a pak je tady pani nebo slecna Svihlikova, prijde mi ze je vic nez trochu Svihlikova, jestli tahle nekoho nekde uci ekonomii tak potes koste...

Ilona Švihlíková: Ekonomicky jsme kolonie. A politikům to vyhovuje | Finmag.cz
http://www.finmag.cz/.../ekonomika/ilona-svihlikova-ekonomicky-jsme-kolonie-a-politikum-to-vyhovuje/

APOSTRI: tak myslim, ze s poskytovanim hypotek to uz zkouseli ve fannie a freddie a dopadlo to pekne na hovno...
to zalozeni statni banky je snad nejblbejsi napad co socani za posledni roky predvedli... zajimalo by me jak jsi prisel na to, ze statni banka by nemela generovat zisk... i kdyz si teda myslim, ze hlavnim ucelem bude generovat mista pro kamarady, navic velmi dobre placena, verim ze i s tim negenerovanim zisku to pujde, kdyz tam bude mit i uklizecka 50 mesicne..

APOSTRI: moc precenujes roli statu, vlada opravdu nepodvazala ekonomicky rust.. aby mela vladni politika velky vliv na rust ekonomiky, musel by spadnout schodek za jeden rok o 100 miliard, na coz tady bohuzel nema nikdo koule...

TRAVIX: Rozdil je ze ucelem statni banky neni generovat profit ale spravovat penize lidi, zajistovat dostupne hypoteky a tak podobne. Dalsi rozdil muze byt treba ze si nemusi pujcovat penize do rezerv na mezibankovnim trhu, ale muze si je nechat rovnou pripsat od centralni banky a tak podobne.

APOSTRI: Já bych to tak kategoricky neřekl. Na ekonomiku působí i další vlivy než jenom vládní politika.

Moc se neda okecat ze ve srovnani s dalsima statama vychodni evropy jsme v poslednich letech pri ozivovani ekonomiky byly jedni z nejhorsich. Protoze zasah krize a navazanost na zbytek evropy jsou opdobne, da se hypotetizovat ze odpovedna za tenhle rozdil byla nase mizerna vladni politika.

JOSEF_K: Jasně, já vím, já to hodně zjednodušuju. Jenom se snažím ukázat, že se pořád mluví o drastických škrtech a hrozivém zvýšení daní, ale realita je trochu jiná. A stejně tak to, že za krizi může Kalousek. Pokud vím, tak "škrty" a "daně" byly zhruba v poměru 2:1, což doporučuje i OECD.

JORIM: Se státním rozpočtem je to trochu složitější. Abys zjistil např. úspory na provozních výdajích, musel bys to očistit o mandatorní výdaje. Tempo poklesu deficitu na číslech, která uvádíš, není nic moc, ale pokud zohledníš i to, že zároveň s tím došlo mimo jiné k razantnímu nárůstu např. důchodů, není to zlý výsledek. Přepočítávat se mi to nechce, neb těch položek je víc než jen důchody, ale pro představu:
ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka
http://www.cnb.cz/...1&p_uka=20&p_strid=BA&p_od=200201&p_do=201308&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C

Hodnocením těchto obřích čísel ala deficit veřejných financí a podobně se k žádnému hlavu a patu majícímu závěru nedobereš.

NAKASHI: Může být, ale to nic nemění na tom, že ekonomika ČR je úzce svázaná se zbytkem Evropy, hlavně s Německem. Ano, kdyby vláda byla hodně aktivní, dělala obrovské výdaje nebo opravdu razantní škrty, tak s HDP určitě zahýbe. Ale Nečasova vláda? I když kolem ní byl velký mediální humbuk, vlastně o moc nešlo:

Státní rozpočet České republiky
Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Plánované příjmy 1114 1022 1044 1084,7 1080,76
Plánované výdaje 1152,1 1185 1179 1189,7 1180,76
Plánovaná bilance −38,1 −163 −135 −105 −100

Kde vidíte ty "prudké škrty"? Výdaje státního rozpočtu jsou dokonce o 28 mld. vyšší než před nástupem Nečasovy vlády.

Pokud jde o domácí spotřebu, ani ta příliš neklesla. (Její podíl na HDP dokonce mírně stoupl, ze 48 % na 51 %.)

