• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYEkonomie - střet ideí
    v tomto klubu resime ekonomii na vyssi odborne urovni, neresime ktera ekonomicka skola je nejlepsi, ale jak se od sebe jednotlive skoly lisi, co nabizeji, v cem boduji a kde selhavaji. neboli (neo)klasika vs. (neo)marxismus vs. (neo)keynesianstvi vs. monetarismus vs. rakouska skola.
    rozbalit záhlaví
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    KOKES: zatím z návrhu vyplívá, že školné bude pouze na vysokých a možná odborných školách, určitě ne na základních. Takže zatím není důvod na snížení daní (bohužel).
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    KOKES: ne, kdo bude chtit studovat bude studovat a platit a to jeho studium mozna bude i za neco stat
    KOKES
    KOKES --- ---
    Pochopil jsem dobře, když si budeme platit vzdělání, stát nám sníží daně o částku, která dosud do školství šla? Nějak jsem se to nikde nedočetl:-)
    PIZI
    PIZI --- ---
    ENDER: Ja taky ne. Rozhodne to nezpusobi vzdelani statni.
    ENDER
    ENDER --- ---
    PIZI: je pravda, ze pokud by vzdelani dokazalo lidem upravit zpusob mysleni, mohl by to byt posun. ale tomu neverim, ze se nekdy stane...
    PIZI
    PIZI --- ---
    ENDER: Aha, takze vzdelanim myslis spise naplneni mozku udaji, nez vytvareni algoritmu.
    ENDER
    ENDER --- ---
    PIZI: lide nebudou umet myslet samostatne ani kdyz jim das lepsi vzdelani... to imho neni zalezitosti dosazeneho vzdelani, ale inteligence a vseobecneho rozhledu a schopnosti chapat souvislosti...
    PIZI
    PIZI --- ---
    Nedokazu si predstavit stat, ktery by mel zajem financovat opravdu dobre vzdelani. Takove vzdelani by totiz vychovalo lidi schopne myslet samostatne coz by se statu velmi nelibilo. Nehlede na to ze by to bylo vzdelani ktere se proste nevejde do tabulek ministerskeho urednika.
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    Není v tom článku trochu chyba v úvaze? Proč se považuje za vzdělanostní ekonomiku to, že se všichni najednou vrhnou do bankovnictví (či jakýkoli jiný obor)? České školství je silně podfinancováno dlouhé roky. Vůbec nejde o to, že by mělo produkovat více vysokoškoláků (navíc rozložení inteligence v populaci nijak penězi ukecat nejde). Jde především o zlepšení kvality, zvýšení možností atd.

    Příklad vytržený z praxe - můj známý studoval na MFF specializovaný obor matematiky (přesný obor si napamtuju, není to podstatné), pokračoval doktorandským studiem, udělal si v daném oboru jméno v zahraničí a později se dostal na "post-doc" do Finska. Tam tento obor nikdo další nestudoval už několik let, přesto tam měl v knihovně plný přístup k nejnovějším publikacím - v ČR sehnal pouze pár kousků pár let starých, zbytek by si musel platit sám, na což bohužel neměl. Ve Finsku dostal stipendium, které mu plně pokrylo náklady a ještě mu dost zbylo, v CŘ mu stipendium pokrylo leda tak bydlení na koleji (ve Finsku bydlel v pronajatém bytě). Pokud by peníze šly na zkvalitnění oborů, zlepšení přístupu k odborné literatuře, k materiálům a technologiím (viz třeba lékařské obory), jsem jednoznačně pro.

    Další věcí je změna už v základním školství - jak dlouho se mluví o tom, že děti biflují encyklopedické znalosti? A stav je stále stejný - kamarádky syn dělá gymnázium a nadále se v dějepise učí telefonní seznamy historických dat bez vzájemných souvislostí, v zeměpise se učí nazpaměť názvy afrických států (kolikrát se v té oblasti už změnily státy jen za posledních pět let?) atd. Po pár letech pak student sice ví, kdy bylo popraveno 27 českých pánů, ale netuší, proč se to stalo a co se v té době dělo jinde v Evropě, ví, jaký stát leží na úpatí Kilimandžára, ale netušína kterou stranu se vydat do Pardubic. A nemluvě o tom, že si neumí spočítat úroky v bance, neznají základy českého, natož evropského práva atd. Pokud peníze půjdou na užitečnou změnu osnov, které propojí encyklopedické znalosti s těmi praktickými (protože nestačí jen vědět, kde hledat, ale také tušit, co hledat), budu pro.

