Vzácnou příležitost sledovat vznik nového druhu v přírodě mají vědci na východě Spojených států a Kanady. Kvůli změně životního prostředí se tenčící vlčí populace už sto let kříží s kojoty a psy. A novému druhu se navzdory všem očekáváním daří.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/...i-vlci-s-kojoty-a-psy-fa6-/zahranicni.aspx?c=A151030_115005_zahranicni_ane

SCHWEPZ:
S plochama po dolech etc. vcelku mám něco zkušeností.
Svýho času jsem se tim trochu zabejval a narazil jsem na názor, že nejlíp to dopadne, když se to zhruba srovná, naveze se tam zemina (teorie je, že když se zakládá důl, ornice etc. se uskladní a použije při rekultivaci, ale většinou to skončí u rekultivace zahrad a tak lidí, co maj známý nebo prachy:-/) a nechá se to bejt. Naštěstí nebo bohužel je tady dost místa, tak to šlo zkusit.
Aplikováno to vypadá po 25 letech líp než rekultivovaná srovnávací plocha, nejsou tam druhy jenž momentálně někdo potřebuje prodat, tudíž se tam nasázely, a bude to mít minimálně stejnou pestrost jako ona. Akorát tam vyrostly hezký stromy, takže to tam drancujou zloději dřeva (u nás silně rozšíření), což je tim, že se to násilně nenaplácalo na sebe, aby se udalo co nejvíc sazenic, ale jelo to přirozenym výběrem, a taky je to průchozí, což vedlejší džungle po rekultivaci není (a bojujou tam s bolševníkem, netykavkou a křídlatkou :-). Zato tam vede cyklostezka :-).
Taky tam muže bydlet něco, na co při rekultivacích nikdo nemyslí, jako třeba břehule.

Má to zásadní chybu, která znemožňuje to používat neboť je to vada fatální.
Nejde tam uvalit dostatečný množství peněz, zadat zakázky firmám, dotace, finance na následnou péči (vosekávání u sazenic) a taky z toho nekouká žádná sláva. Efekt rekultivací že to je zelený po dvou letech a hezký z dálky tam nejni, ona ta chtěná rychlost efektu souvisí s tim, že volby jsou docela často :-).
Takže už s tim ani nikdo nezkouší moc operovat. Ono celkově, když se člověk podívá na tyhle témata a muže nahlídnout do toho podstatnýho na nich, tedy do toků peněz (zbytek je ideologie), tak by docela skočil do zdi....

Ty jezera, to je dobrý, pokud se na to nenalepí betonová lobby, plány na nereálný využití typu "Perla poohří",sliby spousty pracovních míst (rozesmála mne teba půjčovna loděk), spekulace s okolními pozemky a další fujtajbl, což se tady děje.
Momentálně teda čekám, kde to tady dovolej dolařum rozkopat, protože se zdá, že politická situace je pro ně příznivá :-/ a místní uhlobaron je zdatný vyděrač.

Jak hodnotí myslivci z jihozápadních Čech existenci rysa ostrovida v honitbách? - Šelmy.cz
http://www.selmy.cz/...k-hodnoti-myslivci-z-jihozapadnich-cech-existenci-rysa-ostrovida-v-honitbach/

Zelí se podobně jako ostatní druhy zeleniny např. květák či dokonce mladé révové listy kvasilo na zimu. Mléčné kvašení se bylo nejspíš od hlubokého pravěku praktikováno mezi Německem, Polskem, Bulharskem až kamsi do Mongolska, Číny a Koreje. Každá zdravá jednoduchá kuchyně budoucnosti se bez něj neobejde. Zelí se krouhalo a nakládalo do keramických soudků. Mnoho lidí to dělá dodnes. Kdo měl brambory, zelí a cibuli, přežil.

K této minimalistické kombinaci je nutné přičíst jablka, česnek a pak něco sladkého – nejspíš sušené hrušky, anebo téměř univerzálně rozšířená švestková povidla. Součástí jídelníčku býval tmavý chléb, máslo, vajíčka a vepřové sádlo či slanina. Výčet by nebyl úplný bez nějakého druhu kořalky vyráběné nejčastěji ze švestek. Byl to lék, který doplňoval prostou stravu. Na této dietě lidé žili a těžce pracovali celé roky. Dvě důležité plodiny však bylo nutné vypěstovat ve větším měřítku na poli – obilí, nejčastěji pšenici a žito – a luštěniny jako byl hrách či čočka. Stará česká kuchyně byla založená na různých druzích hrachu podobně jako země Blízkého východu pracují s různými druhy čočky. A kopr, ten se využíval už od hlubokého pravěku.

(z nové knihy doc. Cílka "Res rustica Bohemica", která má vyjít v atlantickém zámoří)