• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYEkonomie - střet ideí
    v tomto klubu resime ekonomii na vyssi odborne urovni, neresime ktera ekonomicka skola je nejlepsi, ale jak se od sebe jednotlive skoly lisi, co nabizeji, v cem boduji a kde selhavaji. neboli (neo)klasika vs. (neo)marxismus vs. (neo)keynesianstvi vs. monetarismus vs. rakouska skola.
    rozbalit záhlaví
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    JORIM: Se státním rozpočtem je to trochu složitější. Abys zjistil např. úspory na provozních výdajích, musel bys to očistit o mandatorní výdaje. Tempo poklesu deficitu na číslech, která uvádíš, není nic moc, ale pokud zohledníš i to, že zároveň s tím došlo mimo jiné k razantnímu nárůstu např. důchodů, není to zlý výsledek. Přepočítávat se mi to nechce, neb těch položek je víc než jen důchody, ale pro představu:
    ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka
    http://www.cnb.cz/...1&p_uka=20&p_strid=BA&p_od=200201&p_do=201308&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C

    Hodnocením těchto obřích čísel ala deficit veřejných financí a podobně se k žádnému hlavu a patu majícímu závěru nedobereš.
    JORIM
    JORIM --- ---
    NAKASHI: Může být, ale to nic nemění na tom, že ekonomika ČR je úzce svázaná se zbytkem Evropy, hlavně s Německem. Ano, kdyby vláda byla hodně aktivní, dělala obrovské výdaje nebo opravdu razantní škrty, tak s HDP určitě zahýbe. Ale Nečasova vláda? I když kolem ní byl velký mediální humbuk, vlastně o moc nešlo:

    Státní rozpočet České republiky
    Rok 2009 2010 2011 2012 2013
    Plánované příjmy 1114 1022 1044 1084,7 1080,76
    Plánované výdaje 1152,1 1185 1179 1189,7 1180,76
    Plánovaná bilance −38,1 −163 −135 −105 −100

    Kde vidíte ty "prudké škrty"? Výdaje státního rozpočtu jsou dokonce o 28 mld. vyšší než před nástupem Nečasovy vlády.

    Pokud jde o domácí spotřebu, ani ta příliš neklesla. (Její podíl na HDP dokonce mírně stoupl, ze 48 % na 51 %.)
    JORIM
    JORIM --- ---
    LEXIK:
    ENDER: Já osobně nemám HDP příliš v lásce, ale je pravda, že moc lepších ukazatelů nemáme. Raději budu používat zkreslené, nepřesné a zavádějící HDP než nějaké ukazatele "národního štěstí a spokojenosti," vypočítávané jakousi ekonomicko-sociologicko-politicko-statistickou alchymií, které chtěl zavádět ještě blahé paměti například Sarkozy (shodou okolností zrovna v době, kdy mu to HDP začínalo padat na hlavu a potřeboval něco, co ukáže, že jeho politika je úspěšná).
    ENDER
    ENDER --- ---
    LEXIK: ale dobře se to měří! :)
    LEXIK
    LEXIK --- ---
    NAKASHI: S HDP se to má asi tak, jako kdysi s těmi tisíci tun oceli vyrobených nad plán v pětiletém plánu....

    Kvantitativní údaj, u kterého se sice dá sem a tam šermovat s nějrůznějšími procenty, ale který o reálném stavu ekonomiky vypovídá hodně zkresleně a prostředkovaně, podobně jako ona ocel o nedostatku toaleťáku, vložek a různého zboží na pořadník ...
    NAKASHI
    NAKASHI --- ---
    JORIM: ...Vliv domácí poptávky na ekonomický růst je v ČR hrubě podceňován pod vlivem mylného chápání ekonomických ukazatelů. Poměr vývozu k HDP, který se pohyboval od 60 % v roce 2009 do 75 % v roce 2011, se chybně interpretuje jako strukturní podíl, jakoby domácí poptávka – spotřeba a investice – činily pouze zbytek do 100 %. Vývoz však není součástí HDP, do něhož vchází pouze saldo vývozu a dovozu, které se v ČR v posledních letech pohybovalo mezi 2 až 4 % HDP. Zahraniční poptávka převažuje nad domácí pouze v těch zemích, v nichž vývoz přesahuje 100% HDP. V rámci EU se taková relace vyskytuje jen ve dvou malých ekonomikách, a to v Irsku, kde vývoz zboží a služeb přesahuje 100 % HDP pouze mírně a v Lucembursku, kde dosahuje až ke 165 %. V ČR vývoz zboží a služeb činil v roce 2011 jen 2,8 bil. Kč, zatímco úhrn konečné spotřeby domácností a veřejné spotřeby spolu s hrubou tvorbou kapitálu dosáhl 3,7 bil. Kč (v běžných cenách). Podobně je to s relací dovozu k HDP.

