PATISLAV: očividně se nepídíš po alternativách...tohle platilo v dobách, kdy jsem byla vegetariánka... a v hospodách meli jen smažák. Dneska už to je uplnej luxus.
a ještě jedna věc - chce to myslím -soude podle sebe - i kus emocí nebo líp řečeno vnitřního přesvědčení. Vegetariánem jsem se stala jaksi bez vlastního přičinění, ale pro to, abych našla rovnocennou náhradu, jsem už musela něco udělat. Já jsem to dělala modlitbou, nebo lze říct i vnitřním přeprogramováním. Bylo to nějak takhle:
prosím, at mi chutná to, co je pro me dobré... a ono to opravdu zafungovalo a funguje i dodnes. (bohuželva až po letech, kdy ten jídelníček byl chudej a nepestrej a já se tomu moc nevenovala, az jsem si uhnala určité výživové nepořádky a výkyvy, takže poté jsem se tomu, co jím, začala věnovat poctivěji.)