• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PATISLAVOchrana přírody
    KEVIN00
    KEVIN00 --- ---
    1 odpověď+1
    [ KEVIN00 @ Earth First! ]
    British diver films deluge of plastic waste off Bali
    https://www.youtube.com/watch?time_continue=9&v=ArYLGNe-jCA
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    +6
    Průlomová dohoda. V části Českého lesa dostane prostor divočina - iDNES.cz
    https://plzen.idnes.cz/...a-bezzasahova-zona-pni-/plzen-zpravy.aspx?c=A180228_103725_plzen-zpravy_vb
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    +1
    ALDARION: + KUATO: Tak zkusim prispev trochou do mlyna ze sveho oboru medicinalni chemie a nyni i DNA/RNA praci.

    Virus neni komplexni organismus. Rozhodne predstava ze virus osuka neco a bude z toho neco jineho znamena nechapani toho co virus je. U bakterie s plasmidickou (takovou dodatecnou DNA mimo hlavni kod) kterou si bakterie predavaji by o tom slo uvazovat, ale u viru urcite ne.

    Viry jsou rozhodne nejsnaze mutujici organismy, i kdyz jsou to spis replikujici se nanoroboti nez skutecne zivi jedinci. Nicmene funguji po miliony let. Vyhoda prace s viry je jejich relativni neslozitost a pri pochopeni kodu, nebo klicovych casti kodu se da prepsat tak, ze nekteer veci proste fungovat nebudou, nebo budou fungovat jinak.

    V diskutovanem pripade bude urcite dochazet k mutaci viru tak aby vice vyhovoval realnym podminkam a zaroven bude dochazet k selekcnimu tlaku na napadane zvirata. Populace usaku se bude prizpusobovat a nove generace budou na virus odolnejsi. To ale nevadi. Dulezite je ze dojde k drastickemu snizeni populace (napr. o 70-80% nebo neco takoveho). S tim ze cely proces bude trvat treba dekadu. Pak se zacne populace vzpamatovavat. No v tu dobu bude pripraven uz virus jiny, ktery bude respektovat nove fenotypove zastoupeni kraliku v populaci.

    Shrnuto. V Australii/Novem Zelandu rozhodne OK reseni. V oblastech vysokou diverzitou pribuznych druhou bych se na neco takoveho dival s obavami, ale i tam by to bylo mozne - samozrejmne s dobrymi argumenty a preciznim proof of concept na urovni molekularni biologie.
    Kazdopadne do budoucna to je velmi dulezity nastroj pro regulaci populaci nejen invazivnich druhu, ale i druhu ktere proste v oblastech s vysokym podilem kulturni krajiny maji problem s lidma a lidi s nima.
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    1 odpověď
    Problém je v tom, že invazivní druhy na Novém Zélandě i v Austrálii jsou malé a početné na velkých územích. Prostě je vystřílet, jak se to dělalo s kozami, které ničily vegetaci na Galapágách, by asi nebylo v lidských silách. Hrát si s viry je riskantní - ale co dělat? Smířit se s tím, že invazivní druhy budou nadále ničit místní ekosystémy a spousta vačnatců a ptáků přežije jen na ostrovech, v zajetí nebo vůbec, se člověku asi nechce...
    Vzpomínám si i na nějakou kampaň kterou vedli australští ochránci zvířat proti střílení toulavých koček v rezervaci pro malé vačnatce. Jako chápu, že kočičky jsou roztomilé a lidé, kteří je ve městě chovají doma se těžko smiřují s tím, že by mohly něčemu škodit, ale skutečnost mi přijde poměrně zjevná...
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    +4
    Švýcarsko se stalo první zemí na světě, ve které bude vaření humrů zaživa ilegální
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    +2
    KUATO: jen, že to není poprvé, co byl takový virus použit ... Předchůdce současného viru byl na Novém Zélandě představen v roce 1997. Virus, který účinkoval pouze na králíky, byl zpočátku velmi efektivní. Po více než dvaceti letech proti němu však králíci získali imunitu.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    KUATO: some king of a trickster...!

    KUATO
    KUATO --- ---
    2 odpovědi+1
    SCHWEPZ:
    SCHWEPZ: celou tu prirodu navrhovala nejaka cynicka hyena. nic se nechova tak, jak si naplanujem :o).
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď
    Přitom ten králík je fakt chutná pečínka!!

    "(...) kočky, které zde byly úmyslně vysazeny, aby lovily králíky, namísto toho se však začaly živit místními ptáky a drobnými vačnatci(bandikuti, klokánek králíkovitý,..)"
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    VODOMERKA: to jo, tam je to to stejný, nemají tam už přirozené nepřátele, protože - otázka za tisíc - co se stalo s šelmičkami na kontinentě protinožců?