    ... Z chybné představy o převažujícím podílu dovozu na domácí spotřebě i investicích vyplývá pro hospodářskou politiku mylný závěr, že domácí poptávka je jen málo významná, neboť její zvýšení poskytuje práci převážně pracovníkům v zahraničí. Z toho se odvozuje, že ani prudké omezení konečné spotřeby nebo domácích investic nemůže vývoj HDP příliš ovlivnit. Dopady prudkých škrtů na ekonomický růst jsou pod vlivem interpretačního omylu hrubě podceňovány.

    Omezování domácí poptávky má mnohem závažnější důsledky na zpomalení ekonomického růstu, než si zdejší političtí činitelé pod vlivem převládajících mylných představ připouštějí. Při snahách o snížení deficitu veřejných rozpočtů je nutno rozlišovat výdaje, které zvyšují dlouhodobý růstový potenciál země a zaměstnanost, jako jsou infrastrukturní investice a výdaje do zvýšení vzdělanosti a kvalifikace, od běžných výdajů na spotřebu sektoru vlády, na nichž by se v prvé řadě mělo šetřit.

    Ekonomická stagnace v ČR a podceňování domácí poptávky « Vintrová Růžena
    http://vintrova.blog.vsem.cz/2012/05/22/ekonomicka-stagnace-v-cr-a-podcenovani-domaci-poptavky/
    JORIM
    JORIM --- ---
    RAINBOF: No, to je těžká otázka, no. Pravice má svůj recept, levice zase svůj. V praxi je to ale v zásadě jedno, česká ekonomika je velmi malá, propojená s Evropou a závislá na exportu, takže vláda na ni má vliv malý, přemalý, ba pranepatrný. I ty slavné škrty (které vůbec tak salvné nebyly, stačí se podívat na celkové výdaje státního rozpočtu) mohly mít vliv tak pár desetin procenta. Oživení ekonomiky v roce 2013 nenastalo proto, že Kalouskovy škrty konečně začaly fungovat nebo proto, že s nimi Kalousek konečně přestal. Prostě ožila ekonomika Německa, do které vyvážíme, tak to českému hospodářství pomohlo, Kalousek nekalousek.

    No a na koho přenést zátěž... Toť otázka. Od toho máme politické strany a volič se musí rozhodnout ve volbách. Podle mě by to mělo být vyvážené a především co nejmenší. Ono není ani tak otázka, jestli zatížit "průmysl nebo lidi" - to jsou spojené nádoby. Když zatížíme průmysl, bude se propouštět a zdražovat a dopadne to na lidi, když zatížíme lidi, budou málo utrácet a dopadne to na průmysl. Spíš je otázka, jestli zdaňovat spíš práci (vyšší daň z příjmu, vyšší sociální a zdravotní pojistné) nebo spíš spotřebu (vyšší DPH). Ale to už by bylo na delší debatu.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Pop-ekonomie a rakouská škola. Odklon od „měkkých“ disciplin a cesta zpět | Finmag.cz
    http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/pop-ekonomie-a-rakouska-skola-i/

    Pop-ekonomie a rakouská škola. Rozdíly a styčné body | Finmag.cz
    http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/pop-ekonomie-a-rakouska-skola-rozdily-a-stycne-body/
    RAINBOF
    RAINBOF --- ---
    chtěl bych se zeptat, jaký reálně může mít ekonomický dopad současná politická situace?
    Snažim se to vidět v souvislostech ale moc mi to nejde. Přijde mi že je tu snaha podpory průmyslu tak že se ta zátěž přenáší na obyvatelstvo to přece nedává smysl ve zdravé ekonomice to má být obráceně. Nesnažím se pyskovat ale pochopit co se přesně děje :)

