přesně tak, a z toho jednoho prej vyrostou další čtyři, ale za 30 let, no koho by to nenasralo

a hlavně dřevařum a společnostem musej kanout slzy vodopádem, když je tam tolik "neprodaného" dřeva. taková škoda, nechat to tam ležet....

selská logika mi říká, že tam, kde lidi vykáceli les dosucha a následně zalesnili monokulturou, se les má nechat pár století svému osudu, aby se vytvořila druhová diverzita a rezistence přijde sama. To by ale nebyl člověk, aby do toho neryl, všechno chce hned...

ECONNECT - Pochod přes Šumavu a Bavorský les vám přiblíží krásy přírody i problémy s kůrovcem
http://www.ecn.cz/index.stm?apc=zm2074012vx1-148137&x=143989

Letos již popáté máte možnost uvidět nejkrásnější místa dvou k sobě přiléhajících národních parků - Šumavy a Bavorského lesa, ale také porovnat hospodaření a přístup k přírodě na české a německé straně hor. Na "Zelené střeše Evropy", jak je území nazýváno, můžete vidět např. horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy a rašeliniště, ale také problémy národních parků - lesy napadené kůrovcem ponechané přírodnímu vývoji i místa, kde se lesníci snažili kůrovce zahubit kácením.


Podle názoru Hnutí Duha je v umělých smrkových monokulturách nezbytné proti kůrovci zasahovat - důsledně a včas likvidovat jednotlivá vznikající ohniska kalamity včetně jednotlivých stromů i polomů. Chybou je však postup správy národního parku, která namísto včasných a cílených zásahů kácí rozsáhlé plochy lesa. Vznikají tak obrovské holiny, které otevírají cestu horským vichřicím. Pravidla pro monokultury však neplatí v pralesovitých smrčinách prvních zón národního parku. Nejde o umělý porost, nýbrž o původní les - a kůrovec do něj přirozeně patří. Podle mezinárodních pravidel pro národní parky se první zóny mají ponechávat přírodnímu vývoji, včetně působení brouků.

A trochu demagogie :)

Tady roste pět nových stromů přímo z jednoho starýho

TAkto to vypadá, když najede technika - zbytek dodělá eroze a deště ap.

Tohle stojí za přečtení:


"Kůrovcová problematika v národním parku Bavorský les". Referát Dr. Hansjochena Schrötera. Lesní pokusný a výzkumný ústav Baden-Württemberg, Freiburg"





referStOsw.rtf (43950 B)

SCHWEPZ: právě, přijde mi, že není vhodná doba na experimenty s biotopem, když máme dobré příklady odjinud.. chápu, že to naši odbornost frustruje a zajímá, protože spojení kúrovec-polom je výzva, ale kurňa to se pak nemůžeme bavit o tom, že nám záleží na výsledku, ale spíš na bolestivém vědeckém porodném procesu nejistého výsledku za horentní náklady.. nebo event. ekonomickém zájmu, prostě marnost nad marnost

JELENA: "semenáčky zmlazující je fajn, ale to funguje při normálních predačních cyklech, kdy holt kůrovec sežere pár stromů, to pročistí les atd. Když lehne najednou mnoho hektarů, tak to prostě v pořádku není a ta sukcese a změny tam budou probíhat jinak a ne vždy to bude k lepšímu"

A tohle máš podložený jak? Není to spíše otázkou časového horizontu? Tedy - ta sukcese, jak říkáš, nemusí být hned dech beroucí, ale za dekádu třeba už jo. Není to tím, že volební obodbí je 4 roky, starostové chtějí rychlé výsledky, ale les roste pomalu, procesy jsou dlouhodobé? Studovala si tu německou variantu, bavorský přístup?

JELENA: To znamnená, že existuje jiný, "racionální důvod" k ochraně tohoto území před lidskými zásahy (ať už liniové stavby, husté osídlení, zemědělské využití aj.), než bylo dosud vyjmenováno. A naše body 1-4 jsou vlastně iracionální zástěrky, se kterými se ztotožní obyčejný smrtelník a volič, a díky nimž podpoří ten vyšší cíl, který jsme dosud neformulovali(y)?

PALEONTOLOG: jo, já taky lecos přečetl, i když spíše než longitudiální biologické stadie, tak závěry, abstrakty a laické články v respektu ap. A máš pravdu, že v Bavorsku jim to funguje. Pro zdraví lesa je totiž podstatné jeho možnost samoobnovy, která vyvěrá z toho, z čeho les roste. Jak se to rozjezdí, je problém. V mém lesíku se třeba krásně zmlazují modříny (o těch je známo, že v tomhle vynikají), což ale k šumavě moc nesedí, je to import, a pak jedle (což zase na šumavu patří a ubývají, což je škoda). Smrčky se taky zmlazují.

Problém je v tom, že ta Bavorská varianta znamená, že tam cca dvě dekády bude takové prostředí, které nebude friendly turistům a tak vesnice nebudou téolik rejžovat na tom bussiness. Ten les, než začnou přes padlé stromy přerůstat nové, nevypadá až tak vábně - resp. nejsme na to zvyklí! A pak letí zeman ve vrtulníku, přehlédne to a dělá si závěry.

Důležité imho je - asi nejvíc - aby ty zásahy byli na odborné bázi (expertíza) a ne svévole politiků z Prahy, které chtějí rozjet bussiness v "atraktivní lokalitě".

SCHWEPZ: než jsem se s názorem ozval, tak jsem si o tom problému trochu početl a včera jsem narazil na článek, který zahrnoval počítání semenáčů na km2 v jakési lokalitě (asi se pokusím najít link, nezaručuju) a tam zjistili, že počet semenáčů cca do 15 let trojnásobně převažuje počet vysazených semenáčů i v připadě, že by 100% umělé výsadby přežilo.. což je famózní, protože 100% uchycení s. se nebere v úvahu.. takže toliko k výsadbě a obnově

PALEONTOLOG: vidím to stejně. A opravdu nechápu, proč se ty lidi nepodívají na druhou část šumavy (bavorský les), kde to už řeší desítky let a mají konkrétní výsledky. Jediné co zatím "experti" vyřešili je, že střídají různé typy přístupů (zásah/nezásah), což není uplně ideální.

Nejsem dendrolog ani lesník, ale podle mne je taky důležité jak ten "zásah" vypadá. Toulová seč/holoseč, pomocí koní, nebo rozjezdit výcný edafon a půdní ekosystém těžkou technikou a znemožnit tak obnovu ap. aj.

Každopádně já ve svém lese (cca 500x500m) kůrovce mám a taky kácím. Ale v otm uschlém stromě ten brouk už samozjekmě není, že. Proto se soustředím na prevenci _ lapáky, lapače a další ochranná opatření. Teď jsem dva dny páli klestí a čistil les. Ale chápu, že v případě větší rozlohy se na to musí asi jinak.

PETER_PAN: "s clovekem praktikem ktery se seriozne a odborne zabyva prirodou a tvrdil ze Sumava si pomuze sama"

Pokud ten tvůj "člověk praktik" nedokáže pochopit, že příroda tady je přes miliardu let a doteď si vždycky pomohla sama, tak je to praktik dosti omezený. Je to pouze o délce horizontu a kvalitě výsledku. Po lidském zásahu by samozřejmě k "obnově" došlo dříve, ale princip "musíme rychle napravit, co jsme natropili" je dlouhodobě a empiricky vysledovatelně cesta do pekel.

PETER_PAN: Vidím to podobně; jsem sice biolog, ale taky ne odborník na ekologii, nicméně vpodstatě všichni odborníci z oboru, s nimiž jsem se setkala osobně (převážně lidé z PřF UK), jsou pro zásahy i v centrálních zónách parku.

Eros ...
Karel Prach: O Šumavě se teď rozhoduje jako za komunismu - Ekolist.cz
http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-prach-o-sumave-se-ted-rozhoduje-jako-za-komunismu

JELENA: tohle je zajimave, ja jsem se treba take jeste nesetkal s clovekem praktikem ktery se seriozne a odborne zabyva prirodou a tvrdil ze Sumava si pomuze sama a ze nekacet apod. !
.. proti racionalnimu zasahu jsem slychal "argumenty" bud od lidi uplne mimo misu (jako ten typ jak to micha s geopatogenima zonama a mimozemstanama) a pak od lidi humanitne vzdelanejch s obscesivni tendenci deklarovat prirodni zakony :-)
.. ale v zasade je to problematika v ktere se neorientuju a ktere nerozumim, takze vlastne ani nevim co si mam o tom myslet
.. osobne povazuju tlak stavebnich a jinych loby za stejne skodlive jako arniku s duhou

DA_NIELA:
1. ano
2. ano
3. ano
4. ano
5. ano (části - rašeliniště apod.)

Proč jsou ty první čtyři body důležité? Protože dokud tam ten "skoroprales", ve kterém se nám tak dobře dýchá a jezdí na kole, je, mají "obyčejní lidé" vůli to území zachovat. V okamžiku, kdy tam bude něco jiného, co v nás nebude evokovat tajemné temné hvozdy z pohádek bratří Grimmů, ale palouček u nás za stodolou, bude sílit tendence toto území využít přesně stejně, jako ten palouček u nás za stodolou, a postavit tam třeba novou pilu nebo cokoli jiného, co se nám v dané době a dané oblasti bude hodit. Jinými slovy: buď zachováš les nebo nezachováš nic. Klasickej fenomén praktického ochranářství, kterej naprosto suprově popsal v poslední době Frynta u zvířat v zoologických zahradách: Vymírají tisíce druhů? Hmmm. Vymírá támhleta ještěrka? Hmmmm. Vymírá chlupaťoučká kouzelňoučká panda? To nesmíme dopustit! Lidi jsou ochotní investovat do toho, co je velký, hezký, dobře viditelný a z čeho eventuálně něco mají (mohou to ukazovat vnoučkovi v zoo nebo se v tom (lese) mohou projet na kole). Ochrana přírody je způlky politika, ať se nám to líbí nebo ne.

No ale jinak je to samozřejmě jeden z bodů na širém poli dohadů o tom, zda "konzervovat" či nikoli. Imho je to nutný posuzovat případ od případu, někde se snažit nechat oblast vyvíjet, jinde se nám víc (z estetického, politického, biodiverzitního... hlediska) hodí konzervovat současný stav. V současnosti především nevidím jediné hledisko, z kterého se nám v současnosti hodí nechat Šumavu sežrat kůrovcem.

A mimochodem, tohleto "semenáčky zmlazující..." je fajn, ale to funguje při normálních predačních cyklech, kdy holt kůrovec sežere pár stromů, to pročistí les atd. Když lehne najednou mnoho hektarů, tak to prostě v pořádku není a ta sukcese a změny tam budou probíhat jinak a ne vždy to bude k lepšímu. Myslím, že výborným příkladem jsou takový požáry v Yellowstonu (jen samozřejmě jde o jinej management, protože se nebojuje se škůdci, ale s ohněm): když lehlo co chvíli pár metrů čtverečních, bylo to super, les to omladilo, požár byl rychlej, spousta věcí přežila a ještě se některejm stromům líp klíčilo. Bezva. Pak se začal regulovat požár a protože to byla kravina, nakonec lehla snad čtvrtina lesa najednou a dost drsně - pěkně to prodoutnalo skrz naskrz, spoustu stromů to definitivně zabilo atd. - prostě disturbance jsou fajn, ale nesměj se přepísknout. A kůrovec to bohužel přepísk. Když se to tam zvládne udržovat v normálních populačních cyklech, ať to nechaj přírodě, není problém. Ale současnej stav je bez zásahů neudržitelnej a pokud tedy chceme Šumavu nějak zachovat, musíme nutně zasahovat.

Btw. já teda zrovna restaurační ekologii neměla, jen základy ekologie, populační ekologii, ekologii živočichů, vodní ekosystémy a podobně... a nepamatuju se, že by se některý z těch vyučujících stavěl k problémům typu Šumava "zeleně" - tj. necháme to bejt, ona si s tím příroda nějak poradí. Spíš nám většinou říkali, že správně je zasahovat. :)