    Ovšem, dík za odkaz! Tohle jsem fakt nevěděl, brrr:

    Skutečně děsivý případ představuje bojga hnědá, had z Nové Guineje, která se s lodní dopravou dostala na Guam. V následujících letech dosáhla hustota její populace na ostrově téměř 5000 kusů na kilometr čtvereční.
    Výsledkem bylo vyhynutí 9 z 13 druhů tamního ptactva, značné množství uštknutí lidí a opakované elektrické havárie (zkraty vznikající vniknutím hadů do transformátorů nebo vysoko na stožár

    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    1 odpověď
    SCHWEPZ: v Austrálii mají s vytloukání klínu klínem spoustu nepříjemných zkušeností... https://cs.wikipedia.org/wiki/Invazn%C3%AD_druh
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    2 odpovědi
    KUATO: soudruzi mají určitě studie,....na papíře jim to funguje!
    Každopádně kdyby trochu inovativně uvažovali, tak mohli místo smrtícího viru na králíky vypustit lišky, na lišky pak vlky, na vlky mořské orly, na orly pak drony...a na ***
    *-)

    KUATO
    KUATO --- ---
    2 odpovědi+1
    SCHWEPZ: uz vidim, jak se to soudruhum vymyka z ruky, protoze zradny virus osukany nejakym jinym neradem "necekane" zmutuje a zacne chcipat i to na co to nebylo namireno a co ma i nejaky hospodarsky vyznam. treba clovek.. :o).
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Poslední samec nosorožce severního bílého na světě je na konci sil.

    Oznámila to rezervace Ol Pejeta v Keni, kam ho v roce 2009 převezli odborníci ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Nosorožec Súdán žil v Česku skoro 34 let a stal se mementem, jak se pytláci chovají k těmto zvířatům. Zabíjejí je totiž kvůli jejich rohům, které pak prodávají na černém trhu.
    https://zpravy.aktualne.cz/...ktery-zil-desetileti-v-cesku-umira/r~11ec5a881d4011e8ac3d0cc47ab5f122/


    Sudan, nosorožec severní bílý, poslední samec svého druhu na planetě.
    Skoro od narození žil v zoo v Česku, dnes je mu 44 let a domov našel v Keni. A rozumí česky! Stačí na něj zavolat “Sudane, pojď”.

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    +4
    Bohužel stále aktuální:

    Snědené moře | E15.cz
    https://magazin.e15.cz/zen/pribehy/snedene-more-1072058

    Ryby a mořské plody jsou hitem našeho jídelníčku. Bohužel. Ty nejhorší věci, které člověk páchá přírodě na souši, se nevyrovnají tomu, co provádí pod hladinou.

    Tuňák - Sice je už téměř kompletně vyloven, ale díky tlaku spotřebitelů začínají některé firmy přistupovat alespoň na to, že budou lovit šetrněji, pěkně postaru na udici, čímž se omezí zabíjení delfínů a ostatních tvorů v dohledu.
    Makrela - Zatím není na seznamu nejohroženějších druhů, a tak třeba ekologické hnutí Slow Food doporučuje jíst tento druh místo lososa a tuňáka. Otázka je, co na to makrela…
    Treska obecná - Hospodářsky nejvýznamnější mořská ryba se dožívá až 60 let, ale moderní rybolov „bere vše“, takže mizí i nedospělé populace. I proto patří treska mezi nejohroženější druhy.
    Sleď - Pohybuje se v obrovských hejnech a je nejrozšířenější a nejdůležitější rybou na světě, neboť ve velkém požírá zooplankton. Stejně jako třeba sardinkami a makrelami se jím krmí ryby na farmách. Rekordní úlovky v roce 1966 hlásily 4 095 394 tun, v současnosti se vyloví cca 2 miliony tun herynků ročně.
    Štikozubec - Je často chytán vlečnými sítěmi orajícími dno. Při jeho lovu umírají lachtani, ohrožení ptáci, nedospělé ryby i delfíni. Během 90. let byl zcela vyloven štikozubec argentinský a jeho populace se těžko zotavují.
    Sardinky - Krmí se jimi lososi a tuňáci na farmách, takže na 1 kg masa z farmy padne 5 kg malých ryb. Co takhle jíst sardinky? Loni však došlo k šokujícímu úhynu 74 % populace sardinek v Pacifiku, ačkoli ještě v roce 2011 zažívaly obrovský boom. Příčinou je nejspíš radioaktivita z Fukušimy.
    Losos - „Chytili jsme ho, chytili jsme ho, chytili jsme ho-vno-ci,“ zpívá se v jedné české písni o lososu. Kvůli drancování moří se stává stále vzácnějším a více než polovina těchto oblíbených ryb je chována v nevyhovujících podmínkách na farmách.
    Úhoř - Je loven ve všech třech stádiích života. Nadměrný rybolov přispěl k prudkému poklesu stavu úhořů. Úhoři se chovají i na farmách. Při jejich chovu jsou třeba na produkci jednoho kilogramu úhoře tři kila ryb.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď+1
    MATT: MATT: dík za doplnění, zajímavé.

    Novozélanďané vypustí do přírody smrtící virus. Má hubit přemnožené králíky - iDNES.cz
    https://zpravy.idnes.cz/...i-virus-novy-zeland-d83-/zahranicni.aspx?c=A180228_091255_zahranicni_linv

    Holy Grail - Killer Bunny
    https://www.youtube.com/watch?v=XcxKIJTb3Hg
    MATT
    MATT --- ---
    1 odpověď
    v rychlosti si i odpovim ;)

    Construction of dams for irrigation purposes in arid regions has led to a decline in water levels in important lakes. Irrigation leads to rivers changing from gaining streams to losing streams for longer periods of the year. This results in less water flow into many terminal lakes in the Middle East, which is a source of public concern. The negative impacts on lakes can be reduced with environmental flow releases. However, past release scenarios have not been successful as they do not consider real water use patterns. In this research, river flow data were used to show the impacts of irrigation. Such data is often the most reliable information available in many regions. The results showed that in areas of high irrigation demand where all the available water is used, EF should be released in shortest period during lowest irrigation demand period. The allocated EF with an optimum release is recommended to take place in Dam’s operation schedule. A proper analysis of the irrigation demand and related climate would allow the allocation of EF in periods when irrigation demand is low. If adopted, such EF regimes provide the desired effect required for environmental protection. This has been demonstrated for a case in Iran that is relevant for many dry regions
    Design of environmental flow regimes to maintain lakes and wetlands in regions with high seasonal irrigation demand, Ali Torabi Haghighi, Bjørn Kløve, https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2016.12.015

    akorat tohle bude asi fungovat jen jako prevence. k naprave uz znicenejch mist ty vody bude malo, protoze v zimnich mesicich jsou zaroven nejmensi pritoky do tech nadrzi. ale treba ne a ja jsem jen skeptickej k regulacim.
    MATT
    MATT --- ---
    1 odpověď
    SCHWEPZ: ten zdrojovanej clanek asi je trochu rozsahlejsi. imho na ekolistu prekladali jen tohle:
    Can Iran and Afghanistan cooperate to bring an oasis back from the dead? | Science | AAAS
    http://www.sciencemag.org/news/2018/02/can-iran-and-afghanistan-cooperate-bring-oasis-back-dead

    a zajimalo by me, jak to chtej zrealizovat. uz jen ciste technicky je to imho beh na dlouhoou dobu. jestli jsem to dobre pochopil, tak ten problem je tam uz minimalne jednu generaci, takze cela oblast uz se stihla castecne socioekonomicky preorganizovat a dalsi zasahy zas budou vyvolavat dalsi nesouhlas. k tomu se do toho budou srat i dalsi (nad)narodni zajmy (viz nize).

    existuje k tomu knizka Transboundary Water Resources in Afghanistan, bouzel jsem nasel jen abstrakty kapitol, ale na vic by stejne nebyl cas :( lehkou predstavu o sirce problematiky to napovida..


    Illicit cultivation of opium poppies in Afghanistan has been increasing at high rates in recent years, especially in the Southwest in Hilmand (Helmand) Province, and a number of other provinces in the West of the country. As the climate of Afghanistan changes and droughts increase, the drought-tolerant poppy is an attractive crop to extremely poor people with little other recourse. Various ideas have been put forth to curtail the illegal activity, including ground eradication, aerial spraying, interdiction of precursor chemicals, stopping drugs at border crossings, arrest of drug lords, and other mechanisms, but all to little avail, except for some minor advances made from time to time. Close to US $7 billion has been outlaid to crush the trade, but it continues to do better than ever, with a record 6400 tons produced in 2014. New ideas of legalizing opium production to make inexpensive pharmaceuticals for poor developing countries have been shown to be economically not viable, especially in the face of resistance from Turkey, India, and Australia, and a few other countries that are licensed already to grow licit opium. Given on-going climate change and most probable ever-drier conditions in Afghanistan, the likelihood for continued increase in opium production is expected unless a most unlikely, complete reorganization of the government of Afghanistan and concomitant drastic diminution of corruption occurs under new President Ashraf Ghani.
    Chapter 16 – Water and the Opium Economy in Afghanistan, J. Shroder