LEXIK:
ENDER: Já osobně nemám HDP příliš v lásce, ale je pravda, že moc lepších ukazatelů nemáme. Raději budu používat zkreslené, nepřesné a zavádějící HDP než nějaké ukazatele "národního štěstí a spokojenosti," vypočítávané jakousi ekonomicko-sociologicko-politicko-statistickou alchymií, které chtěl zavádět ještě blahé paměti například Sarkozy (shodou okolností zrovna v době, kdy mu to HDP začínalo padat na hlavu a potřeboval něco, co ukáže, že jeho politika je úspěšná).

LEXIK: ale dobře se to měří! :)

NAKASHI: S HDP se to má asi tak, jako kdysi s těmi tisíci tun oceli vyrobených nad plán v pětiletém plánu....

Kvantitativní údaj, u kterého se sice dá sem a tam šermovat s nějrůznějšími procenty, ale který o reálném stavu ekonomiky vypovídá hodně zkresleně a prostředkovaně, podobně jako ona ocel o nedostatku toaleťáku, vložek a různého zboží na pořadník ...

JORIM: ...Vliv domácí poptávky na ekonomický růst je v ČR hrubě podceňován pod vlivem mylného chápání ekonomických ukazatelů. Poměr vývozu k HDP, který se pohyboval od 60 % v roce 2009 do 75 % v roce 2011, se chybně interpretuje jako strukturní podíl, jakoby domácí poptávka – spotřeba a investice – činily pouze zbytek do 100 %. Vývoz však není součástí HDP, do něhož vchází pouze saldo vývozu a dovozu, které se v ČR v posledních letech pohybovalo mezi 2 až 4 % HDP. Zahraniční poptávka převažuje nad domácí pouze v těch zemích, v nichž vývoz přesahuje 100% HDP. V rámci EU se taková relace vyskytuje jen ve dvou malých ekonomikách, a to v Irsku, kde vývoz zboží a služeb přesahuje 100 % HDP pouze mírně a v Lucembursku, kde dosahuje až ke 165 %. V ČR vývoz zboží a služeb činil v roce 2011 jen 2,8 bil. Kč, zatímco úhrn konečné spotřeby domácností a veřejné spotřeby spolu s hrubou tvorbou kapitálu dosáhl 3,7 bil. Kč (v běžných cenách). Podobně je to s relací dovozu k HDP.

... Z chybné představy o převažujícím podílu dovozu na domácí spotřebě i investicích vyplývá pro hospodářskou politiku mylný závěr, že domácí poptávka je jen málo významná, neboť její zvýšení poskytuje práci převážně pracovníkům v zahraničí. Z toho se odvozuje, že ani prudké omezení konečné spotřeby nebo domácích investic nemůže vývoj HDP příliš ovlivnit. Dopady prudkých škrtů na ekonomický růst jsou pod vlivem interpretačního omylu hrubě podceňovány.

Omezování domácí poptávky má mnohem závažnější důsledky na zpomalení ekonomického růstu, než si zdejší političtí činitelé pod vlivem převládajících mylných představ připouštějí. Při snahách o snížení deficitu veřejných rozpočtů je nutno rozlišovat výdaje, které zvyšují dlouhodobý růstový potenciál země a zaměstnanost, jako jsou infrastrukturní investice a výdaje do zvýšení vzdělanosti a kvalifikace, od běžných výdajů na spotřebu sektoru vlády, na nichž by se v prvé řadě mělo šetřit.

Ekonomická stagnace v ČR a podceňování domácí poptávky « Vintrová Růžena
http://vintrova.blog.vsem.cz/2012/05/22/ekonomicka-stagnace-v-cr-a-podcenovani-domaci-poptavky/

chtěl bych se zeptat, jaký reálně může mít ekonomický dopad současná politická situace?
Snažim se to vidět v souvislostech ale moc mi to nejde. Přijde mi že je tu snaha podpory průmyslu tak že se ta zátěž přenáší na obyvatelstvo to přece nedává smysl ve zdravé ekonomice to má být obráceně. Nesnažím se pyskovat ale pochopit co se přesně děje :)

(pokud je to špatná diskuse odkažte mne jinam)