_BENNY: "Po prvé, rastúca nerovnosť je rubom iného javu: zmenšujúcich sa príležitostí. A keď sa zmenší rovnosť príležitostí, znamená to, že časť toho, čo je najcennejšie – ľudské rezervy – nepoužívame najproduktívnejším možným spôsobom. Po druhé, mnohé deformácie, ktoré spôsobujú nerovnosť – napríklad tie, čo súvisia s monopolom moci a daňovým zvýhodnením zvláštnych záujmov – podrývajú účinnosť celej ekonomiky. Táto nová nerovnosť vedie k ďalším deformáciám a ďalej podrýva ekonomiku. Jeden príklad za všetky: astronomické odmeny prilákali priveľa našich najnadanejších mladých ľudí do finančného sektora miesto iných oblastí, ktoré by boli prínosom k produktívnejšej a zdravšej ekonomike. Tretí, a možno najdôležitejší dôvod je, že moderná ekonomika sa nezaobíde bez „kolektívneho konania“ – bez toho, aby vláda investovala do infraštruktúry, vzdelávania a technológie. Spojené štáty i celý svet mali obrovský úžitok z vládou financovaného výskumu, ktorý viedol k internetu, k zlepšenému zdraviu obyvateľstva atď. Amerika však už dávnejšie trpí primalými investíciami do infraštruktúry (stačí sa pozrieť na stav našich diaľníc a mostov, našich železníc a letísk), v základnom výskume a na všetkých úrovniach školstva. A čakajú nás ďalšie škrty v tejto oblasti."

VSOUKOLOHLOR: nalezl jsem jen argument o revolucich. ten nepovazuji za platny, protoze i v rovnostarske spolecnosti v CSSR k revoluci doslo.

_BENNY: Však argumenty uvádí, nebo ne?

VSOUKOLOHLOR: a k cemu je vlastne takove rovnomerne rozdelene bohatstvi ve spolecnosti dobre? narozdil od autora clanku nerovnost nepovazuju za ocividne a neoddiskutovatelne zlo, tak nevim...

Jedno percento / Esej » Salon
http://salon.eu.sk/4742/jedno-percento-esej/

Zdanit bohaté? Chudým se to občas líbí méně, než se zdá | byznys.ihned.cz - Analýzy a komentáře
http://byznys.ihned.cz/analyzy-a-komentare/c1-52566190-zdanit-bohate-chudym-se-to-obcas-libi-mene-nez-se-zda

Autoři provedli sérii experimentů. Mezi studenty nerovnoměrně rozdělili částky peněz (odstupňované po jednom dolaru) a pak každému dali dva dolary s tím, že je mohou dát osobě (příjmově) nad, nebo pod sebou. Studenti, kteří byli jen několik dolarů ode dna, dávali svěřené dva dolary nejčastěji svým bohatším kolegům. Z jednoho jediného důvodu: aby ve hře zbyl ještě někdo chudší než oni sami.

_BENNY: Znám. Ale pořád nevím, ve které části teď zrovna jsme...

Proč se jistí lidé dostávají k novým penězům snadno, a jiní ne | Týden.cz
http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5536/proc-se-jisti-lide-dostavaji-k-novym-penezum-snadno-a-jini-ne.html

Kondratiev wave - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Kondratiev_wave

Z luxusu nezbytnost - Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko
http://www.mises.cz/clanky/z-luxusu-nezbytnost-355.aspx

Ekonomický nepravidelník XXII. - Murray Rothbard - Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko
http://www.mises.cz/clanky/ekonomicky-nepravidelnik-xxii-murray-rothbard-312.aspx

_BENNY: Viz Teorie her a pripady cernych paszeru. Tohle se resilo nekde v australii s rozvodem vody pro farmare. dopadlo to tusim takze bez regulace a dohledu se to neobeslo.

Potraviny zdražují američtí bankéři (Terry Anderson) | Týden.cz
http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5420/potraviny-zdrazuji-americti-bankeri-terry-anderson.html

Lze chránit životní prostředí prostřednictvím čistě tržního přístupů? Je kapitalismus kompatibilní s environmentalismem?

Nejdůležitější věcí, již bychom si měli uvědomit, je, že kapitalismus představuje motor ekonomického růstu. A bez ekonomického růstu nelze mít kvalitní životní prostředí. Ekonomický růst a autentický kapitalismus nastává tehdy, když jsou zajištěna vlastnická práva, když existuje solidní právní řád spojený s dobrou vymahatelností práva, když existuje demokratická vláda. Jakmile jsou tyto předpoklady splněny, nastává ekonomický růst. A jakmile takový růst nastane, dočkáme se kvalitního životního prostředí. Takže kapitalismus a kvalita životního prostředí nejsou nekompatibilní, vlastně kapitalismus je nutnou podmínkou pro to, aby životní prostředí bylo kvalitní.

Ptám se, neboť panuje poměrně silné přesvědčení - jak u veřejnosti, tak mezi experty -, že životní prostředí může být efektivně chráněno pouze vládou nebo jinými státními mechanismy, nikoli ovšem trhem, neboť v rámci konkurenčního boje prý zápasí každý s každým a přírodní zdroje jsou pleněny.

Bez ohledu na to, zda jde o kapitalistický, socialistický nebo třeba komunistický systém, dokud ta či ona ekonomika nevytváří dostatečné bohatství, nelze mít kvalitní životní prostředí. Jakmile ovšem ekonomika docílí jistého ekonomického růstu, je klíčové - z environmentálního hlediska - učinit z životního prostředí aktivum. To znamená, že je třeba nalézt cesty, jak zajistit, aby se firmám a jednotlivcům ochrana životního prostředí vyplatila. Občas - ale rozhodně ne vždy - je tak zapotřebí i vládní regulace. Během výzkumu, který jsem prováděl v rámci svého institutu (Property and Environment Research Center, pozn. red.), jsme přišli na to, že proto, aby se z životního prostředí stalo aktivum, jsou klíčová vlastnická práva. Jednoduše to lze vyjádřit tak, že nikdo nemyje pronajaté auto - nestaráme se prostě o věci, které nevlastníme. Budou-li lidé moci vlastnicky více participovat na životním prostředí, dočkáme se jistě i vyšší environmentální kvality.

Můžete uvést příklad?

Jsme-li vlastníky půdy, jsme přirozeně motivováni k tomu, abychom ji chránili. Budeme motivováni k tomu, chránit vodu, jež těmi pozemky protéká, aby byla vhodná pro plodiny, jež se tam pěstují, aby tam i nadále mohly růst stromy. Když tu půdu ovšem ve vlastnictví nemáme, ten motiv bude výrazně tlumen. Opět: nikdo nemyje pronajaté auto.

Fareed Zakaria: Jsou nejlepší dny Ameriky za námi? | Finmag.cz
http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/fareed-zakaria-jsou-nejlepsi-dny-ameriky-za-nami/

Liberal paradox - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_paradox

The most contentious aspect is, on one hand, to contradict the libertarian notion that the market mechanism is sufficient to produce a Pareto-optimal society—and on the other hand, argue that degrees of choice and freedom, rather than welfare economics, should be the defining trait of that market mechanism. As a result it attracts commentary from both the left and the right of the political spectrum.

O samoorganizovaném kritičnu a evropské dluhové krizi | Finmag.cz
http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/poznamka-o-samoorganizovanem-kriticnu-a-evropske-dluhove-krizi/

Blahobytem k sebevraždě | Týden.cz
http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5307/blahobytem-k-sebevrazde.html

Nic naplat, lidé se prostě obecně srovnávají s ostatními - ať už vědomě či podvědomě porovnávají nejen výši svého příjmu, zámožnost (jak už badatelé vědí z jiných studií), ale rovněž i spokojenost. Mají-li pocit, že jsou v tomto ohledu „pozadu", vyvolává to v nich mnohdy frustrace, jež některé z nich mohou dohnat právě až k sebevraždě. A větší pravděpodobnost, že si budou připadat „pozadu", co se spokojenosti týče, je právě v zemích, kde jsou lidé obecně poměrně nejspokojenější. Naopak v zemích, kde se je šeď a zachmuřenost normou, si i velký nespokojenec nemusí připadat nijak „pozadu", nijak frustrován - splývá naopak s onou šedí, zapadá, nevymyká se, a na život si tedy nejspíše sahat nebude.

Ekonomický nepravidelník XIX. - Claude Rouvroy - Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko
http://www.mises.cz/clanky/ekonomicky-nepravidelnik-xix-claude-rouvroy-309.aspx