Dostal jsem odpověď z odboru životního prostředí ohledně Vinořského parku a vysvětlení mě celkem uspokojilo.
---------------------------------------
K Vašim podnětům ve věci provádění prací ve Vinořském parku sdělujeme:
Vámi zmiňovaný výřez se týká bezů a pustorylů a vychází ze schváleného plánu péče o toto zvláště chráněné území. Zmíněné keře byly vyřezány v podrostu mladé olšiny. Jiné dřeviny (ať už keře nebo stromy) káceny, resp. vyřezávány nebyly. Pustoryl je geograficky i stanovištně nepůvodní dřevina a bez se zde vyskytuje v míře, která brání jiným dřevinám, zejména olši, v přirozeném zmlazení. Následně proběhla likvidace vyřezaného materiálu, která byla provedena mimo přírodně hodnotné části území, avšak nebyla provedena příliš šťastným způsobem. Provádějící organizace (základní organizace ČSOP 01/14) byla důrazně upozorněna na nutnost provádět likvidaci jiným, vhodnějším způsobem.
Dále zmiňujete obnovu louky, která poblíž proběhla před několika lety. Tehdy se skutečně vyřezaly beze a mladé jasany, které zarůstaly pole ležící ladem poté, co na něm myslivci přestali pěstovat topinambur pro zvěř. Došlo tedy k výřezu bezu a jasanů na poli, plocha se zkultivovala a osela jílkem jednoletým, aby se jeho pomocí „vytáhlo“ z půdy co nejvíce živin. Během roku proběhly dvě seče s odvozem biomasy. Následně se pole opět zoralo a zkultivovalo a nasela se „neutrální“ travní směs složená ze čtyř druhů trav tak, aby nově vznikající louka byla schopna pojmout i jiné druhy bylin. Od té doby probíhají na louce standardní dvě seče (sena a otavy). Jelikož je v půdě stále ještě příliš mnoho živin, daří se zde mnohým nitrofilním druhům, které se budou (tak jako všude jinde) postupně eliminovat s dalšími přibývajícími sečemi. Tato louka se nikdy nezakládala jako zásobárna čerstvé trávy pro ZOO, ale prostě jako neporovnatelně hodnotnější biotop než pole s bezem černým. Stromy, které popadaly do zmiňované louky byly rozřezány a přemístěny na okraj přilehlého porostu. Pokud by zůstaly ležet na místě, nemohla by být louka kosena.
Co se týká podnětů ohledně rybníka U kamenného stolu: rybník byl založen zřejmě kolem konce 19. století jako okrasný rybníček v místním zámeckém parku. V současné době je z bývalého parku plnohodnotný les s podmáčenými olšinami a několika vodními plochami. Projekt revitalizace rybníka vycházel ze současného stavu rybníka. Rybník byl zanesen sedimentem a hloubka vody se pohybovala jen okolo 50 cm. Hráz rybníka protékala a byla oderodovaná až do kořenů stromů, které byly vykloněny nad vodní hladinu. Obnova rybníka vychází z požadavku na zachování vodní plochy na další desítky let, a to bez následných, dalších větších zásahů. Na celkovou obnovu rybníka bylo samozřejmě v roce 2009 vydáno stavebním úřadem MČ Praha Kbely stavební povolení.
Je potřeba si uvědomit, že rybník je dílo postavené člověkem a vyžaduje pravidelnou údržbu, případně obnovu. Nulový stav, tedy ponechání rybníka svému osudu, vede vždy k zániku vodní plochy. Ohledně stromů na hrázi rybníka je potřeba zdůraznit, že všechny pokácené stromy byly vykloněné nad vodní hladinu a měly podemleté kořeny od vody. Navíc nebyly v příliš dobrém zdravotním stavu. Podotýkáme, že na všechny pokácené stromy bylo vydáno povolení ke kácení od příslušného orgánu státní správy.
Na takto malých hrázích je výskyt takovýchto stromů velmi nebezpečný a problematický. Vývratem nakloněného stromu může dojít k protržení či poškození hráze a následná sanace je pak velmi náročná, komplikovaná a mnohdy může přírodní biotop poškodit mnohem více, než předem plánovaná oprava. I z tohoto důvodu, dle závazného pokynu Technicko bezpečnostního dohledu, nesmějí být dřeviny na návodním svahu hráze. Výjimkou jsou pouze památné stromy, nebo perspektivní dlouhověcí jedinci. Tak bylo postupováno i v tomto případě, kde na hrázi byly ponechány dvě perspektivní lípy v dobré zdravotní kondici.
Vykácení stromů má pro samotný rybník i další efekt, a to prosvětlení rybníka. To je doporučováno i v biologickém hodnocení lokality provedené Doc. Dr. Janem Farkačem, CSc. z České zemědělské univerzity v Praze a umožní v budoucnu zvýšení počtu živočišných i rostlinných druhů. Na rybníce třeba zcela chybí alespoň malá rákosina, která bývá pro rybníky jedním z nejcennějších biotopů. Ve Vašem dopise zmiňujete výskyt velkého množství obojživelníků, a právě pro výskyt a úspěšné rozmnožování obojživelníků, zejména ropuchy obecné je osluněná vodní plocha jednoznačně příznivější.
Ohledně mostku přes odtok z přelivu je potřeba zohlednit stav stávajících konstrukcí. Původní předpoklad byl přezdění celé klenby a opravy poškozených částí spodní stavby. Při odkrytí poškozených míst bylo ale zjištěno, že spodní zdivo je provedeno z velmi nekvalitního pískovce, který se následkem trvalého zvodnění rozsypal a nebylo možné zdivo opravit pouze lokálně. Navíc zde bylo v minulosti provedeno několik neodborných oprav, které urychlily rozpad pískovcových konstrukcí. Celkově byla konstrukce v tak havarijním stavu, že ji bohužel nešlo zachovat. Celý propustek bude vyzděn znovu, a to z křemitého porfýru, což je kámen velmi podobný pískovci, ale vhodný pro vodohospodářské stavby. Čela propustku budou osazena pískovcovým portálem s klenbou a kamennými parapetními římsami.
Tabule naučné stezky musely být dočasně po dobu stavby odstraněny, aby bylo možné zajistit příjezd k rybníku. Navíc tabule u rybníka byla umístěna zcela nevhodně a zakrývala výhled z cesty na rybník. Ani po několika urgencích zpracovatele naučné stezky nebyla tabule přemístěna mimo zábor staveniště a musela být tedy dočasně odstraněna. Po skončení stavebních prací bude tabule samozřejmě vrácena zpět k rybníku.
Příjezdová cesta k rybníku musela být částečně upravena tak, aby se k rybníku dostala odpovídající technika. Takovýto rozsah prací bohužel není možné provádět jen malou mechanizací. Navíc 3 000 m3 sedimentu nebylo možné z rybníka dopravit žádným jiným způsobem, než po odpovídající a únosné cestě. Vegetace podél cesty byla vyřezána v řádech kusů keřů bezu černého a zmlazení jasanu. K žádnému mýcení vzrostlé zeleně v žádném případě nedošlo. Po dokončení prací bude okolí cesty uvedeno do řádného stavu a povrch cesty bude upraven jako mlatová cesta vhodná pro pěší i cyklisty.
Pročištění koryta zaneseného vodního toku pod rybníkem U kamenného stolu bylo provedeno z důvodu maximálního snížení hladiny vody v rybníce. V sedimentu bylo opravdu zjištěno několik jedinců škeble říční (nikoli rybniční), která ovšem nepatří mezi ohrožené druhy. Pracovníci organizace Lesy hl. m. Prahy prošli několikrát celý vyčištěný úsek potoka a objevené škeble přemístili do spodního rybníka.
V minulém roce došlo v tůních na dně vypuštěného rybníka k masové reprodukci ropuchy obecné. Práce na odbahnění byly naplánovány tak, aby byly zahájeny až po metamorfóze pulců a jejich následném opuštění rybníka. Tím se práce o několik měsíců zpozdily a dokončení se posunulo do května 2010. Posun dokončení obnovy rybníka z důvodů ochrany obojživelníků považujeme za opodstatněný. Vzhledem k tomu, že jsme již dopředu s jarním rozmnožováním ropuchy obecné počítali, slouží provizorní hrázka nejen pro samotnou stavbu, ale i k zadržení minimálního množství vody v rybníce, které zajistí úspěšné rozmnožení ropuchy obecné. Úbytek populace ropuchy obecné v této lokalitě může mít na svědomí jednak velké množství volně pobíhajících psů, ale i dřívější využívání rybníka myslivci. I budoucí využití rybníka je navrženo s ohledem na výskyt obojživelníků. Rybník nebude využíván k chovu ryb, ale pouze jako krajinotvorný prvek.
Projekt celkové revitalizace a odbahnění rybníků je vždy v době realizace velkým zásahem do lokality rybníka a jeho okolí a nelze ho hodnotit podle počtu bagrů, či množství bláta. Kvalitu projektu lze hodnotit nejdříve za rok po dokončení prací. Na celém projektu pracuje velmi zkušený tým, který má za sebou již mnoho dokončených revitalizací a obnov rybníků s velmi dobrými výsledky, oceňovanými v rámci celé ČR, a je předpoklad, že tomu tak bude i v případě tohoto rybníka.
Na závěr bychom rádi pro příklad uvedli, jak široký je názor veřejnosti na revitalizaci. Zatímco někteří chtějí zachovat tuto lokalitu co v nejpřírodnějším stavu a veškeré zásahy minimalizovat, jiní by naopak chtěli udělat na ostrůvek lávku a molo, aby se zde mohly konat slavnosti jako za dob vzniku rybníka a zámeckého parku. A mezi těmito krajními polohami se musíme při přípravě a realizaci projektu pohybovat a řešit námitky z obou stran.
Věříme, že výše uvedené informace přispějí k osvětlení celého složitého problému při obnovách a rekonstrukcích umělých vodních ploch na území Prahy a že rok po dokončených opravách budete na věc nahlížet zcela jiným způsobem.
S pozdravem Ing.D.Frantík, OOP MHMP