SANCHA: Co jsem si přečetla, tak v jednu chvíli dítěti dojde, že maminka někam zmizí, ale ještě nedokáže pochopit to, že se za chvilku vrátí. Prostě matka zmizela = problém.

Pokud neznate - "vyzivny" blog Michaely Mrowetz: http://www.cykluspodpory.cz/prispevky/

THICKLY: Sice když si člověk představí, že si na malé miminko lehne kočka (v jiných domácnostech třeba pětikilová), tak to potencionální problém představuje, ale v životě jsem neslyšela o tom, že by nějaké dítě kočka fakt zalehla.

KOTENCE: gratuluju, btw :-)

INUSHKA: spime spolu vsichni. Mimino jsem mela v posteli pod svoji perinou uz v porodnici. Ted jsme se vratily a vecer ji kojim a zavinu, abych se mohla tulit se starsi a v noci pak postupne rozbalim a nasoukam k nam. Spi na boku od narozeni, v porodnici akorat rikali, at ty boky stridam. Kojim z obou prsou, ale radsi z toho horniho.

MONELLE: Kočka žádné místo v žádné hierarchii nemá. Kočka není smečkové zvíře, žije někde, kde se jí žije dobře, a když se tam podmínky změní k horšímu, tak ona začne podnikat kroky, aby se zase zlepšily. Tohle jsou výchozí fakta, která je potřeba brát v úvahu, když se plánuje soužití dítěte a kočky. Jakékoli omezování práv kočky nebo vystrkování z prostoru, kde byla zvyklá pobývat, povede k tomu, že kočka se bude cítit ukřivděná a bude se tomu snažit zabránit. Právě tohle vede k nevraživosti koček vůči dětem a třeba i k poranění.
V situaci, kdy kočka spí v posteli, bych ji tam prostě nechala a dítě přistěhovala. Kočky spí většinou na polštáři nebo v nohách, málokdy na místě, kde by leželo mimino. Řešit alergizaci je nesmysl, kočičí alergeny jsou všude v bytě a dítě je na ně už z prenatálního období připraveno, když s kočkou žila už těhotná matka.