• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PATISLAVOchrana přírody
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď
    Britská společnost Cuadrilla Resources a australská BasGas již požádaly ministerstvo životního prostředí o udělení licencí k průzkumu ložisek plynu v horninách. Cuadrilla chce plyn hledat poblíž Valašského Meziříčí, BasGas mezi Prahou a­ Berounem.Výskyt plynu v břidlicích na českém území zatím nikdo systematicky neprověřoval. Výsledkem průzkumu tak může být jak pozitivní překvapení, tak i zklamání.

    Těžaři jdou do Česka hledat plyn. Mají šanci najít velké ložisko - www.lidovky.cz
    http://byznys.lidovky.cz/tezari-jdou-do-ceska-hledat-plyn-maji-sanci-najit-velke-lozisko-p7b-/firmy-trhy.asp?c=A110131_201826_firmy-trhy_kar
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    KLOUCZEK: pěkný článek, díky
    KLOUCZEK
    KLOUCZEK --- ---
    1 odpověď+4
    ...Podobný průšvih je zalesňování zemědělské půdy, což je placeno ze stejných třech miliard. My jsme zemí, v níž došlo k jednomu z největších útoků na volnou půdu. To vidí každý, kdo jde nebo jede krajinou - květnatých luk, meziček, políček nebo extenzivních pastvinek je u nás velmi málo, mnohem míň než třeba v Polsku nebo Rakousku. Takže v ČR došlo k obrovské likvidaci nelesních stanovišť všeho druhu. A teď tady máme dotace na zalesňování zemědělských půd, jež ovšem nemíří na půdu ornou, ale všeobecně na zemědělskou půdu, tedy i na louky, loučky, mokřady u potoka atd. Je jasné, že nikdo nebude zalesňovat kukuřičná pole v Polabí. Ve skutečnosti dojde k útoku na úplně poslední zbytky nelesních stanovišť roztroušených v krajině, kterých tam je už teď minimum...

    Martin Konvička: Motýli v ČR vymírají, česká ochrana přírody selhává - Ekolist.cz
    http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/martin-konvicka-motyli-v-cr-vymiraji-ceska-ochrana-prirody-selhava
    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    ±0
    KLOUCZEK: to tvé naznačení jsem mezi řádky samozřejmě pochopil, ale nad absurdním příklad s rybníky jsem ti chtěl naznačit, že operuješ s pojmy poněkud volněji.

    Myslím si, že lesů není dost. Nevolám však po vysazování průmyslových lesů, ale naopak lesů, které by skladbou co nejvíce připomínaly lesy před zásahy člověka. Naopak si myslím, že například orné půdy je zbytečně moc, což je důsledek nesmírných potřeb masného průmyslu.
    KLOUCZEK
    KLOUCZEK --- ---
    1 odpověď
    PATISLAV: spíš jsem naznačoval, že lesů je dost a není třeba jejich plochu zvětšovat. Nebo vidíš nějakej objektivní důvod v zájmu ochrany přírody (pokud to teda nebereš z ekonomickýho hlediska) vysazovat nové lesy? S tou vodní složkou krajiny typu mokřady, vlhký louky apod. je to jiný, tu jsme dokázali v naší krajině zlikvidovat skoro beze zbytku.
    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    1 odpověď
    KLOUCZEK: to myslíš vážně? Ty opravdu pod pojmem "zalesňování" myslíš vysázení nových stromů v místech, která byla právě vytěžena? Takže třeba zavodňováním krajiny bychom mohli myslet napuštění rybníků po výlovu?
    KLOUCZEK
    KLOUCZEK --- ---
    1 odpověď
    PATISLAV: tu lesní, po těžbě. Ale líp než dneska.
    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    1 odpověď
    KLOUCZEK: a jakou půdu tedy zalesňovat? :D
    KLOUCZEK
    KLOUCZEK --- ---
    1 odpověď
    SCHWEPZ: já ne, to vědci. Už to tu asi bylo, ale asi nejlepší publikace, která se zabývá českou diverzitou je ke stažení na http://www.lepidoptera.cz/publikace/kniha-ohrozeny-hmyz-nelesnich-stanovist-ochrana-a-management
    Tam je vše dobře vysvětlený. Je zaměřená na hmyz, ale reprezentuje většinu toho vzácnýho, co u nás žije, nebo žilo. Samozřejmě že neříkám zplundrovat naše lesy, tam je problém v druhové a prostorové skladbě, ale zarůstání všech mezí, luk, úhorů a podobných "neplodných" ploch je velkej průser. Stejně tak je blbost zalesňovat zemědělskou půdu. Nevím jestli to je v obecném povědomí, ale velká část současných praktických ochranářských opatření se zabývá bojem se zarůstáním - takže motorovka a křoviňák, případně ovce je ten nejlepší nástroj.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď
    KLOUCZEK: jak jsi na to přišel? ;)
    KLOUCZEK
    KLOUCZEK --- ---
    1 odpověď±0
    BARKAA: problémem český přírody, potažmo její diverzity je růst plochy lesů a zarůstání křovinami a stromy-takže spíš kácet, vypalovat a podobně a ne zalesňovat...
    LALINA
    LALINA --- ---
    díky, budu asi muset prozradit, že jsem to psala jako ironii a černej humour- jak asi uvažujou betonový mozky.-))))
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    TUILE: já jsem taky velkej savec :) A překročit dálnici jsem zkoušel jen jednou, večer, a už to nikdy neudělám.
    TUILE
    TUILE --- ---
    1 odpověď
    LALINA: vetsinou se vztahuje k moznosti velkych savcu prochazet krajinou. (maly savci nemaj tak velkou potrebu migrovat a ptaci nepotrebujou aby jednotlivy zeleny plochy byly propojeny)
    nejvetsi prekazkou sou dalnice....

    vlastne se jedna o velikost a vzdalenost jednotlivejch biocenter a o jejich propojeni biokoridorama.
    LALINA
    LALINA --- ---
    1 odpověď
    LOPIK: fakt?
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    SCHWEPZ: metodika jednoduchá, jen škoda, že ty vstupní premisy (sinice II. tř., VVN) nejsou pro konkrétná subjekt, věřím, že např. pro ježky je i silnice III. tř. neprostupná a pro myši dálnice efekt. bariéru nedělá; ale díky za link !
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď+2
    Analýza antropogenní fragmentace krajinného území liniovými infrastrukturami — Ústav prostorového plánování
    http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/analyzy-uzemi-pro-regionalni-a-celostatni-nastroje-uzemniho-planovani/analyza-antropogenni-fragmentace-krajinneho-uzemi-liniovymi-infrastrukturami
    LOPIK
    LOPIK --- ---
    1 odpověď
    LALINA: Prostupnost krajiny je přesnej opak toho o čem píšeš
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    +1
    SCHWEPZ: tzn. že mamuti můžou přes dolno- a hornomoravský úval k apeninskému poloostrovu
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď
    TUILE: ...co to znamená "prostupnost" krajiny? Takové věci mi asociuje skvostné dílo Balbínovo (1650) "Krásy země české", kde mluví o zemských stezkách skrze hluboké hvozdy a o tom, jak na Šumavě kořeny (!) staletých obrů zvedají se do výše tak, že pod nimi i jezdec projede.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam