DA_NIELA:
1. ano
2. ano
3. ano
4. ano
5. ano (části - rašeliniště apod.)
Proč jsou ty první čtyři body důležité? Protože dokud tam ten "skoroprales", ve kterém se nám tak dobře dýchá a jezdí na kole, je, mají "obyčejní lidé" vůli to území zachovat. V okamžiku, kdy tam bude něco jiného, co v nás nebude evokovat tajemné temné hvozdy z pohádek bratří Grimmů, ale palouček u nás za stodolou, bude sílit tendence toto území využít přesně stejně, jako ten palouček u nás za stodolou, a postavit tam třeba novou pilu nebo cokoli jiného, co se nám v dané době a dané oblasti bude hodit. Jinými slovy: buď zachováš les nebo nezachováš nic. Klasickej fenomén praktického ochranářství, kterej naprosto suprově popsal v poslední době Frynta u zvířat v zoologických zahradách: Vymírají tisíce druhů? Hmmm. Vymírá támhleta ještěrka? Hmmmm. Vymírá chlupaťoučká kouzelňoučká panda? To nesmíme dopustit! Lidi jsou ochotní investovat do toho, co je velký, hezký, dobře viditelný a z čeho eventuálně něco mají (mohou to ukazovat vnoučkovi v zoo nebo se v tom (lese) mohou projet na kole). Ochrana přírody je způlky politika, ať se nám to líbí nebo ne.
No ale jinak je to samozřejmě jeden z bodů na širém poli dohadů o tom, zda "konzervovat" či nikoli. Imho je to nutný posuzovat případ od případu, někde se snažit nechat oblast vyvíjet, jinde se nám víc (z estetického, politického, biodiverzitního... hlediska) hodí konzervovat současný stav. V současnosti především nevidím jediné hledisko, z kterého se nám v současnosti hodí nechat Šumavu sežrat kůrovcem.
A mimochodem, tohleto "semenáčky zmlazující..." je fajn, ale to funguje při normálních predačních cyklech, kdy holt kůrovec sežere pár stromů, to pročistí les atd. Když lehne najednou mnoho hektarů, tak to prostě v pořádku není a ta sukcese a změny tam budou probíhat jinak a ne vždy to bude k lepšímu. Myslím, že výborným příkladem jsou takový požáry v Yellowstonu (jen samozřejmě jde o jinej management, protože se nebojuje se škůdci, ale s ohněm): když lehlo co chvíli pár metrů čtverečních, bylo to super, les to omladilo, požár byl rychlej, spousta věcí přežila a ještě se některejm stromům líp klíčilo. Bezva. Pak se začal regulovat požár a protože to byla kravina, nakonec lehla snad čtvrtina lesa najednou a dost drsně - pěkně to prodoutnalo skrz naskrz, spoustu stromů to definitivně zabilo atd. - prostě disturbance jsou fajn, ale nesměj se přepísknout. A kůrovec to bohužel přepísk. Když se to tam zvládne udržovat v normálních populačních cyklech, ať to nechaj přírodě, není problém. Ale současnej stav je bez zásahů neudržitelnej a pokud tedy chceme Šumavu nějak zachovat, musíme nutně zasahovat.
Btw. já teda zrovna restaurační ekologii neměla, jen základy ekologie, populační ekologii, ekologii živočichů, vodní ekosystémy a podobně... a nepamatuju se, že by se některý z těch vyučujících stavěl k problémům typu Šumava "zeleně" - tj. necháme to bejt, ona si s tím příroda nějak poradí. Spíš nám většinou říkali, že správně je zasahovat. :)