    Podpora vzdělávání by měla být prvořadá pro každou vládu, protože vzdělaní lidé jsou užitečnější an trhu práce a není podstatné, v jakém to je oboru. Je jedno, jestli to je dělník nebo ten bankovní úředník. Vzdělaný člověk, který umí pracovat s informacemi, může snáze změnit obor činnosti, naučit se nové dovednosti, je méně závislý na pomoci druhých, je odpovědnější k vlastním financím. Navíc není tak manipulovatelný (což určitě ocení nejen PIZI), umí se lépe rozhodovat..
    PIZI
    PIZI --- ---
    ENDER: Ano hodne lidi se nechava. Proto je treba s tim pocitat.
    PIZI
    PIZI --- ---
    DEVIAN: No jo. PLati si ho i dnes. Prostou podporou statniho skolstvi a v podstate i mnoha dalsimi danemi. Clovek od sveho narozeni po okamzik kdy ohrozi me misto, jiste vyuzije celou radu statnich "prispevku". Kazdy z nich zpusobil, ze byl nakonec prijat a ja vykopnut.
    Cimz nesnizuji spatnost te podpory.
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    ENDER: Samozdrejme ta problematika neni tak jednoznacna, protoze Indii chybi urcita .. jak to rict .. mentalita kvality ? Oni jako udelaj vsechno co se jim rekne, ale ne vzdy tak jak to chces :)

    Netroufam si soudit aktivity DHL, mluvim ciste ze zkusenosti z masi firmy.
    ENDER
    ENDER --- ---
    OTAVA: pak nechapu proc si DHL postavilo hlavni logisticke centrum u nas a ne v indii...

    prijde mi, ze hodne lidi se nechava ovlivnovat obecnymi klise... napriklad tim, ze zamestnanim programatora v indii automaticky usetri penize...
    DEVIAN
    DEVIAN --- ---
    PIZI: Samozřejmě, jenom to snížení platů jsme zaplatili z daní. A zaplatili si ho i ti zkušení pracovníci.
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    DEVIAN: jak rikas :)
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    ENDER: To je prece nesmysl.

    Predevsim investice jdou bud za cenou - to uz v nasem pripade davno prebira Indie (to mi muzete verit, nase fimra tam ma tri pobocky ktery delaj vyvoj. Lidi na zapade maj ridici funkce vse ostatni jde do Indie) a nebo kvalitou. A tady prichazi opet na radu to ze mnoho vysokoskolaku nezvysuje uroven ..
    DEVIAN
    DEVIAN --- ---
    ENDER: Nadužívání statku/služby znamená jeho vyšší opotřebení. Tedy "nadužívání" vzdělávání vede k jeho nižší kvalitě.
    ENDER
    ENDER --- ---
    a nebo diky zvyseni hladiny vzdelani prijde vice investic s vyssi pridanou hodnotou
    PIZI
    PIZI --- ---
    DEVIAN: To ano, ale cele to tema o vzdelani kontra zkusenosti je nejake divne a nelogicke. Ano dotace vzdelani je dotace jako kazda jina. Modifikuje trh.

    To podstatne mi pripada:

    Vyrobime hodne lidi se vzdelanim. Na trhu klesne hodnota takovych lidi, protoze se zvysi nabidka. Nasledne vyrovnavani muze zahrnovat napriklad propousteni stavajicich zamestnancu a najimani novych, levnejsich, nebo jednoduseji snizovani platu tem existujicicim.
    DEVIAN
    DEVIAN --- ---
    DEVIAN: To samé, jako třeba s mlíkem. Produkce mléka je dotovaná (např. minimální cenou), mléka je poté zbytečně moc, nenajde se pro něj uplatnění na českém trhu. A tak se vyváží do zahraničí, kde se prodává pod tržní cenou (aby se zbavili zásob) s tím, že rozdíl doplatíme z daní.
    DEVIAN
    DEVIAN --- ---
    PIZI: Na trhu je někdo, kdo by za něj nabídl peníze - buď příliš nízké, nebo jich je málo.

    Zde jde o to, že tím, že stát z daní dotuje vzdělávání dochází k nadužívání vzdělání. Pak je na trhu příliš mnoho absolventů, mzdy klesají a vyplatí se v tu chvíli najmout absolventa místo pána se zkušenostmi. My všichni jsme z daní zaplatili levné absolventy.
    PIZI
    PIZI --- ---
    DEVIAN: To s temi zkusenostmi je nejake divne. Pan stary urednik ma lidsky kapital totiz zkusenosti. Banka mu za ne plati? Zda se ze ne. Protoze ho klidne vyhodi a najme nekoho bez zkusenosti. Stary urednik tedy ma kapital, ktery nema hodnotu. Na trhu neni nekdo kdo by za nej nabidnul penize.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam