SANCHA: Problém je, když to dítě moc taháš za ruce a ono má z toho nepřirozený postoj. Bohužel přirozeného postoje nelze moc při vodění za ruce docílit jinak, než že se dospělý ohne (pokud teda nemá 140cm). Dítě by zprvu mělo chodit s rukama před sebou, nohy rozkročené, trup mírně v předklonu, ploska nohy našlapuje celou plochou. Ty ruce před tělem tam zprvu hrají důležitou roli, když je pak dítě už starší, nepotřebuje ruce tolik k vytvoření stability těla, a není tedy problém držet dítě za ruku (pokud mu tedy tu ruku nevykloubíme a netaháme ho, protože je tam moc velký výškový rozdíl).
K ostatním otázkám, tam samozřejmě postupuje každej s citem, podle vlastního dítěte a nátury. Já osobně jsem zastáncem nepomáhání, ale samozřejmě, že když dítě poprosí, tak pomůžu, nebo aspoň dopomůžu k tomu, aby věc zvládlo samo. Ale pokud vidím, že třeba dlouhodobě toho dítě zneužívá a samo se nesnaží (a přitom já vím, že by to mohlo zvládnout), tak se ho snažím nějak navést, aby věc zvládlo samo a nevyžadovalo pomoc.
SEBIEN: No tak to se ale bavíme každej o něčem jiným :-) Ono se řekne vodit, ale kdo to dělá správně, téměř nikdo, i ti osvícenější nakonec vodí dítě za zdvižené ruce. Samozřejmě se nebavím o nějakém občasném podání ruky, to mě fakt nenapadlo, že tohle tu někdo má na mysli :-)