SHEALA: ono je to jeste ke vsemu tak, ze jedna cela generace aktivistu se proste vycerpala tim, ze dotahla registrovany partnerstvi (Hromada a spol.) a ted tu neni moc dalsich iniciativ, ktery by si chtely vzit za sve pravo na adopci. Asi se musi jeste chvili pockat...

ANNIE: a plati to i pro pestounskou peci

ZUZKAOU: takle v tomdle statu je bordelu ktery by se mel resit strasne moc. Ale treba k tomu taky nazraje doba, aby poslanci resili adopci homosexualnich paru a jejich zrovnopravneni s hetero pary. Ono totiz co si budem povidat LGBT uz jen dotahujou posledni drobky, aby byli na urovni obcanu prvni kategorie, o kterejch se jinejm obcanum druhy kategorie muze jen zdat :-) Takze myslim ze nebude vadit kdyz se s timto trochu pocka, a mezitim se dejme tomu legislativne docisti treba bordel co vznikl kvuli podporovanymu zamestnavani hendikepovanych. (Jo ja vim, ohrivam si svoji polivcicku :-)

ECLECTICA: Bojím se že jediná možná varianta je otec muž, matka žena a nebo otec neznámý. Mluvím o právním zakotvení...

ono je to naopak. Proste je v zakone o registrovanym partnerstvi primo ustanoveny, ze registrovani partneri stejneho pohlavi deti adoptovat nesmi. Objevily se pripominky, ze je to protiustavni, ale netusim jestli se s tim ted neco dela...

ZUZKAOU: A co kdyby byl otec znamy? Dite narozene v registrovanem partnertvi. Jde nejak pravne osetrit, aby si otec nevymahal narok na dite pokud bude partnerka v poradku?
Na jednu stranu jistota, ze dite bude v poradku i kdyby se partnerce neco stalo a na druhe strane pripadna obrana, kdyby se darci zblaznily hormony a dite vyzadoval.

ZUZKAOU: jenže jaký je rozdíl mezi druhem opačného pohlaví, který se o dítě stará, věnuje se mu a mezi ním a dítětem se vytvoří vztah rodič-dítě, a druhem stejného pohlaví?

WEWERKA: Neplatí - nezrušitelné osvojení (adopce) je přímo definováno pro manžele a nebo druha a družku.
A nevěřím, že do tohohle někdo ze zákonodárců by se o to začal aktivně zasazovat.

Nemate tuseni v jakem stadiu je tahle vec "Právo adoptovat dítě své partnerky či partnera (second-parent adoption)". Neco jsem vygooglila, ale podle vseho nic takoveho zatim neplati. Nebo se pletu?

Ale zpět ke queer, prosím :)

ZUZKAOU: taky mi to připadá absurdní, to řízení.

RUDOLF: Ať už adoptivní, nebo biologický rodič, který bude mít dítě z ústavu (nevztahuje se na osvojení partnerova dítěte) prochází absurdním šetřením (respektive teoreticky není špatné, ale většina jeho provední je nepovedená díky lidskému faktoru a systému NRP) a pokud toto projdou, tak musí absolvovat 40 hodin přípravy - někde to zajišťuje sám kraj a pak to bývá varchlaté, často to řeší neziskovky okolo místních pěstounských rodin a to bývá lepší.


(ale to jsme ot a dokázala bych o tom řečnit dlouho...)
Jen ještě jedno postěžování si - loni v lednu jsem měla v ruce návrh změny legislativy v systému ochrany dítěte, kterou vytvářelo ministerstvo soc. věcí v spolupráci se spoustou dalších lidí a bylo to dobré. Jenže pak padla vláda a šlo to k ledu. A jestli si tam v létě sedne nějaký komunista (jedno z jaké strany, tak se nic nezmění)

Hele - tohle je můj názor (hodně založený na pocitech) a nechci ho nikomu vnucovat, či nedejbože někoho odsuzovat za snahu otěhotnět. Takže bych se debaty na toto téma ráda vzdala.

osobně znám jednu paní, co se zabývá přípravou/selekcí rodičů pro adoptivní děti, bohužel jsem s ní nemluvil natolik, abych se dozvěděl podstatné detaily.. ale každopádně celé myšlenka za tou obtížností adopce je, vyselektoval rodiče který výchovu nezvládnou, nebo nemají ani představu co všechno je jinak na rozdíl od výchovy vlastních dětí.. a právě docela by mně zajímalo, jestli někde funguje nějaký školení na výchovu adoptivních dětí, zvlášť s ohledem na nestandardní páry.

ZUZKAOU: ono někdy není problém s organismem jako takovým, stačí neprůchozí vaječníky po operaci slepého střeva, žejo...

A systém okolo náhradní rodičovské péče v ČR je nesmyslný a škodí dětem, ale bohužel není možné "otevřít trh s dětmi". Život s dítětem, které má zničené primární vazby prostě je náročný.

Takový otevřený systém mají třeba USA, kde navíc velmi často dochází k finanční motivaci u pěstounů a bohužel běžně se stává, že dítě do své dospělosti vystřída x rodin. Což je naprosté zlo, protože když už začne růst něco jako schopnost navazovat vztahy (zničená tím, že ho rodiče nechali v ústavu), tak pak putuje k jiný lidem a dalším a dalším. To už je lepší slušný děcák.

Protože si nemyslím, že mít dítě je nárokovatelné základní lidské právo.
Právní ošetření dětí partnera a nebo záchrana dítěte z ústavu je něco jiného, než výroba dítěte ve zkumavce.

Můj čistě osobní pohled je i nesouhlas s umělým oplodněním - pokud je organismus natolik v nepořádku, že nemůže mít děti, tak nadopovat ho hormonama a vyrobit dítě mi nepřijde jako prozíravé. Ale v případě že se mi nebude dařit otěhotnět, tak jsem zvědavá, jak tenhle názor obstojí...

ECLECTICA: To si právě myslím.
Já jsem pro to, aby bylo minimum omezení co se týče možnosti pořídit si /adoptovat děti. Teď nemyslím jen homo páry, ale obecně. Kolik je případů, že si lidi pořídí dítě a pak ho týrají nebo i zabijí, ale když jde třeba o adopci, tak jsou kolem toho hrozný harakiri, mám pocit, že je jednodušší stát se kosmonautem, než adoptovat dítě. A u těch UO by jim to už úplně mělo být fuk. To, jestli jsem vdaná, svobodná, lesba, hetero, blonďatá, pihovatá, katolička nebo buddhistka - co je komu po tom...

LURA: ono se to samozřejmě takhle děje, žejo. UO aspoň vyloučí přenos případných chorob a nějak se to mecicínsky ošetří, řekla bych.

ZUZKAOU: Proč? Mně přijde, že bez volně dostupného UO jen přibyde lidí, kteří se zařídí jinak (poprosí kamaráda nebo někoho na inzerát ap.). A kluci to mají ještě složitější, ti můžou jen adoptovat nebo tu pěstounskou péči)...