RODRIGO_:
Jen pro pořádek, bavíte se tu od dvou různých technikách. To co tu představuje Rodrigo je technika taušírování neboli vykládání povrchu předmětu libovolným kovovým drátkem a prakticky se dá použit na širokou škálu materiálů různých tvrdostí (zdobený povrchem může být prakticky jakýkoliv materiál ve kterém jsme schopni vyrýt drážku). Bohužel lze touto technikou vytvářet pouze obrazce z linek. To co tu prezentuje AGOG na obrázku (nejsem si jistý ale předpokládám že zdobeným předmětem na obrázku je tsuba) je technika, která je historicky označována jako technika plátování (může se použít i overlay ale když už existuje český význam proč ho znásilňovat). Její výhodou je jednak možnost zatepávání tenkých drátků, tak ale i celistvých ploch pomocí tenkých plíšků. Narozdíl od taušírování není materiál zatepán do předem připravené drážky ale na plochu předrytého rastru (nejlepší je použití dražkového rydla, ale zkušenější to dělali i nořovým). Důležitou podmínkou taky je aby byl podkladový materiál tvrdší než materiál, který na něj budeme aplikovat( ideálně se takhle zdobí železné povrchy mědí zlatem nebo stříbrem - typickým příkladem jsou třeba středověké arabské helmice nebo štíty). Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to technika hodně náročná na zručnost a hlavně na perfektní přípravu materiálu (hloubka rastru, síla materiálu,....) a sám sem spoustu materíálu zkurvil, ale to jsou zkušenosti :)

Tohle jsem dělal na škole hodně, trochu jsem i upravil metodu jak se to dělá.
Narýhovat rozhodně nestačí, budeš potřebovat rýhu tvaru V, do které pak vyreješ nebo vysekáš,tak jsem to dělal já takový jiný rýhy, jako tady na obrázku.



Bežný postup je takový, že ty skípky (říkejme těm rýhám třeba sklípky) vyreješ nožovým rydlem, největší problém je, že často strhneš hranu protější strany bokem rydla a je tov pr.
Já jsem si vyrobil takový miniaturní sekáček viz ten obrázek, musí to být fakt tenoučký, možná jsem to s tou špičatostí přehnal, špička na konci na posledním minimetru cca 40°, pak se to pomaličku rozšiřuje. Nástroj byl vskutku docela miniaturní.
Potom do té V rýhy můžeš opatrně nasekat těsně vedle sebe ty sklípky. Pořád je největší nebezpečí to, že si strhneš protější hranu a nebo to sekneš moc a vysekneš si tam oblouček. Nesmíš porušit hranu. Sekáním (ono to neni vlastně ani sekání, spíš tvarování) se ti musí kousek nadzvednout okolí hrany, takže se ti uvolní místo pro drátek, ten musí jít vložit tak, aby nad povrch čouhala tak 1/3 drátku, klidně i více, ale ne pod polovinu. Malým temovákem? (už si ty názvy atd. moc nepamatuju), s rovnou hladkou ploškou opatrně zatepáváš, drátek by se měl roztéct do těch sklípků a zároveń se srovná povrch hrany, potom zabrousíš a je to. Tady zase nebezpečí, že bouchneš moc a dostaneš se pod úroveň povrchu...

doufám, že ti to nějak pomůže, respektive že z toho člověk něco pochopí :D