FOXOVA: My si s klukem taky malujeme; = my mu něco namalujeme a on všechno počmárá čárama. Už se dlouho snažíme, aby začal něco konkrétního malovat, ale on pořád jenom čáry. Dává si načas, tak už se smiřuju s tím, že z něj žádný da Vinci nebude.
A já zase zatím nevidím na počítačích nic závadného, samozřejmě s mírou, ne aby tam trčelo denně hodiny a hodiny. Ale třeba ukázat mu, jak se zavírá okno, kliká, mačká OK nebo mu ukázat třeba tu kalkulačku, ať si tam naťuká pár čísel, nebo ty omalovánky na chvilku, to si myslím, že by snad nemělo být na závadu, vždyť počítače dnes už patří mezi základní vzdělanost a že my jsme s nimi začínali mnohem později, to bylo proto, že za nás počítače nebyly takhle dostupné, když nám byly ty 3 roky. A myslím si, že každou generaci dětí je třeba vychovávat trochu jinak. Samozřejmě ti neberu tvůj styl výchovy, myslím si, že tím, že dítě držíš od počítače dál, nic nekazíš. Kdybych si myslela, že počítače mému dítěti nějak ublíží, taky bych ho od něj držela dál.
Já jen hledám nějaké další formy zábavy, protože kostky ho už po těch 2 letech hraní si přestaly bavit a nemůžeme taky stále malovat nebo dělat s plastelínou, kór když s těma pastelkama a plastelínou dělá kraviny a není boha, který by ho přiměl k tomu, aby se s tím pokusil něco vytvořit.