Česká republika je jedním z nejlepších míst pro život na planetě. Myslí si to aspoň profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia.
Centrum pro teoretická studia
http://www.cts.cuni.cz/storch.html
Prof. David Storch, Ph.D. (1970) je biolog. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a externě na přírodovědeckých fakultách univerzit v Českých Budějovicích a v Olomouci. Je spoluautorem knih "Jak se dělá evoluce", "Úvod do současné ekologie"
a "Biologie krajiny - biotopy České republiky", a editorem knihy "Scaling Biodiversity", vydané nakladatelstvím Cambridge University Press. Je předsedou výboru České společnosti pro ekologii a editorem časopisu Ecology Letters.
(...) Výrazně se snižuje druhové bohatství. Například sysel, který byl dříve naprosto běžný, se dnes vyskytuje nanejvýš na letištích nebo golfových hřištích. Krajina, kterou měl rád, zmizela. I křeček je dnes už vzácné zvíře. Spousta druhů dokonce vymřela. Na úrovni celé České republiky nám před očima vymírají různé druhy motýlů a bezobratlých živočichů. Pravdou je, že se ale jiné druhy šíří, jako například krkavci nebo husy velké. Změny, které se dějí, nejsou vždy negativní.
(...) Člověk přírodu udržoval bezlesou po tisíce let. Když ji ale necháte ladem, tak zaroste. Nejprve křovím a pak lesem. Zásah člověka dal vzniknout písčinkám, loukám, mokřadům, na nichž je navázáno množství organismů. Problém je, že část přírody se dnes nechává úplně bez povšimnutí a vzniká divočina. Druhá část se ale naopak obhospodařuje tak intenzivně, že už tam nic jiného nemůže žít, ať už mluvíme o polích, nebo rybnících. Ty jsou totiž dalším problémem České republiky. Chovají se v nich kapři takovým způsobem, že nic jiného tam nežije.
(...) V Evropě je situace obdobná jako v České republice. Největším problémem je zarůstání a úbytek tradiční zemědělské krajiny, což se týká zčásti i Severní Ameriky. V tropických oblastech je to ale přesně naopak. U nás ohrožuje přírodu odchod člověka, v tropech je to právě jeho zásah. Čím blíže rovníku, tak je přitom rozmanitost organismů větší.
(...) Zemědělce trvale přítomné v krajině už asi nenavrátíme. Samozřejmě existují ekofarmy, které sice mohou věci pomoci, ale je jich málo. Navíc tam, kde se už intenzivně hospodaří, se většinou od toho neustoupí. Možný způsob v zachraňování tohoto typu prostředí vidím ve vypouštění větších zvířat do přírody, jako jsou koně nebo zubři, což už se místy děje. Tato zvířata dokážou udržovat jemnozrnnou mozaiku stejně, jako to uměl dříve zemědělec.
(...) K nám v poslední době přišla spousta zvířat, nejenom lidé. V létě moje studentka, která má v Polabí fotopasti, pořídila spoustu krásných fotek šakala. To je typický migrant z Balkánu, který přišel, v souvislosti s oteplováním. Šíří se třeba kudlanka, ale i různé druhy pavouků. Do budoucna se nedá vyloučit ani šíření nových patogenů, jako je například malárie. Není ale jasné, že se bude stále oteplovat. Pozorujeme nárůst extrémů, ale stejně dobře jako oteplení může nastat ochlazení.
(...) Hlavní příčina potíží je růst lidské populace, což se jen těžko zastaví.
http://magazin.aktualne.cz/...se-divocinou-clovek-z-prirody-odes/r~36230612d65d11e584160025900fea04/
A jedno Podyjí, jen tak pro radost!
