Já nevim, no, já jsem asi bezcita, ale Tähti měla škopek granulí od chovatelky, škopek vody... a prostě jsem ji nechala být. Jo, mluvila jsem na špičku ocasu čouhajícího zpoza ledničky a tak, ale když jsem viděla, že ji to moje lezení pod nebo za nábytek nervuje, tak jsem toho nechala. Nažrala se, když jsem nebyla doma a jak byla zvědavá, tak na mě chodila někde zpoza roha koukat. Když jsem se pak rychle otočila, tak jsem v lepším případě viděla prchající kočičí zadek. No, za týden už prchala pomaleji a za měsíc za mnou chodila, spala mi na hlavě a do všeho mi kecala.
Ono se to poddá.