Škatulky jsou problematický. odle mě je každý člověk individuální, takže jde jen o to, jestli se do těch škatulek trefí hůř nebo líp. Někdo v pohodě, ale toho, kdo sedí víc na kraji, ta škatulka tlačí do zadku ;-)
Už jsem to tu asi psala, ale myslím si, že člověk je hlavně bytost - a to, jestli je muž nebo žena, je až druhořadé. Proč to potřebujeme zařadit, je prostě praktická stránka věci. Stejně jako třeba národnost. Takže můžu se vnímat jako muž nebo jako žena, ale s tím, jakou používám koncovku, to zas tak nesouvisí, protože pro mě je to jen jazykový úzus. Alespoň, co se společnosti týče. V soukromí to můžu střídat po libosti, ale nemá smysl dělat v tom zmatky. Takže společensky se zařadím do škatulky, ale to neznamená, že v té škatulce musím skutečně být a nacpat se do ní.
Když vezmete, že dřív mohli upálit ženskou za to, že si vzala kalhoty, že ještě dnes se lidi divně dívají na chlapa v sukni ... Proč? Je to jen konvence. Spousta chlapů vypadá skoro jako ženský a přitom se tak necítí a jiní zase vypadají jako muži, ale cítí se jako ženy. Proč to všechno "vizualizovat"? Svět je rozmanitý a tím je zajímavý,, že nejsme všichni stejní. Já to spíš vnímám tak, že je potřeba najít si v něm svoje místo, než se přizpůsobovat obecnému chápání věcí.