neco sdilet, neco delat s tebou, tak ne ho odhanet kvuli praci/uklidu/vareni, ale dat mu tu pozornost a delat veci s nim. Napr. ja s batoletem pracovala a studovala a bylo odboji, kdy jsem mela dojem, ze syn otravuje, ze porad rusi a ja potrebuju neco delat. Odhaneni, proseni, vysvetlovani nepomohlo, az pak to, ze jsem veci nechala a proste se mu chcili venovala. Nakonec se ukazalo, ze jsem tim ziskala voc casu na praci, protoze syn se nabazil kontaktu, kdy jsem byla jen pro nej a pak si hral zase sam. Myslim, ze pro nej bylo dulezite, ze jsem veci nechala a dala ho na prvni misto. A pak jsme taky meli system, ze dopoledne si kazd delame, co potrebujeme a odpoledne vyrazime spolu ven a to jsem tam jen pro nej (nevisim na telefonu, ale povidam si s nim, delame i to, co on chce).
A s tim ne, ja se snazila, aby v batolecim veku slychaval NE jen tehdy, kdy je to fakt nutne a ne porad na nejake blbosti. Jinak to, ze dite zaziva frutraci z toho, ze mu neco zakazu, povazuji za rozvijejici a potrebne, protoze se ji uci zvladat. A v momente, kdy jsem se rozhodla, ze proste ne, tak ne a uz to dodrzet. Jen to nesmi byt porad, prpste si vybrat ty veci, na kterych ti zalezi (u nas napr. odchod do postele, to se proste nediskutuje, nebo prebaleni v leze)