SCHWEPZ: Hlavně pro ty plasty nemáme využití, navíc každá obec to třídí jinak.
U nás většina PET skončí stejně ne spalovně. V jiných zemích se třídí třeba i PE, PP,..

Nedávno mě dostala flaška od koly: CZ překlad: Nevratný obal SK: zálohovaný obal
To už je dost velká ostuda.

DUL: Až poneseš 4-6l vody v batohu ve skleněných láhvích, tak si povíme. Já si dětství pamatuji, kdy PET ještě nebyly a popravdě jsem se s první PET radoval snad jak ti domorodci z filmu Bohové musí být šílení. :-D

Materiál je to úžasný, jen si ho vůbec nevážíme.

DUL: "Kritika (z řeckého krinein a kritiké techné, umění rozlišovat a posuzovat)".

Taky sbíráme a čistíme, nejen během Clean up the world a jistě, je to problém (a potvrzuju ty obaly od bonbonu, to je divný). Na druhou stranu není potřeba to předem odpískat s tím že "mladí a socky jsou líný", to není kritika ale žvást. Ano, každý ať začne u sebe, to ale neznamená, že by se neměl odpad řešit systémově na národní úrovni.

DUL: ok, takže informační hodnota tvého příspěvku je "Ministr je kokot, socky jsou líný a mladí neschopní" :) díky za sdílení myšlenkového pochodu, uvidíme jak ten systém bude fungovat po pár letech.
V reálu: vše lidské je principiálně nedokonalé, takže na škále od "plasty všude v přírodě" do "všechny plasty vrácené a recyklované/znovupoužité" to bude někde uprostřed, blíže k pólu třídění.

MABLUNG80: já doufám že se v rámci té legislativní dikce zaměří na systémy, které už někde fungují a využijí "dobrou praxi". Není nutno vymýšlet perpetum mobile

DUL: V Německu, kde petky a plechovky zálohované jsou a to až 0,25 Eur je moc povalovat neuvidíš. Na rozdíl od skleněných pivních lahví, které zálohované také jsou ale asi 0,05 Eury a válejí se všude a ani bezďáci je nesbírají. Ty plastové ano. Takže záleží na výši zálohy.

Podle ministra životního prostředí Hladíka zálohový systém pomůže dostat z přírody volně pohozené plasty. To potvrzují i někteří experti.
"Je jisté, že zálohování vede k tomu, že se PET lahví vytřídí víc, méně jich končí ve spalovnách nebo na skládkách," míní člen Rady pro odpadové hospodářství Ministerstva životního prostředí a expert na odpady Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Jak bude fungovat zálohový systém PET lahví - Aktuálně.cz
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zdrazeni-napoju-i-domaci-sklad-pet-lahvi-jak-na-cechy-dopadn/r~76fd0db4051b11eea9eeac1f6b220ee8/v~sl:e8faf159b6d428f237bd734c01758260/

SCHWEPZ: "V Česku podle Storcha v posledních dekádách vymírají zejména organismy polní a obecně zemědělské krajiny.
„Zabýváme se mimo jiné dlouhodobým vývojem populací ptáků od roku 1980 a jednoznačně vychází, že polní druhy jsou na tom nejhůř,“ řekl vědec.
Jmenovitě jde třeba o skřivany, koroptve, čejky nebo chocholouše. „Chocholouš je můj nejoblíbenější příklad. To byl dřív jeden z nejběžnějších ptáků volné krajiny. Teď ho vůbec nepotkáte, protože skoro vymřel".

Tohle je pro mě zajímavý fenomén, intuitivně bych čekal, že "zarůstání" (REWILDING)
je žádoucí jev, ale jako vše systémové a podstatné - je to komplexní a není to černo*bílé :-)

"Krajina zarůstá a divočí. Pro biodiverzitu v Česku je to pohroma"

Česká příroda zchudla nejvíc z širého okolí, říká index. Vědec vysvětlil proč
https://www.asz.cz/clanek/11076/ceska-priroda-zchudla-nejvic-z-sireho-okoli-rika-index-vedec-vysvetlil-proc/?

„Zarůstání krajiny je aktuálně největší důvod změn biologické rozmanitosti u nás,“ říká v rozhovoru pro SZ biolog David Storch. Podle nového indexu od britských vědců česká biodiverzita utrpěla nejvíc ve střední Evropě.

Česko ztratilo na biologické rozmanitosti víc než všechny sousední státy. Český „index neporušenosti biodiverzity“ je i výrazně pod průměrem dalších evropských regionů a světa. Spočítali to autoři nového indexu BII z Přírodopisného muzea v Londýně. Otázky, do jaké míry tento výpočet může a nemusí odpovídat realitě, v jakém stavu je aktuálně česká biodiverzita a co ji nejvíc ničí, zodpověděl přední český odborník na biodiverzitu David Storch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR a z Přírodovědecké fakulty UK.

(...) České biodiverzitě autoři indexu přiřkli „neporušenost“ ve výši 61,2 %, přičemž rozmezí možné odchylky vidí někde mezi 57,5 až 75,8 %. Znamená to, že česká krajina podle hodnocení v důsledku lidského působení ztratila nejspíš necelých 39 % původních druhů. („Biodiversity Intactness Index“ neboli index neporušenosti biodiverzity vypočítali britští vědci pro všechny země světa. Má udávat procentuální podíl původních druhů živočichů, rostlin i hub, které se na daném území zachovaly i přes působení člověka.)

Austrálie rozšíří chráněné mořské území mezi Tasmánií a Antarktidou. Oblast Macquarie Island Nature Reserve bude mít 475 465 kilometrů čtverečních, což je plocha větší než Německo či Polsko, a navíc se uzavře komerčním aktivitám, jako jsou rybaření a těžba. V pondělí to oznámila australská vláda s tím, že jde o lokalitu s velkým přírodním významem.

Macquarie Island World Heritage Area | Parks & Wildlife Service Tasmania
https://parks.tas.gov.au/explore-our-parks/macquarie-island-world-heritage-area

https://edition.cnn.com/travel/article/australia-macquarie-island-marine-park-expansion-intl-hnk/index.html

Dnes je Evropský den chráněných území. V Česku se připravují tři velkoplošná - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dnes-je-evropsky-den-chranenych-uzemi.v-cesku-se-pripravuji-dva-nove-narodni-parky-a-jedna-chranena-oblast?

Evropský den chráněných území, který připadá na dnešek, má připomenout, co, jak a proč chráníme. Velkoplošných chráněných území je v České republice nyní přesně 30 – čtyři národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí. Po dlouhé době – poslední chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 2016 - je šance, že se tento výčet výrazně rozšíří. Programové prohlášení vlády totiž zmiňuje vyhlášení národního parku na části CHKO Křivoklátsko, přípravu podkladů k vyhlášení národního parku Soutok a chráněné krajinné oblasti Krušné hory.
(...)
Jsou to především lesy, pro které se navrhuje vyhlásit na pětině chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko národní park. Strmé, stinné a obtížně přístupné svahy, osluněné stráně se skalami a náhorní plošiny. Poměrně malé území obývá řada druhů rostlin, živočichů a hub s odlišnými životními nároky a lesy si tu díky obtížné přístupnosti zachovaly přírodě blízký charakter. To je u nás v těchto nadmořských výškách výjimečné. Více na https://www.mzp.cz/cz/zamer_vyhladn%C3%AD_narodni_park_krivoklatsko

Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Programové prohlášení vlády počítá s velkoplošnou ochranou této jedinečné krajiny se sítí slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s bohatou biodiverzitou. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní z pověření MŽP seznamuje obce, významné hospodářské subjekty, místní instituce a organizace s návrhem vymezení chráněné krajinné oblasti Soutok, její zonace a bližších ochranných podmínek. Více na https://soutok.nature.cz/

SCHWEPZ: tady je odkaz přímo na studii https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1365-2745.14104?

Půda si dokáže pamatovat předchozí generaci rostlin. Tato schopnost je ale u druhově bohaté horské louky jen malá, obvykle ji částečně přemažou efekty dalších rostlin, které v půdě právě rostou.
K tomuto závěru dospěli vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR při zkoumání vlivu rostlin na složení půdy horských luk.

Výzkum: Horská louka si pamatuje předchozí generaci rostlin, ale ne příliš dobře - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyzkum-horska-louka-si-pamatuje-predchozi-generaci-rostlin-ale-ne-prilis-dobre?

"...včely mohou projevovat sofistikované emoce podobné optimismu, frustraci, hravosti a strachu, což jsou vlastnosti, které jsou běžně spojovány spíše se savci. Experimenty ukázaly, že včely mohou prožívat příznaky podobné posttraumatické stresové poruše, rozpoznávat různé lidské tváře, zpracovávat dlouhodobé vzpomínky během spánku a možná i snít."

‘Bees are sentient’: inside the stunning brains of nature’s hardest workers | Bees | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2023/apr/02/bees-intelligence-minds-pollination?s=04

SCHWEPZ: Doporučuji, Radek býval můj dlouholetý kolega ještě na univerzitě a umí výborně vyprávět :)

POSLECH 37minut Koordinátor Vlčích hlídek Hnutí DUHA pro severní Čechy Radek Kříček

Vlčí stopy ve sněhu a volání divočiny. V Lužických horách pomáhá s obnovou lesa vlk | Radio Wave
https://wave.rozhlas.cz/vlci-stopy-ve-snehu-a-volani-divociny-v-luzickych-horach-pomaha-s-obnovou-lesa-8945763

(...) První smečka, která se po vyhubení ve 20. století usadila ve vojenském újezdě Ralsko, přišla podle Radka Kříčka do Čech z německé Lužice v roce 2014. Vlčí smečka se skládá z rodičovského páru a vlčat, které po roce ze smečky odcházejí a hledají si nové teritorium. Vlčí teritorium se ve střední Evropě rozkládá zhruba na 150 km². Vlci si svá teritoria hájí, a proto mladí vlci nachodí mnoho desítek kilometrů při hledání vhodného prostoru. K tomu potřebují prostupnou krajinu. Existuje ale hranice, za kterou se vlčí populace na určitém území zvyšovat nebude.

(...) Tvůrci spolu s Attenboroughem však natočili i šestou epizodu, která je chápána jako ostrý pohled na mizející divokou přírodu ve Spojeném království. Epizoda zahrnuje i některé příklady takzvaného rewildingu, konceptu “znovuzdivočení”, který byl v některých pravicových kruzích kontroverzní. Stanice se z obav z odporu konzervativců rozhodla tuto epizodu do hlavního vysílacího času nezařadit.

BBC kvůli obavám z pravicového odporu neodvysílá jednu z epizod nového dokumentu Davida Attenborougha - VOXPOT
https://www.voxpot.cz/flash-news/bbc-kvuli-obavam-z-pravicoveho-odporu-neodvysila-jednu-z-epizod-noveho-dokumentu-davida-attenborougha/

Přírodu planety Země může opustit další živočišný druh - gepard indický. Poslední oblastí, kde se tato kriticky ohrožená šelma vyskytuje, je Írán. Pirouz, v překladu z perštiny „Vítězný“, byl posledním ze tří mláďat narozených v zajetí v programu, který má druh zachránit. Ve veterinární nemocnici v Teheránu uhynul na selhání ledvin.

Ještě před několika desítkami let byl gepard indický hojně zastoupený od východní části Indie až po atlantické pobřeží Senegalu. V Indii byla poslední tři zvířata zastřelena v roce 1948 a vymření na území Indie odborníci považují za důsledek lidské činnosti. Zvířata doplatila na nadměrný lov či ubývání přirozených podmínek pro jejich život. Poslední zástupci tohoto celosvětově kriticky ohroženého druhu přežívali pouze v Íránu.

Země s podporou OSN zahájila už v roce 2001 vyhlásila program na jejich záchranu. Není ale úspěšný. V lednu minulého roku oznámil náměstek íránského ministra životního prostředí Hasan Akbarí, že ve volné přírodě žije pouze dvanáct jedinců tohoto druhu.