MAJDALENKA: To trvá už od J.R. z Dallasu... A dynastie bez Alexis by také skončila po pilotním dílu.

no nejhustší je to asi s Dexterem, kterej je dneska tak oblíbenej. to je vlastně neskutečná zvrhlost - lidi koukaj na seriál o sériovym vrahovi a psychopatovi a je jim sympatickej, možná se s nim trochu ztotožňujou...

asi sme všichni podlehly...:-)

ZURICI_BYK: Všichni koukají na seriály, aby zjistili, jestli na ně mají nějaký vliv:-)

nejak mrtvo...

podle mě je to o zvyku. A sem vůbec rád že se pokusili ještě něco přinatočit:)
A kdo si myslíš že nejvíc sešel?

viděla jsem novýho trpajzlíka...nejdřív jsem byla trochu zklamaná, ale napodruhá už se mi to líbilo. přišlo mi to jako dobrej konec seriálu - namísto patosu nadhled

Viděli jste novýho červenýho trpaslíka?

vidělste někdo ten rádoby novou pobřežní hlídku? kam na to choděj....ts ts ts

MAJDALENKA: stim se ztotožnuju. A jen bych dodal že když člověk kouká na seriál může si myslet. my u nás se hádáme ale jak to řeší v tom seriálu tak by to mělo být. pěkně s rozmyslem a v tichosti. Tim myslim že když to vemu do extrému můžou seriály narušit podhoubí vztahů. A naopak zvyšovat pouto u vztahů který nemají dlouhodobě reálný smysl. na tom že to bylo tak v seriálu tak je to asi normální a to že mi to nesedí stim si nebudu lámat hlavu....

HONZINFLICEK: tak "mimo" je dost pravděpodobně třeba tvoje babička. ona sice tak nějak chápe, že ten herec asi nevystudoval medicínu, ale když vidí doktora Sovu, tak je to prostě "pan doktor"- a bude si kupovat preparát na klouby, kterej je předraženej a má stejnej účinek jako levná želatina jenom proto, že on jí v reklamě řek, že pomáhá...
ostatně u reklamy nejvíc funguje tzv. efekt třetího - reklama působí na lidi, ale na ty ostatní, na mě ne (to souvisí s tim, co psala SHEALA)
každopádně optimistka jsem proto, protože si myslím, že mediální výchova by proti tomu (a dalšim mediálním nešvarum) mohla pomoct.

HONZINFLICEK: Řekl bych, že je to stejné jako s rybičkami v akváriu a teplou vodu - prostě pomaličku přidáváš na intenzitě a než si toho všimnou, tak plavou břichem nahoru.

Podívej - stačí abys napsal povídku o nějakém kontroverzním tématu a hned Tě budou podezírat, že píšeš z vlastní zkušenosti, ne-li rovnou popisuješ skutečnost...

MAJDALENKA: Taky jsem o něčem podobném slyšel, naštěstí tedy neznám nikoho tak ,,mimo,,. Ale není mi jasné jak někdo může takto zešílet a naprosto zaměňovat a křížit realitu s nějakym seriálem.

MAJDALENKA: ne zcela. Tedka jsme zrovna ve skole brali ze pokud chces udelat reklamu na zubni pastu, je dobry aby tam hral herec ktery hraje doktora v nejakem znamem serialu :-) Lidi nejsou racionalni, lidi si mysli ze jsou racionalni.

THOMASMORTA: naivní čtení u seriálů funguje od jejich počátku. seriál Tři chlapi v chalupě je toho důkazem - ve Večerníku Praha se tehdy objevila malá noticka, že se Děda Potůček (L.Lipský) bude ženit na Staroměstské radnici - nedokážete si ani představit, kolik tam přišlo lidí! Byl plný Václavák, kudy projížděli, narvaný byl i Staromák a všichni křičeli: Děda Potůček (nikoliv Lipský), případně: Neber si jí (evidentně nerozlišovali seriálovou fikci od skutečnosti). Lipský taky někde vyprávěl, jak mu chodily desítky dopisů s nabídkami k sňatku (Neberte si tu Zázvorkovou, u nás ve vesnici máme Mařenu, to by byla nevěsta pro Vás!)
jsem optimistka a doufám, že od té doby je to aspoň trochu lepší :)

THOMASMORTA: ruzumim asi co mas na mysli. ale na druhou stranu tyto dila vetsinou ukazuji veci o kterych by se divak tezko, snadne dostal.
Ale kdyz se na druhou stranu podivas trebas na kult hakovyho krize (american history) to dokumentarni film neni ale z historicky stranky je to film kterej sprostredkovava tema v pritomnosti a ma na lidi silnej charakter.

HUNNY: Historické filmy/romány jsou v tomto směru nejnebezpečnější - vždy byly a vždy budou využívány k zobrazování aktuálních či nadčasových problémů, se skutečností mývají společného nejméně ze všech žánrů (především kvůli tomu, že jednak postavy obvykle myslí jako autorovi současníci, jednak se jedná o - často velmi banální - interpretaci nějaké dějinné události), přesto jsou mnohdy vnímány jako literatura faktu.

Další nebezpečí děl "podle skutečných událostí" je velmi mizivá pravděpodobnost nezaujatého pohledu na věc. V dokumentu o stejné události se obvykle vyžaduje neutrální postoj a konfrontování zdrojů (pokud se nejedná o politickou agitku) a i přesto není zaručena objektivita, u filmu/beletrie toto není žádáno a často ani žádoucí. Netvrdím, že to je nutně špatně - naopak dobře napsané dílo tohoto ražení může být výborným pohledem do psychologie příslušníků různých ideologií.

Přirovnání literatury k zrcadlu se mi zdá poměrně výstižná - z literatury se můžeme naučit mnohé o světě, lidech či společnosti, ale nesmíme zapomínat, že se jedná o odraz. Jednotlivé žánry určují míru pokřivenosti a zakalenosti zrcadla (přídně velikost jeho plochy). Ale myslím, že se trochu opakuji.

BAMBULA: stim musim souhlasit. taky na moje emoce maji děje které se přímo opírají o real. zážitky daleko větší váhu něž scifi.(a to mám scifi nad míru rád) . Ale dle mýho je to dobře. Pak totiž divák rozlišuje od "historického díla" k akčnímu filmu. Vždyt to ze se to zaklada na skutecnosti tak pravdepodobne mel autor snahu vytahnout hlavni smysl a ten ukazat. kdezto u akcnaku je to jen pohadka na zprijemneni vecera.

Sem v předchozim příspěvku měl spíš na mysli, že tyto seriály se snaží být v co nejbližším prostředí pro diváka a tím pádem divákovy ty "píčovi" můžou připadat jako svět ke kterému se má snažit dospět. neřikám na 100% ale i jednotlivých bodech. A jak už tu padlo hlavně morální hodnoty. Ty přeci nelze najít v žádnym tohle ze seriálu. max tak MacGyver :-D

THOMASMORTA: dovolím si jeden OT příspěvek:zrovna včera jsem s kamarádkou mluvil o tomto tématu - rozlišení fikce a skutečnosti - i když asi v trošku jiném světle. vyprávěl jsem jí, jak nejsem schopen číst knihy, jež napsal M.E.Remarque. ačkoliv nemám problém s násilím a válečnou tématikou, u těchto knih vím, že jsou psány na základě skutečných událostí a prožitků a vyvolávají ve mne velice nepříjemné pocity. jedna věc je vidět jak mimozemšťané vyhodí do povětří bílý dům a druhá číst popis vybombardovaného berlína. je zajímavé, jak pouhé uvědomění si reálnosti popisovaného stačí k prožívání dramaticky vyššího stupně emocí. a je pravdou že finta "podle skutečné události" je opravdu hojně využívána pravděpodobně právě kvůli tomuto efektu.