    (pokud je to špatná diskuse odkažte mne jinam)
    LEXIK
    LEXIK --- ---
    Evropský socialista: SSSR padl. Ale to neznamená vítězství kapitalismu | Zprávy ze světa | www.lidovky.cz
    http://www.lidovky.cz/...itezstvi-kapitalismu-1zw-/zpravy-svet.aspx?c=A091207_125726_ln_zahranici_hs

    LEXIK
    LEXIK --- ---
    Detroit City jako synonymum „bílého útěku“ | Česká pozice
    http://www.ceskapozice.cz/...nonymum-%E2%80%9Ebileho-uteku%E2%80%9C?utm_medium=fbwall&utm_source=fbp

    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Recept na nemocný svět: Zřiďme globální odbory! | Finmag.cz
    http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/recept-na-nemocny-svet-zridme-globalni-odbory/
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Seznam úděsných ministrů financí (Lester Telser) | Týden.cz
    http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/6413/seznam-udesnych-ministru-financi-lester-telser.html
    NAKASHI
    NAKASHI --- ---
    http://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2012/wp12202.pdf

    At the height of the Great Depression a number of leading U.S. economists advanced a
    proposal for monetary reform that became known as the Chicago Plan. It envisaged the
    separation of the monetary and credit functions of the banking system, by requiring 100%
    reserve backing for deposits. Irving Fisher (1936) claimed the following advantages for this
    plan: (1) Much better control of a major source of business cycle fluctuations, sudden
    increases and contractions of bank credit and of the supply of bank-created money.
    (2) Complete elimination of bank runs. (3) Dramatic reduction of the (net) public debt.
    (4) Dramatic reduction of private debt, as money creation no longer requires simultaneous
    debt creation. We study these claims by embedding a comprehensive and carefully calibrated
    model of the banking system in a DSGE model of the U.S. economy. We find support for all
    four of Fisher's claims. Furthermore, output gains approach 10 percent, and steady state
    inflation can drop to zero without posing problems for the conduct of monetary policy.

    This paper revisits the Chicago Plan, a proposal for fundamental monetary reform that
    was put forward by many leading U.S. economists at the height of the Great Depression.
    Fisher (1936), in his brilliant summary of the Chicago Plan, claimed that it had four
    major advantages, ranging from greater macroeconomic stability to much lower debt levels
    throughout the economy. In this paper we are able to rigorously evaluate his claims, by
    applying the recommendations of the Chicago Plan to a state-of-the-art monetary DSGE
    model that contains a fully microfounded and carefully calibrated model of the current
    U.S. financial system. The critical feature of this model is that the economy’s money
    supply is created by banks, through debt, rather than being created debt-free by the
    government.
    Our analytical and simulation results fully validate Fisher’s (1936) claims. The Chicago
    Plan could significantly reduce business cycle volatility caused by rapid changes in banks’
    attitudes towards credit risk, it would eliminate bank runs, and it would lead to an
    instantaneous and large reduction in the levels of both government and private debt. It
    would accomplish the latter by making government-issued money, which represents equity
    in the commonwealth rather than debt, the central liquid asset of the economy, while
    banks concentrate on their strength, the extension of credit to investment projects that
    require monitoring and risk management expertise. We find that the advantages of the
    capital adequacy requirements.

    Chicago Plan go even beyond those claimed by Fisher. One additional advantage is large
    steady state output gains due to the removal or reduction of multiple distortions,
    including interest rate risk spreads, distortionary taxes, and costly monitoring of
    macroeconomically unnecessary credit risks. Another advantage is the ability to drive
    steady state inflation to zero in an environment where liquidity traps do not exist, and
    where monetarism becomes feasible and desirable because the government does in fact
    control broad monetary aggregates. This ability to generate and live with zero steady
    state inflation is an important result, because it answers the somewhat confused claim of
    opponents of an exclusive government monopoly on money issuance, namely that such a
    monetary system would be highly inflationary.
    DOGITO
    DOGITO --- ---
    ENDER: asi ma blbou naladu, ze ho vysoupli za aeroholdingu ;)
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    HONIK: Jak jsem rikal, to je spis pravni ci politicka otazka, nikoliv ekonomicka. Z pohledu ekonomie jsi porad soucasti transakce ze ktere mas nejaky uzitek, i kdyz treba mensi nez kdyby jsi tech 200kc utratil dle vlastni vule. Tedy uzitky a ceny tehle transakce na tebe se porad pocitaji jako jeji soucast nikoliv jako externality.

    Rekneme ze tento zakon vesel v platnost referendem, ve kterem jsi ty hlasoval proti nemu. V takovem pripade by se dalo rict ze na politicke rovine je tvoje povinost ucastnit se vysledné transakce externalitou demokratickeho procesu. Ale i to je problematicke. V zastupitelske demokracii je to uz nadmiru komplikovane, protoze byt zastupovan ma sve zasadni uzitky a na druhe strane jsou ceny, z nihz jedna je agency cost, totiz ze nejsi vzdy zastupovan ve tvem vlastnim zajmu.
    ENDER
    ENDER --- ---
    Kohout je někdy až moc zaujatej :)

    Proč rakouská škola vznikla v Rakousku | Finmag.cz
    http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/proc-rakouska-skola-vznikla-v-rakousku/
    Pavel Kohout: O porouchaných regulátorech | Finmag.cz
    http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/pavel-kohout-o-porouchanych-regulatorech/
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    Top Economists: Iceland Did It Right … And Everyone Else Is Doing It Wrong - Washington's Blog
    http://www.washingtonsblog.com/2012/08/top-economists-iceland-did-it-right-everyone-else-is-doing-it-wrong.html
    HONIK
    HONIK --- ---
    APOSTRI: Heled, a kdyz musim ze zakona platit obci 200 kc za to, ze mi odklizi snih okolo domu, jsme taky osoby ucastnici se transakce?
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    APOSTRI: Nakonec je to zrejme i z toho ze pokud si nekdo najme nekoho jineho na trestny cin, pak jsou vini, a tedy "puvodci" oba.

    Jinak je zajimave ze na ideologicke urovni je skoro vzdy snaha prisoudit zasluhy, cili v tomto smyslu puvodcovstvi predevsim jedne ze stran. Marxismus zasluhy prisoudi primarne tomu kdo praci vykonal a naopak vulgarni zpolitizovane pojeti neoklasicke ekonomie (cili jednim slovem neoliberalismus) je zas primarne prisoudi tomu kdo si nekoho na praci najal.
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    HONIK: Pokud uzavreme transakci resp. v pravnim smyslu kontrakt tak se oba dva stavame puvodci uzitku i ceny na obou stranach. Protoze na to aby vznikl nejaky kontrakt a z nej plinouci uzitky a ceny, potrebujes obe strany. Bez obou neni nic z toho.

    Predstav si ze ti zaplatim treba 200kč za to ze uklidis snih okolo meho domu. Oba dva se tim stavame puvodci toho ze je ten snih uklizeny, ja protoze jsem prisel s tim napadem a zaplatil ti za to a ty protoze jsi to udelal. Oba dva jsme dokonce i puvodci toho ze mas ted v penezence o 200kč vic, ty svoji praci a ja tim ze jsem ti tech 200kč nabidl a pak dal. Ja ted pozivam uzitku s toho ze neuklouznu a ty pokud by jsi bydlel ve stejnem dome taky (a hralo by to roli pri rozhodnuti jestli na moji cenu pristoupis). Nicmene uzitku z uklizeneho snehu pozivaji i dalsi lidi ktery se naseho uvodniho kontraktu neucastnili, nezaplatili zadnou cenu, ani praci. A to je prave externalita (v tomto pripade positivni).

    Nakonec z textu na anglicke wikipedii je to zrejmejsi "an externality... is incurred by a party who was not involved as either a buyer or seller of the goods or services causing the cost or benefit."

    Otazka dobrovolnosti a nedobrovolnosti nejakeho vztahu my prijde spis problem prava. Pokud se na nejake transakci podilet musis (a v tom pripade to neni kontrakt), tak pak se nepodilis na urcovani nabidky ci poptavky tedy ani ceny a nejednas na zaklade sveho uzitku a tim vsim prestavas byt predmetem vetsi casti ekonomie.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam