LALINA: to je fakt, takhle si jednu dobu ještě v Motole chodila popovídat jedna zdravotní sestra, to si tam vždycky u nás v kanceláři sedla, vyplnila si ty formuláře na fasování zdravotnického materiálu a pak nejmíň hodinu vykládala jaký má problémy doma a v práci a se sousedama...no všichni z ní byli úplně hotový a jak přišla, už pod nějakou záminkou odcházeli pryč. Tak jsem tam jednou zůstal jen já, měl jsem puštěnej nějakej metal a účtoval jsem faktury a ona furt vykládala a vykládala a pak asi po víc jak půlhodině říkala "vy mi rozumíte, že jo?" a já teprve pak zvednul hlavu od počítače a říkám "Co prosím? Promiňte, říkala jste něco? Já vás teď vůbec neposlouchal..." A ona se nasraně zvedla a odkráčela a už si k nám nechodila popovídat...

tak to se mo stalo snad poprve, ze bych vlezla do diskuze a nasla nejen to, co sem hledala, ale uz se nemusim ani na nic psat, priklady, co tu padly, konkretne
LALINA:
presne vystihujou to, co sem zazila nekolikrat v zivote a naposled sice kratce a rychle, ale za to velmi intenzivne a ano nejlepsi rada je
"Nedejte tomu človeku to, co chce."

a kdyz to prestanete delat "spravne", tak on se sam nekam presune

možná nezaškodí si hrát tak trochu na tupého... nahluchlého, nechápavého, netečného... nereagovat hned na všechno. Nebrat si to jako téma k dalšímu hovoru. Bejt zrovna něčím sama zkrušena, zaměstnána, prostě..."eeee. cožes to říkala? promin, me to dneska nejak nemyslí...co si o tom myslím? no já nevím...nic..." Tak sice budu třeba u toho človeka za troubu, ale to je dobrá cena za to, že se zbavím upíra .-))
Jakmile upír nevyvolá obyvklou reakci, brzo ho to přestane bavit a bude se poohlížet jinde. Jakmile ale ve vás vidí dobře reagující zdroj, jen tak se ho nezbavíte. Neříkejme tomu tedy "energetická obrana", které se možná často projevuje spíše jako útok, ale pasivní rezistenci. Nedejte tomu človeku to, co chce.

Kdysi jsem mela kolegyni a ona do me pořád hustila svoje trable v rodine.. říkala jsem ji "Katastrofa"... věděla jsem, že spoutu věcí si děla sama, tušila jsem, že něco z toho vyprávění je asi přehané, ale přesto jsem se tím trápila a snažila se prijít na to, jak bych jí pomohla... Jenže jak to trvalo dlouho, začaly se ty storky porád opakovat a dosahovaly takovejch rozmeru, že to bylo moc a me to začalo už připadat k smíchu. Nejsem přítel lidí, kteří dělají ty samy kraviny pořád dokola.....už jsem se tomu všemu proste musela smát.... Už jsem vtipkovala a místama byla i jedovatá... Už jsem nereagovala "správně" :-)) ..její návštěvy byly řídší a nakonec prestala chodit uplně....
Trvalo fakt hodne dlouho, než jsem posléze pochopila, že ona se tím takovým zvrhlým způsobem vlastně bavila (jak ji jeji druh týrá a jak ji všude jenom šidej, lzou a trápej, na uradehc, v nemocnicích, porodnici, sociálka atd..) a že si ke me jenom chodila udelat dobře...

LALINA: se mnou by trvalý soužití možný bylo, jen potřebuju hodně vlastního prostoru...asi jsem si příliš zvykl na staromládenecký život... :O)

ANNA: Aničko, to já samozřejmě vím...jsem sice vyhlášený tím že mám ve své sbírce poměrně velké dýmky, ale tak velké zase nejsou... ;O)

no, když si tak srovnám možnosti, tak můžu za a) odejít, protože sedět s upírem v místnosti stejně nenabízí moc zábavy (pokud se tedy nebavíte studiem upírů, cvičením v zacházení s nimi, nebo přihlížením, jak je někdo z vašich známých krmí -nepředpokládám, že by se někdo z nás pohyboval ve společnosti osvícených, to by se tam asi nepohyboval ten upír); za b) energeticky se chránit... takže mám vizi hospody, kde se energeticky chráním a koukám na čóro móro okolo...

odchod není hned útěk a i útěk je zcela legitimní reakcí, kolikrát to zachránilo život.
energetická ochrana je fajn, ale imho to chce nějakou schopnost se energeticky ochránit.
imho i ta neochota kapitulovat, vzdát nějakou společenskou akci, pokud mi to nedělá dobře, je ve výsledku taky o vlastní ješitnosti a o přitažlivosti odříkaného:)

SSAMIAD: za co? ze ho do sebe nepustis? on to delal umyslne, ted se s tebou sejdu a celou te vysaju? nebo to dela lidem okolo bezne? jak jsi psala, zalezi na tom jak si k sobe koho blizko pustis a co mu dovolis.

upřímně mam strach, že se mi ten člověk bude nějak mstít

anebo...
http://zivotni-energie.cz/energeticke-zneuzivani-jinych-lidi-energeticti-upiri.html

SSAMIAD: resenim je prave ta energeticka ochrana, vytvorit si vuci takovemu cloveku energeticky stit...mit treba takoveho kolegu v praci, tak mam dat vypoved? nevim no ale kdyz na tebe funguje ze citis ze ti nekdo bere energii, tak jsi schopna ji vnimat a pracovat s ni. existuji techniky, ktere ti umozni se branit vuci takovym lidem

a řešení? podle mě to opravdu jinak nejde...už v minulosti jsem jednoho upíra měla...pomalu jsem omezovala kontakt, upír mi volal třeba v noci a chtěl si pul hodiny povídat, jakmile jsem se vzdalovala, bylo mi to vyčítano, že už nejsem tak hodná jako jsem byla atd...přestalo mi na tom člověku zaležet, tak mi to bylo jedno...cca po pěti letech se znovu komunikace obnovila, velice odtažita a bylo vše ok...dokonce i ted jdeme občas ven, upír si už tolik nedoovolí, podle mě je to o tom, jak si člověka necháme připustit k tělu...taky by mě zajímalo, proč si vybírají právě určity typ lidí...

a co takhle energeticka ochrana, vytvorit si stit?
sebrat se a odejit z mistnosti, s danym clovekem se prestat stykat (jak to tu psalo par lidi nize), to je podle mne utek ne reseni...

NEVILL: zlato, holky se do dýmky necpou! :)

to o mně tvrdila jedna moje ex, nějaký čas poté co se se mnou rozešla, že prý jsem jí vysával energii...je fakt že v bytě měla pěknou sbírku všelijakých kamenů a kamínků a krystalů na dobíjení energie, tak jestli ani to na mě nestačilo, tak vážně nevim... :O)

za obranu ne... rozhodne to nebyl upir co saje krev:D

SHKRK: já se ptám, jestli tohle mám považovat za obranu proti upírům, protože vyndavání se z těla jako takové se asi řeší jinde... ptám se na souvislosti s psych.upírama..

nemluvím radši ani o tom, že vás předejdou a zabydlej se vám tam sami..jenomže to není tak atraktivní, pač potom nemají už z čeho čerpat, kdyby tam byli sami .-))

nemluvím radši ani o tom, že vás předejdou a zabydlej se vám tam sami..jenomže to není tak atraktivní, pač potom nemají už z čeho čerpat, kdyby tam byli sami .-))

LALINA: pokud vim tak se tahle diskuze vyvinula az do tohodle bodu, pripada ti ze to sem nepatri???

já mam pocit, že existuje jenom jeden možný způsobe existence a to je být upřímný sám k sobě ne schopností ale vlastností. Tj. jakože to dotyčný prostě tak *má* a basta a ne že se o to někdy snaží atp...

A to je samozřejmě možné, že takoví lidi jsou i jiní. Netvrdim vlastně, že je jenom jeden možný správný typ člověka (jako třeba tvrdil Hitler). Asi. A to právě nevim.

A nevim co s tim, protože je to poněkud, ehm, buď a) odsuzující k většině těch "tam" včetně mě! kteří to prostě tak nemají nebo nedávají b) je to pravda a bohužel jenom několik lidí ze sta, jak to tak vypadá průměrně, mají právo na to říkat si správní nebo aby je ostatní za ně považovali.

A asi mam tendence měnit lidi k tomu, co si myslim, že má být jejich upřímnost sama k sobě, stejně jako to dělat sobě. Ale taky se to snažím nedělat, protože se to prý nemá. Když ono to ve mně tak jako nutká je k tomu navádět. Ku mně osobně mi to jde, ale jenom zdlouhavě.

Jsem teda upír?

LALINA: no jo, ale ideální není jen to, co si třeba ty nebo já pod pojmem ideální představíme. pro upíra je třeba ideál právě to "vychylování jen kvůli samotnému vychýlení, kvůli ztrátě rovnováhy a vzniku stresů". nevim, je spousta způsobů, jak si něco kompenzovat.
krom toho, proč by měli všichni chtít pro mě to dobrý, vylepšovat mě, učit mě a povznášet mě? a jaký já mám právo tohle po druhejch chtít? dyť bych se takhle chovala právě podle principů upírství, požadovala bych "krmení" zvenčí od druhejch lidí.
ale co mi brání, abych se poučovala i z toho, co někdo jako ponaučování nezamýšlel?

imho já se taky někdy chovám poněkud upírsky. dispozice k tomu má skoro každej. (taky jsme ssavci a dokud cítíme závislost svýho přežití na ochranitelském organismu, ssajeme co se dá.)
akorát postupně zjišťuju, že stejně ssaju vlastní žílu a nikdy bych se takhle opravdu nenasytila.

SHKRK: a jak to sopuvisí s tématem ? je cool se vykopnout z tela, ale to jako má být recet na to, jak se vypořádat s psychickými upíry?
Víte, že jsou i upíři, kteří dokážou tohohle "opustění stanovište" využít a v momente, když se vracite zase do tela (páč tam se prostě vrátit musíte) vlezou si tam tak trochu (nebo hodne) s vámi?

MUTHA: a rekl jsem sand ze je neco spatne.... pro me tohle setkani bylo jedno z nejprinosnejsich v zivote...