• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PATISLAVOchrana přírody
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    2 odpovědi
    KUATO: soudruzi mají určitě studie,....na papíře jim to funguje!
    Každopádně kdyby trochu inovativně uvažovali, tak mohli místo smrtícího viru na králíky vypustit lišky, na lišky pak vlky, na vlky mořské orly, na orly pak drony...a na ***
    *-)

    KUATO
    KUATO --- ---
    2 odpovědi+1
    SCHWEPZ: uz vidim, jak se to soudruhum vymyka z ruky, protoze zradny virus osukany nejakym jinym neradem "necekane" zmutuje a zacne chcipat i to na co to nebylo namireno a co ma i nejaky hospodarsky vyznam. treba clovek.. :o).
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Poslední samec nosorožce severního bílého na světě je na konci sil.

    Oznámila to rezervace Ol Pejeta v Keni, kam ho v roce 2009 převezli odborníci ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Nosorožec Súdán žil v Česku skoro 34 let a stal se mementem, jak se pytláci chovají k těmto zvířatům. Zabíjejí je totiž kvůli jejich rohům, které pak prodávají na černém trhu.
    https://zpravy.aktualne.cz/...ktery-zil-desetileti-v-cesku-umira/r~11ec5a881d4011e8ac3d0cc47ab5f122/


    Sudan, nosorožec severní bílý, poslední samec svého druhu na planetě.
    Skoro od narození žil v zoo v Česku, dnes je mu 44 let a domov našel v Keni. A rozumí česky! Stačí na něj zavolat “Sudane, pojď”.

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    +4
    Bohužel stále aktuální:

    Snědené moře | E15.cz
    https://magazin.e15.cz/zen/pribehy/snedene-more-1072058

    Ryby a mořské plody jsou hitem našeho jídelníčku. Bohužel. Ty nejhorší věci, které člověk páchá přírodě na souši, se nevyrovnají tomu, co provádí pod hladinou.

    Tuňák - Sice je už téměř kompletně vyloven, ale díky tlaku spotřebitelů začínají některé firmy přistupovat alespoň na to, že budou lovit šetrněji, pěkně postaru na udici, čímž se omezí zabíjení delfínů a ostatních tvorů v dohledu.
    Makrela - Zatím není na seznamu nejohroženějších druhů, a tak třeba ekologické hnutí Slow Food doporučuje jíst tento druh místo lososa a tuňáka. Otázka je, co na to makrela…
    Treska obecná - Hospodářsky nejvýznamnější mořská ryba se dožívá až 60 let, ale moderní rybolov „bere vše“, takže mizí i nedospělé populace. I proto patří treska mezi nejohroženější druhy.
    Sleď - Pohybuje se v obrovských hejnech a je nejrozšířenější a nejdůležitější rybou na světě, neboť ve velkém požírá zooplankton. Stejně jako třeba sardinkami a makrelami se jím krmí ryby na farmách. Rekordní úlovky v roce 1966 hlásily 4 095 394 tun, v současnosti se vyloví cca 2 miliony tun herynků ročně.
    Štikozubec - Je často chytán vlečnými sítěmi orajícími dno. Při jeho lovu umírají lachtani, ohrožení ptáci, nedospělé ryby i delfíni. Během 90. let byl zcela vyloven štikozubec argentinský a jeho populace se těžko zotavují.
    Sardinky - Krmí se jimi lososi a tuňáci na farmách, takže na 1 kg masa z farmy padne 5 kg malých ryb. Co takhle jíst sardinky? Loni však došlo k šokujícímu úhynu 74 % populace sardinek v Pacifiku, ačkoli ještě v roce 2011 zažívaly obrovský boom. Příčinou je nejspíš radioaktivita z Fukušimy.
    Losos - „Chytili jsme ho, chytili jsme ho, chytili jsme ho-vno-ci,“ zpívá se v jedné české písni o lososu. Kvůli drancování moří se stává stále vzácnějším a více než polovina těchto oblíbených ryb je chována v nevyhovujících podmínkách na farmách.
    Úhoř - Je loven ve všech třech stádiích života. Nadměrný rybolov přispěl k prudkému poklesu stavu úhořů. Úhoři se chovají i na farmách. Při jejich chovu jsou třeba na produkci jednoho kilogramu úhoře tři kila ryb.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď+1
    MATT: MATT: dík za doplnění, zajímavé.

    Novozélanďané vypustí do přírody smrtící virus. Má hubit přemnožené králíky - iDNES.cz
    https://zpravy.idnes.cz/...i-virus-novy-zeland-d83-/zahranicni.aspx?c=A180228_091255_zahranicni_linv

    Holy Grail - Killer Bunny
    https://www.youtube.com/watch?v=XcxKIJTb3Hg
    MATT
    MATT --- ---
    1 odpověď
    v rychlosti si i odpovim ;)

    Construction of dams for irrigation purposes in arid regions has led to a decline in water levels in important lakes. Irrigation leads to rivers changing from gaining streams to losing streams for longer periods of the year. This results in less water flow into many terminal lakes in the Middle East, which is a source of public concern. The negative impacts on lakes can be reduced with environmental flow releases. However, past release scenarios have not been successful as they do not consider real water use patterns. In this research, river flow data were used to show the impacts of irrigation. Such data is often the most reliable information available in many regions. The results showed that in areas of high irrigation demand where all the available water is used, EF should be released in shortest period during lowest irrigation demand period. The allocated EF with an optimum release is recommended to take place in Dam’s operation schedule. A proper analysis of the irrigation demand and related climate would allow the allocation of EF in periods when irrigation demand is low. If adopted, such EF regimes provide the desired effect required for environmental protection. This has been demonstrated for a case in Iran that is relevant for many dry regions
    Design of environmental flow regimes to maintain lakes and wetlands in regions with high seasonal irrigation demand, Ali Torabi Haghighi, Bjørn Kløve, https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2016.12.015

    akorat tohle bude asi fungovat jen jako prevence. k naprave uz znicenejch mist ty vody bude malo, protoze v zimnich mesicich jsou zaroven nejmensi pritoky do tech nadrzi. ale treba ne a ja jsem jen skeptickej k regulacim.
    MATT
    MATT --- ---
    1 odpověď
    SCHWEPZ: ten zdrojovanej clanek asi je trochu rozsahlejsi. imho na ekolistu prekladali jen tohle:
    Can Iran and Afghanistan cooperate to bring an oasis back from the dead? | Science | AAAS
    http://www.sciencemag.org/news/2018/02/can-iran-and-afghanistan-cooperate-bring-oasis-back-dead

    a zajimalo by me, jak to chtej zrealizovat. uz jen ciste technicky je to imho beh na dlouhoou dobu. jestli jsem to dobre pochopil, tak ten problem je tam uz minimalne jednu generaci, takze cela oblast uz se stihla castecne socioekonomicky preorganizovat a dalsi zasahy zas budou vyvolavat dalsi nesouhlas. k tomu se do toho budou srat i dalsi (nad)narodni zajmy (viz nize).

    existuje k tomu knizka Transboundary Water Resources in Afghanistan, bouzel jsem nasel jen abstrakty kapitol, ale na vic by stejne nebyl cas :( lehkou predstavu o sirce problematiky to napovida..


    Illicit cultivation of opium poppies in Afghanistan has been increasing at high rates in recent years, especially in the Southwest in Hilmand (Helmand) Province, and a number of other provinces in the West of the country. As the climate of Afghanistan changes and droughts increase, the drought-tolerant poppy is an attractive crop to extremely poor people with little other recourse. Various ideas have been put forth to curtail the illegal activity, including ground eradication, aerial spraying, interdiction of precursor chemicals, stopping drugs at border crossings, arrest of drug lords, and other mechanisms, but all to little avail, except for some minor advances made from time to time. Close to US $7 billion has been outlaid to crush the trade, but it continues to do better than ever, with a record 6400 tons produced in 2014. New ideas of legalizing opium production to make inexpensive pharmaceuticals for poor developing countries have been shown to be economically not viable, especially in the face of resistance from Turkey, India, and Australia, and a few other countries that are licensed already to grow licit opium. Given on-going climate change and most probable ever-drier conditions in Afghanistan, the likelihood for continued increase in opium production is expected unless a most unlikely, complete reorganization of the government of Afghanistan and concomitant drastic diminution of corruption occurs under new President Ashraf Ghani.
    Chapter 16 – Water and the Opium Economy in Afghanistan, J. Shroder

    Afghanistan is the source of many rivers flowing into its neighboring countries. The last four decades of instability since 1970 have pushed Afghanistan into isolation and left it out of the benefits of the water-management structures established by its neighbors. Post-9/11 Afghanistan has been re-establishing itself, not only at regional level but also in the international arena. This would also increase Afghanistan's involvement in efforts for transboundary water management that will impact the mechanisms previously established by others in the absence of participation by Afghanistan. Moreover, increasing demand for water, and development plans of Afghanistan in its basins will have effects on the downstream riparian states that could incite negative reaction from them. This chapter explores and analyzes the history of hydropolitics inside Afghanistan and in regards to its relationship with neighbors.
    Chapter 17 – Hydropolitics of Afghanistan and Its Future, S.J. Ahmadzai

    Transboundary Water Resources in Afghanistan - ScienceDirect
    https://www.sciencedirect.com/science/book/9780128018866
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď+3
    "stupidita = zborcení zpětné vazby mezi chováním a prostředím, podmíněná rozpadem takzvaných schémat"

    Bringing an Iranian oasis back from the dead | Science
    http://science.sciencemag.org/content/359/6378/854
    Írán a Afghánistán se zřejmě pustí do obnovy pouštních oáz, které před lety společně zničili - Ekolist.cz
    http://ekolist.cz/...red-lety-spolecne-znicili?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    Vzájemné vztahy mezi Íránem a Afghánistánem se dlouhodobě nedají označit za právě dobré. I proto je nadmíru působivý výsledek Rozvojového programu OSN, v rámci kterého se po třech letech jednání obě země dohodly na obnově největšího již neexistujícího mokřadního ekosystému v regionu, pouštních oáz při jezerní kaskádě Hamoun.
    Otázku, komu vlastně patří voda z jezer Hamoun (Hāmūn-e Puzak, Hāmūn-e Sabari a Hāmūn-e Helmand) v oázách íránsko-afghánského pomezí, nikdo pět tisíc let neřešil. Bylo jí totiž vždycky dost. Každoroční povodně, které sem přinášela řeka Hilmand živená sněhem z horských hřbetů a povodím o rozloze 500.000 kilometrů čtverečních, totiž celou jezerní pánev zaplavila „až po okraj“. Byla to opravdu pořádná louže: pokrývala plochu 5800 kilometrů čtverečních. Dost na to, aby kolem tří jezer mohla prosperovat svébytná kultura.

    Připomíná to trochu jako vyprávění o pohádkovém království: existovalo tu 1100 měst, pěstovalo se tu tropické ovoce „na vývoz“ a zdejší obyvatelé se živili rybolovem. Pravidelné záplavy přinášely živinami bohatý substrát, podmáčené rákosiny byly domovem tažných ptáků. Žily tu vydry, jeleni, leopardi. Vzhledem k tomu, že okolní oblasti jsou čistě technicky vzato pouští, to zní skutečně neuvěřitelně.
    (...)
    Afghánistán nechal v oblasti Kandaháru na řece vybudovat masivní přehradu Kajaki, aby podpořil vlastní zemědělce. Na výsledek tohoto aplikovaného pokusu krajinného inženýrství bylo zapotřebí chvilku počkat, protože přírodou nastavený režim měl jistou setrvačnost.
    Po čase už ale bylo zřejmé, že bez pravidelných povodní z řeky Hilmand (regulované přehradou) mokřad nepřežije. Írán, ve snaze o ochranu dalších vodních zdrojů, zamezil dalšímu přítoku do oblasti Hamoun a v místě geologicky zvodnělých vrstev oáz vyhloubil stovky vrtů. Aby expanzivní zemědělství mohlo běžet dál. Výměra zatopené půdy a mokřadů se nadále ztenčovala a vody ubývalo i v oázách. A za hranicemi? Afghánistán na přehradě Kajaki zprvu profitoval a rozsáhlý systém říčních kanálů zásobovaných vodou z nádrže skutečně nastartoval místní zemědělství. Přibyla i další přehrada, Arghandab.
    Jenže půda se velmi záhy stala kvůli vysokému výparu silně zasolenou a brzy se na ní nedalo pěstovat nic jiného, než odolný mák.

    To je mimochodem důvod, proč je tato země dodnes světovou jedničkou v produkci opiátů.

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    According to the UN Environment, there will be more plastic in oceans than animals by 2050.
    https://www.washingtonpost.com/...-than-fish-in-the-worlds-oceans-study-says/?utm_term=.fd72fd34c612

    More plastic than fish in the sea by 2050, says Ellen MacArthur | Business | The Guardian
    https://www.theguardian.com/...an/19/more-plastic-than-fish-in-the-sea-by-2050-warns-ellen-macarthur

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    +1
    KEVIN00: to s tím "že to vegan nemůže vědět" byl samozřejmě pokus o vtip
    ***

    Bangladesh: the nation that eats the least meat per capita (and is the least touristy place on Earth)
    https://www.telegraph.co.uk/travel/maps-and-graphics/world-according-to-meat-consumption/
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    +6
    KEVIN00: samozřejmě že to patří mezi penzum základnách znalostí o přírodě, která nás obklopuje, stejně tak jako vědět co to je "nov" nebo "ekoton", ale slyšel jsem i VŠ vzdělaný lidi, jak si pletou pěstování/chování. Což už!
    Každopádně můžeme se na tom točit, že si autorka článku toto popletla, ale proto jsem to sem nedal, spíše abych otevřel diskusi k tématu "průmyslová VÝROBA masa" - a ten SÉMANTICKÝ POSUN je signifikantní - nepíšu chov dobytka například, ale VÝROBA masa.

    Tak jak stoupá blahobyt v zemích globálních jihu a v tzv. rozvojových zemích (Brazili, Čína, Indie) tak další miliardy (!) lidí chtějí "naskočit" na životní styl který panuje od tzv. ZELENÉ REVOLUCE na západě (chemizace a industrializace zemědělství po druhé světové válce)
    tj. maso nejlépe každý den.

    Miliardy Indů, Číňanů, Brazilců, Indonésanů....v Číně staví na hraniicích obří "giga factory" s stovky tisíc miliony kuřat...robotická ramena a čidla...vytahují kusy z obřích hal kde jsou namačkaní na sebe ...
    podle mě to do tématu "ochrana přírody" patří taky, bez ohledu na výhrady které můžete mít k článku v A2.

    Global Meat Production and Consumption Continue to Rise | Worldwatch Institute
    http://www.worldwatch.org/global-meat-production-and-consumption-continue-rise

    KEVIN00
    KEVIN00 --- ---
    2 odpovědi
    SCHWEPZ: A já si bláhový myslel, že to patří mezi základní vědomosti znát co se pěstuje či chová, co se líhne a rodí, vědět kdy mají savci mléko, apod. Zvláště pokud chci publikovat článek s danou problematikou.
    BTW Myslím si, že to je naprosto jedno jestli je autor vegan či není. Možná, když je, tak by měl mít o to větší přehled.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď±0
    DA_NIELA: líhnou, ale to autor článku, vegan, nemůže vědět ,-)
    DA_NIELA
    DA_NIELA --- ---
    1 odpověď±0
    SCHWEPZ: kuřata se nerodí :-p
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Na základě výsledků nejnovější studie zveřejněné v časopise Science Advances bijí odborníci na poplach a upozorňují, že vlivem nekončícího kácení se Amazonský prales ocitl ve vážném ohrožení. Jestli nenastanou razantní kroky vedoucí ke změně, z velké části úžasného kousku přírody se brzy stane mrtvá savana.

    Amazonský deštný prales je na pokraji kolapsu, zjistila studie - National Geographic
    https://www.national-geographic.cz/...225.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď-1
    V roce 2009 žilo v Evropě celkem 1,6 miliardy divokých ptáků a tentýž rok se v rámci evropského masného průmyslu narodilo 1,9 miliardy kuřat.

    Živočišný průmysl: největší etická otázka dneška | A2larm
    https://a2larm.cz/2018/02/zivocisny-prumysl-nejvetsi-eticka-otazka-dneska/
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Česká krajina ztrácí pestrost

    Dříve běžné ptačí druhy jsou v české krajině čím dál vzácnější. Platí to zejména o ptácích zemědělské krajiny, kterých proti roku 1982 ubylo téměř 34 procent. Pokles pokračoval i loni, vyplývá ze zprávy České společnosti ornitologické (ČSO).

    Ptáků v české krajině ubývá. Často za to může intenzifikace zemědělství | Zajímavosti | Lidovky.cz
    https://relax.lidovky.cz/...ce-zemedelstvi-130-/zajimavosti.aspx?c=A180217_140118_ln-zajimavosti_ele

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Tři čtvrtiny mořských ryb v sobě mají plasty. Je to hrozba i pro zdraví lidi, varují vědci
    https://zpravy.aktualne.cz/...-v-sobe-maji-plasty-je-to-hrozba-i/r~07581cfc16d211e8bacfac1f6b220ee8/

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    China reassigns 60,000 soldiers to plant trees in bid to fight pollution | The Independent
    https://www.independent.co.uk/...-reassign-climate-change-global-warming-deforestation-a8208836.html
    KEVIN00
    KEVIN00 --- ---
    +3
    Po královně i BBC
    BBC to ban single-use plastics by 2020 after Blue Planet II - BBC News
    http://www.bbc.com/news/uk-43051153
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam