• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    TORUVIEL: Tak to máš pravdu. Já z toho mám rozporuplný pocity. Když jsem jí odstavila, tak mi to bylo docela líto a teď, když chce znova, tak se mi do toho zase už nechce...
    Ale co je pro mě základní, je nevnucovat se dítěti. Nerušit, když si samo hraje, zbytečně nepomáhat, netahat ho k sobě, když se chce osamostatnit a nekojit, když to nežádá. Pro mě bylo důležitý, aby si o to kojení sama řekla. Aby to nebylo stylem "neni mi příjemný, že pláčeš, zacpu ti pusu prsem".
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Ale určitě není jednoduchý tohle vybalancovat. A nebude na to jasný recept, jak dlouho přesně kojit, aby to bylo ok. To je zas ten paradox, že matka i dítě se jednak těší na tu samostatnost, dítě se vrhá objevovat svět, matka ho podporuje. Ale na druhou stranu tu je separační úzkost, úzkost z oddělení, u obou, matky i dítěte. A kojení je jedno z těch pevných pout, kdy mají matky často protichůdné pocity, někdy už toho mají dost a nejradši by už odstavily, ale na druhou stranu chtějí dítěti dopřát to nejlepší, a taky je jim to podvědomě příjemné, že mají někoho tak blízkého, v tak intimním vztahu dá se říct, a nechtějí ho pustit. A dítě ohledně toho má určitě taky rozporuplné pocity, zejména pokud v tom matka nemá jasno. Chce to asi hodně sebereflexe tyhle skryté motivace odkrýt a umět dítě "pustit" do světa.
    Já mám třeba problém, že jak jsem nekojila moc dlouho, a dcera ani v tom miminčím věku nebyla chovací, a tak pozoruju, že občas se tahle naše nenaplněná blízkost nahrazuje teď, a to tak, že dcera cítí, že mě nemá tak jistou, a já mám v některých situacích zase moc ochranitelský chování, kdy ji nepustím, ačkoliv bych měla. Ale to jsou tak subtilní věci, že by normálně lidi asi řekli, že řeším koniny, že jsme naprosto ok, ale jak říkám, jsou to takové jemné věci, a já jsem holt pozorovatel, vnějších i vnitřních krajin, a tyhle věci vnímám.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    To je imho jako s tím nošením. Přijde mi, že matka/rodič prostě pozná, kdy je to skutečná potřeba miminka, a kdy už se to přehoupne do nějaké nezdravé závislosti. A každé dítě má tu hranici jinde, to pozná asi jen vnímavý rodič (pokud se napojí na to dítě, a nenechá se ovlivňovat starými vzorci výchovy, přečtenými moudry a dalšími vnějšími podněty). U miminka je prostě málo nástrojů, které můžeme použít k utišení, tak fyzická blízkost a kojení je jednou z nich, to bezpochyby.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    TAPINA: Já to třeba beru i jako uklidňovadlo, ale u miminka.
    NEMESISS: Já to tak dělala u miminka, ale postupně se snažila předejít tomu "požádání o kojení" a u(s)pokojit dítě jinak. Často stačilo dát dítě včas do šátku. Třeba v autě se snažím jídlo na nepohodu fakt nedávat. První nabízím knížky s obrázkama, hračky a pití.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    TAPINA: To asi ano, ale v dnešní blahobytné společnosti je prostě záhodno, aby se lidé neuklidňovali jídlem...Stejně tak mi přijde mimo dávat dítěti na každou bolístku bonbon...apod.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    MEDVED007: Koncept kojení jako uklidňovače zná celej zbytek savců a není známo, že by si to někteří nesli celý život. Naopak se vyrábějí uklidňující léky pro stresovaná zvířata na bázi metabolitů mléčné bílkoviny, které vznikají během trávení právě jen u kojenců a později už ne. Mateřské mléko JE primárně myšleno i jako uklidňovadlo.
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    NEMESISS: a není právě peklo v tom konceptu jídla jako uklidňovače...peklo, které si moc lidí nese celý život ? já kojila obě děti dva roky a snažila jsem se, aby kojení bylo prostě jídlo/pití....na uklidnění jsou přeci i jiné prostředky....když je dítě nervozní, tak se může s matkou pomazlit a nemusí jí u toho žužlat prso
    osobně jsem se dost děsila toho, že by mi dítě někde v tramvaji vytahovalo tričko a dožadovalo se kojení, čehož jsem taky byla svědkem...u mě by přes tohle nejel vlak a kojení bych okamžitě ukončila.....ale děti to asi věděly a nikdy to nedělaly.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    KOTENCE:
    SEBIEN:
    ANNAWA:
    SINSEMILLA:
    tak davat prso po padu, nebo zakazu/upreni neceho mi prijde skoro az uchylny, ale co treba situace:
    - dite je dost unaveny a neni mozny ho ulozit z nejakyho duvodu treba jeste pul hodiny ke spanku
    - dlouha jizda autem (opravdu mu nedate neco ke chroupani, aby se na chvili rozptýlilo?)
    - hodne cizich lidi a novych veci, ktere dite znervoznuji a hleda utechu v matce
    - nahly okamzik uvolneni napeti po dni plnym podnetu

    To jsou taky situace, kdy je dite nejak frustrovany a kdy je teda "narok" na to prso (nebo jidlo v aute, i kdyz treba nema hlad) hoden uspokojeni, aby to jeste bylo zdravy? Taky v tomhle asi nejde srovnavat rocni a ctyrlety dite...
    RYBKA
    RYBKA --- ---
    HUJERKA: Předžvýkávání občas praktikují naše děti, zvlášť s masem... Rozžužlaj to a pak vyplivnou... :-D
    HUJERKA
    HUJERKA --- ---
    TAPINA: naši předci mixér neměli, ale stravu často předžvýkávali ;-)
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    PETPET: Mixování není nutné, v pravěku taky nemixovali :o) Dítě se klidně může kojit tak dlouho, dokud nezvládne sežvýkat pevnou stravu, pokud prospívá. Doktoři sledují vývoj podle tabulek, ale ono je potřeba dát pozor spíš na opačný problém - aby se příliš dlouho a intenzivně nemixovalo a nezanedbalo se senzitivní období pro nácvik kousání (což je kolem osmého měsíce).
    PETPET
    PETPET --- ---
    REONA:
    RYBKA:
    NEMESISS:
    Tak dekuju za uklidneni-ja prave BLW metodu znam a prijde mi super, ale ta doktorka me trochu zaskocila a zpanikarila jsem. Jak vidim bily plast zapominam na to, co vim, ze je a neni dobre. Ale teda budu se muset trochu obrnit-zrovna tady patla po zemi bramboru a do pusy ani prd...
    Zlaty kojeni, fakt. Nemusi se to nijak chystat, neni z toho vsude bordel a dite to vita s nadsenim....
    FIDO_LETI_DOMU
    FIDO_LETI_DOMU --- ---
    SINSEMILLA: myslel jsem něco takovéhleho takovéhleho už jsem předeslal, že s tebou souhlasim jinak.
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    SINSEMILLA: Psala jsem o diteti, co mu bylo 2,5, u miminka je to fakt v poradku a syn mi taky vecer usinal u kojeni do tech 9 mesicu, co se odstavil
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    FIDO_LETI_DOMU: Dotycna kamaradka ma celkove pristup "rozbrecet dite je spatne, musim zabranit frustraci za kazdou cenu", takze dite nema jakykoli rad, po trech soustech jogurtu prohlasi, ze je hnusnej a jist to nebude, dostane na vyber z dalsich trech veci, ktere sotva ochutna, zahy se rozbreci hlady, dostane prso. a to mi proste v tom celku prijde spatny. Protoze kdyz se trilety dite nedozvi, ze svet zkratka obcas neni takovy, jaky by si pralo, nevede to v dusledku ke spravnym vecem. A kdyz jsou diteti dva tri, mozna pet, muze to byt roztomile, ale jak chces tohle provozovat, kdyz mu je dvanact, patnact?

    Nechci, aby to vyznelo, ze dite musi mit doma teror, aby zvladlo okolni svet, ale nekdy pockat, dat prednost potrebam rodice/sourozence, nedostat, co chci; je podle me v poradku
    LEJIMADA
    LEJIMADA --- ---
    U prvního dítěte jsem používala (cca do půl roku věku) prso místo dudlíku. Okolí mě za to dost odsuzovalo, ale ukázalo se, že jsem mu tím v podstatě zachránila život. Když kňournul, dostal prso. (po zkontrolování situace v oblasti plen) Nikdo nepřišel na to, že když je od narození v křečích a zvrací a má průjmy, tak že nemá schopnost tolerovat galaktozu a tak nesmí ŽÁDNÉ mléko. Tím, že pil dva loky po čtvt hodině, byl schopný se s tím alespoň porvat natolik, že přežil. Teď je to skoro desetiletý veselý kluk. Má sice pár zdravotních problémů, ale nic zas tak závratného, že by se s tím nedalo žít. Druhé dítě si říkalo téměř tabulkově po dvou až třech hodinách a sama se v roce a půl odstavila. Na uklidnění jsem prso v tomto případě již nepoužívala :D
    FIDO_LETI_DOMU
    FIDO_LETI_DOMU --- ---
    MEDVED007:
    SINSEMILLA:

    hele já samozřejmě chápu tu implikaci, že to vychovává nesamostatný citově vydřidušský individua atp... Ale tak mě napadá, může to mít i jiný vliv občas někdy možná? Jakože dotyčné dítě má třeba nějaký glitch v sobě, který ho nutí se rozčilovat a ono si nepomůže a tim, že je neustálně uklidňovaný se ten glitch nerozvine a třeba i se časem ztratí a místo nasranýho neurotika nebo nesamostatně citově vydřidušskýho manipulanta vyroste relativně klidnej a vděčnej člověk, co zná význam a váhu motivace a výsledků?
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    SINSEMILLA: to je strašný !
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    KOTENCE: to jo, jsem o tom pak přemýšlela, když jsem mobil odložila, že to bylo míněno asi takhle a říkala jsem si, jak to musí být nepraktický... já než bych vytáhla prso, tak dítě asi radši přestane brečet...KOTENCE:
    ALI_EN
    ALI_EN --- ---
    jinak se taky přidávám do klubu rodin s kulturou stolování neandralců.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam