KLUSI0:
IKYTKA: viděl bych to daleko praktičtěji: smyslem lokální ekonomiky je samozřejmě společenský vzestup zúčastněných - tedy, pokud lokální ekonomika nenabízí něco, co někdo z nich potřebuje, tak samozřejmě cílem je získat takový zdroj v "globální" ekonomice.
problém je třeba výše transakčních nákladů a nejrůznější regulace v té "globální" ekonomice. Nově příchozí jsou extrémně znevýhodněni proti někomu, kdo má již něco naakumulováno. Víceméně celá odvětví se vlastně jen specializují na "parazitování" na práci jiných - a ne, není to obvyklá kritika kapitalismu zleva, toto je neutrální kritika: existují celé rozsáhlé skupiny obyvatelstva, které vykřikují "bez nás nemůžete dělat to, co děláte".
Lokální systémy směny nabízí potenciál eliminace těhle parazitních nákladů, které komplikují vytváření nových pracovních míst, půjčování peněz, složení se na nějaký společný projekt, apod. Nevýhodou ovšem samozřejmě je, že ten, kdo by přešel kompletně na lokální hospodaření, pak právě bude zcela vyřazen ze hry v té "globální ekonomice". tomu jde předejít dvěma způsoby:
1) zapojení "exportérů" do LETS systému a volná směnitelnost místní měny. v podstatě v tomto případě je někdo ze zúčastněných schopen dodávat nějaké zboží či služby mimo lokální ekonomiku, ale svoje vlastní potřeby uspokojuje na lokálním trhu. v takovém případě lze vyčkat na vhodný "směnný" kurs (a ten se může měnit např. sezónně - představte si zemědělskou oblast, která něco vyváží v jednom období v roce...) a jednoduše našetřené lokální kredity směnit za skutečné peníze (je zde ale samozřejmě riziko ztráty hodnoty či poklesu kurzu.. ovšem většina skutečné ekonomiky se týká úvah kdo přesně a jakým způsobem ponese riziko nezdaru... a i k tomuto problému lze určitě přistupovat tak, že se budeme zajímat které postupy jsou spravedlivé a které ne...)
2) použití místní měny pouze pro doplňkové služby: většina zúčastněných má běžný příjem na běžném trhu práce v běžné měně, ale třeba na poloviční úvazek a nebo ne všichni. místní směna se pak používá pro snížení nákladů členů, kteří si pak lépe mohou vytvářet úspory. příklad: třeba komunitní vývařovna. komerční hospoda by musela normálně platit daně, platit soc a zdrav. pojištění zaměstnancům, příliš úspěšná hospoda se navíc pak musí přihlásit ještě k DPH (teoreticky), apod. přitom evidentně: z navařené velkého kotle jídla pro více než jednu domácnost vznikají značné úspory z rozsahu, to samé při společném nákupu potravin ve velkém, apod. LETS systém "stravenek" je tedy dobrý model, jak určit, kolik si kdo v takové společné kuchyni odpracoval - aniž by bylo nutné řešit celou složitou byrokracii a transakční náklady (hygienici, daně, obsluha vs. samoobsluha, reg.pokladny, apod.). Přičemž oproti nějakému systému postupného střídání se všech účastníků "na směny" nebo tak něco může tento systém "stravenek" docela dobře odrážet, jak bylo které jídlo náročné na suroviny, jak se komu povedlo, kdo o ně všechno měl zájem, apod. - to vše jsou věci, které je strašně složité "centrálně naplánovat" a odměnit ty schopnější v daném oboru.