    Afghanistan is the source of many rivers flowing into its neighboring countries. The last four decades of instability since 1970 have pushed Afghanistan into isolation and left it out of the benefits of the water-management structures established by its neighbors. Post-9/11 Afghanistan has been re-establishing itself, not only at regional level but also in the international arena. This would also increase Afghanistan's involvement in efforts for transboundary water management that will impact the mechanisms previously established by others in the absence of participation by Afghanistan. Moreover, increasing demand for water, and development plans of Afghanistan in its basins will have effects on the downstream riparian states that could incite negative reaction from them. This chapter explores and analyzes the history of hydropolitics inside Afghanistan and in regards to its relationship with neighbors.
    Chapter 17 – Hydropolitics of Afghanistan and Its Future, S.J. Ahmadzai

    Transboundary Water Resources in Afghanistan - ScienceDirect
    https://www.sciencedirect.com/science/book/9780128018866
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    1 odpověď+3
    "stupidita = zborcení zpětné vazby mezi chováním a prostředím, podmíněná rozpadem takzvaných schémat"

    Bringing an Iranian oasis back from the dead | Science
    http://science.sciencemag.org/content/359/6378/854
    Írán a Afghánistán se zřejmě pustí do obnovy pouštních oáz, které před lety společně zničili - Ekolist.cz
    http://ekolist.cz/...red-lety-spolecne-znicili?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    Vzájemné vztahy mezi Íránem a Afghánistánem se dlouhodobě nedají označit za právě dobré. I proto je nadmíru působivý výsledek Rozvojového programu OSN, v rámci kterého se po třech letech jednání obě země dohodly na obnově největšího již neexistujícího mokřadního ekosystému v regionu, pouštních oáz při jezerní kaskádě Hamoun.
    Otázku, komu vlastně patří voda z jezer Hamoun (Hāmūn-e Puzak, Hāmūn-e Sabari a Hāmūn-e Helmand) v oázách íránsko-afghánského pomezí, nikdo pět tisíc let neřešil. Bylo jí totiž vždycky dost. Každoroční povodně, které sem přinášela řeka Hilmand živená sněhem z horských hřbetů a povodím o rozloze 500.000 kilometrů čtverečních, totiž celou jezerní pánev zaplavila „až po okraj“. Byla to opravdu pořádná louže: pokrývala plochu 5800 kilometrů čtverečních. Dost na to, aby kolem tří jezer mohla prosperovat svébytná kultura.

    Připomíná to trochu jako vyprávění o pohádkovém království: existovalo tu 1100 měst, pěstovalo se tu tropické ovoce „na vývoz“ a zdejší obyvatelé se živili rybolovem. Pravidelné záplavy přinášely živinami bohatý substrát, podmáčené rákosiny byly domovem tažných ptáků. Žily tu vydry, jeleni, leopardi. Vzhledem k tomu, že okolní oblasti jsou čistě technicky vzato pouští, to zní skutečně neuvěřitelně.
    (...)
    Afghánistán nechal v oblasti Kandaháru na řece vybudovat masivní přehradu Kajaki, aby podpořil vlastní zemědělce. Na výsledek tohoto aplikovaného pokusu krajinného inženýrství bylo zapotřebí chvilku počkat, protože přírodou nastavený režim měl jistou setrvačnost.
    Po čase už ale bylo zřejmé, že bez pravidelných povodní z řeky Hilmand (regulované přehradou) mokřad nepřežije. Írán, ve snaze o ochranu dalších vodních zdrojů, zamezil dalšímu přítoku do oblasti Hamoun a v místě geologicky zvodnělých vrstev oáz vyhloubil stovky vrtů. Aby expanzivní zemědělství mohlo běžet dál. Výměra zatopené půdy a mokřadů se nadále ztenčovala a vody ubývalo i v oázách. A za hranicemi? Afghánistán na přehradě Kajaki zprvu profitoval a rozsáhlý systém říčních kanálů zásobovaných vodou z nádrže skutečně nastartoval místní zemědělství. Přibyla i další přehrada, Arghandab.
    Jenže půda se velmi záhy stala kvůli vysokému výparu silně zasolenou a brzy se na ní nedalo pěstovat nic jiného, než odolný mák.

    To je mimochodem důvod, proč je tato země dodnes světovou jedničkou v produkci opiátů.

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    According to the UN Environment, there will be more plastic in oceans than animals by 2050.
    https://www.washingtonpost.com/...-than-fish-in-the-worlds-oceans-study-says/?utm_term=.fd72fd34c612

    More plastic than fish in the sea by 2050, says Ellen MacArthur | Business | The Guardian
    https://www.theguardian.com/...an/19/more-plastic-than-fish-in-the-sea-by-2050-warns-ellen-macarthur

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam