Ekologické listy - olomoucký měsíčník - HDP nebude ukazatelem životní úrovně napořád
http://www.ekologickelisty.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=873&Itemid=40

2010 Local Future Conference Videos
http://localfuture.org/2010conference1.htm

Contents of The Ecology of Money
http://feasta.org/documents/moneyecology/contents.htm

To má Homgren pravdu, samotné peníze nejsou problém, problém vzniká, když jimi začneme poměřovat vlastní hodnotu (úspěšnost, pozici v hierarchii, moc, sebevědomí, sebejistotu).

TADEAS: Jo.

Tady jsem kousek přeložil.

David Holmgren - Láska k pěnezům

Stojí za to zopakovat si staré rčení, podle nějž nejsou zdrojem zla ve světě peníze samotné, nýbrž láska k nim. Abychom si toto rčení vysvětlili, láska k penězům (hamižnost) byla kdysi uznána za sílu, která stojí za inovačními peněžními změnami, jejichž prostřednictvím vzniká úrok, který je nutné splatit zvýšenou těžbou přírodního bohatství. Je ironií, že tím, že Západní civilizace ignorovala toto tabu židovsko-křesťanské tradice vůči zúročitelným penězům, ji společně s dalšími faktory přetížilo do té míry, že se z ní později stala globální průmyslová kultura. Kde v tom hledat ironii? Kvůli rozhodnutí církve (přijímat zúročitelné peníze), jež vedlo ke ztrátě její moci tváří v tvář bezuzdnému materialismu?

Vznik "fiat" měny (měny vynucené, měny vzniklé z ničeho) je, vyjma vzniku na dluhu postavených zúročitelných peněz, nejvyhrocenějším vyjádřením lásky k penězům. V průběhu historie většina společností kryla čerpání/abstrakci peněz komoditou o rovnocené uznávané a dlouhodobé hodnotě, jako bylo například zlato či stříbro. Fiatní měna nabývá své hodnoty prostřednictvím řádu nastoleného mocným svrchovaným vládcem a společnou vírou lidu. Nezávislost na dostupných zásobách komodit má ve složitých a rostoucích ekonomikách, které upevňuje silná centrální moc, mnohé výhody. Avšak fiatní měny jsou na systematickou hrabivost a korupci, jež se dějí pouhým tisknutím peněz dohromady se všemi masivně složitými obdobami tohoto procesu, který po všechny ty roky od opuštění zlatého standardu držel americký dolar coby de facto světovou měnu, náchylnější.

Tyto složité finanční nástroje a společná víra, které byly základem desítky let trvajícího ekonomického růstu, rovněž činí naše ekonomické systémy náchylnější vůči kolapsu.

Analýza světové energetické situace napovídá tomu, že pozvolný pokles technologické a kulturní komplexity je nevyhnutelný - ovšem náhlý kolaps civilizace dozajista nevyhnutelný není. Domnívám se, že ke kolapsu civilizace nás vedou rychleji peníze a trhy, které se vymkly kontrole, než nedostatky a dopady kterékoliv jiné konkrétní činnosti či technologie včetně spalování fosilních paliv.

Horečná činnost v oblasti reálné ekonomie, která ničí systémy nezbytné k životu, je hlavně a především poháněna dysfunkčním, na dluhu postaveném peněžním systému, který musí z povahy své logiky, toliko aby přežil, růst.

Náš peněžní systém vyžaduje neústalý růst, aby odvrátil kolaps, o těchto mechanismech se můžete dočíst jinde. (Viz Kurz krachu Chrise Martensona - www.chrismartenson.com ) Monetární systém nedokáže běžet na neutrál, nelze jej dostat do "ustáleného stavu". Rostoucí zásoba peněz...

Reakce peněžních a energetických zájmů na ropný zlom a změnu klimatu

Změna klimatu dokládá příkladem meze schopnosti přírody vstřebávat odpady produkované člověkem, zatímco ropný zlom zase meze schopnosti přírody uspokojovat lidskou poptávku.

Mediální a veřejné povědomí o změně klimatu zjevně výrazně překonává povědomí o ropném zlomu, avšak existují zajímavé rozdíly co se týče zájmů těch, kteří jsou zapojeni do peněžního a energetického průmyslu. Mnozí z těch, kdo jsou propojení s penězi a trhy, se začali soustředit kolem změny klimatu coby naléhavého problému, který by bylo možné proměnit na další příležitost vedoucí k ekonomickému růstu (zelené ekonomie). Titíž lidé mají zároveň sklony vyhýbat se termínu ropný zlom, třebaže si jsou vědomi jeho bezprostředně hrozícího příchodu. Toto odmítání snad pramení z intuitivní chápání toho, že jakmile trhy pochopí, že budoucí růst není možný, pak to znamená, že hra pro náš fiatní systém na dluhu postavených peněz končí.

Ivan Lesay: Spúšťame blog Kritická ekonómia - Deník Referendum
http://denikreferendum.cz/clanek/7136-spustame-blog-kriticka-ekonomia

VSOUKOLOHLOR: dik za link na ten holmgrenuv text.
sice ne moc k mistnimu tematu, ale slusny mi prislo tohle:

... it has been calculated that half of the protein in the human biomass was created using nitrogen from the Haber Bosch process that uses vast quantities of fossil fuel to create nitrogen fertilisers that in turn allowed increased food production to grow the human biomass to over 6 billion bodies.

Peníze jako dluh: seminář Trastu pro ekonomiku a společnost

21.10. 2010 Brno, FSS MU - Joštova 10, učebna 42, 16.00

http://www.thinktank.cz/index.php?id=290&tx_ttnews[tt_news]=305&tx_ttnews[backPid]=266&cHash=b7f93e91f1

Tady vzniká jakýsi elektronický LETS, ale nemá to lokální charakter (pochopitelně, je to přes web) - chtějí zpětnou vazbu, tak jim napište své dojmy!
E-change: centrum elektronických výměn
http://www.e-change.cz

PIZI: Ale kdeže. Ve filosofii to takto dost často nechodí... Proč byl uznávaný, možná zjistíš po přečtení knihy.

VSOUKOLOHLOR: A byl uznavany proto, ze prekonal nejakeho predchoziho nejuznavanejsiho? Asi tomu predchozimu jeho nejuznavanost nebyla nic platna, byl prekonan, ze? Ja si pockam na toho posledniho. :-)
Ale knihu zkusim nekde najit a precist.

PIZI: Samozřejmě, že vím, co píšu. Buď bez obav. Naneštěstí však rozlišuji obsah knihy, na niž odkazuješ, a tvé zestručnění do několika vět. Vyjadřoval jsem se k tomu druhému, ne k oné knize. Vzhledem k tomu, že o historii něco málo vím, tak z hlediska jejích čelních představitelů jsou to, co píšeš, naprosté banality, navíc velmi omezené. Takže ještě jednou doporučuju: Hans Georg Gadamer - Problém dějinného vědomí. Je to útlá kniha a rozhodně této diskusi prospěje, když si ji přečteš. Pro tvou informaci, Gadamer byl jedním z nejuznávanějších filosofů 20. století.

Ano je nesmysl popirat katastrofy, ale neni nesmysl popirat nasi schopnost rozumne je predpovedet. Umime vzdycky zpetne vysvetlit proc prisly, ale dopredu, to je horsi.

PIZI: Heleďse, někdy prostě k nějakým velkým katastrofám dojde, někdy nedojde. Je nesmysl říkat, že se jich nemáme bát, protože se nedějí. Něco jiného jsou ovšem ty "konce světa", jejichž přesní datum se předem vyhlašuje - zrovna včera jsem byla na přednášce "Konec světa - už zase?" Leoše Kyši v Sisyfovi a bylo to zábavné a pravidvé. To se ovšem naprosto nedá házet do jednoho pytle s varováními, že globální ekosystém nemusí vydržet to, co provádíme - planeta to samozřejmě přežije, ale lidé to přežít nemusí, nebyli by prvním biologickým druhem, který vymřel.

VSOUKOLOHLOR: Knihu o ktere mluvis neznam, ale mozna by nebylo od veci nejdrive si precist...

Hmmm. Vidis co rikas?

JAGA: Ta neschopnost se poucit plati i na neschopnost vsimnout si, ze minulost je plna nespravnych predpovedi konce sveta. Nikdo se z toho nepouci a neprestane takove predpovedi vydavat. Neschopnost akceptovat co nevime.

PIZI: No ona ta atomová válka byla v době kubánské krize (1962) na spadnutí. A co se týče současného "strašení", jsem toho názoru, že se dáváme ukolébat tím, že nás dlouho nic dostatečně "strašidelného" nepostihlo, ale různé katastrofy jsou historicky blízko a teritoriálně na dosah. Už dnes se řada válek vede kvůli přírodním zdrojům, přestože si to lidé třeba ani neuvědomují. Nebo záplavy v Pákistánu - historicky vůbec nejhorší a nejničivější - že by fakt vůbec nesouvisely s globálním oteplováním???
A co se týče tušení nebo netušení pádu římské říše - jasně, na veškeré historické beletrii je vidět, že je psána dnešníma očima a přes dnešní chápání světa, ale na druhé straně určité věci zůstávají: vázne zásobování (tehdy jídlem, dnes taky třeba elektřinou nebo vodou - vždycky mě fascinuje, jak v katastrofických příbězích tyhle věci fungují - samozřejmě by nefungovaly), lidé se uchylují k násilí, drancování a podobně. Na to není potřeba žádná velká fantazie. Mění se víceméně jen rekvizity.

PIZI: já na dramatické konce nevěřím, maximálně v převrat (chceš-li přerod) Nikdo mě ničím nikdy nestrašil (teď už se ani nenechám)

ad pád říše. Souhlasím. Tohle je tak vzdálená minulost, že musíme věřit spisům a záznamům, které někdo napsal ze svého subjektivního hlediska. Fyzické důkazy si lze vyložit různými způsoby.....Takže se to musí brát s rezervou....

Na druhou stranu naše neschopnost se poučit z nedávné minulosti dokazuje, že nám fakt může být šumák, co bylo za říše římské.
Slova mé sestřenice-vdala se do Libanonu. Jak je před x lety bombardovali (jí jako češku deportovali sem) a my tady začali plašit s teroristama a sirénama. Ona chodila a kroutila hlavou a říkala: Jděte do háje s tím strašením-řvete bacha teroristi, kteří Vám podle mě vůbec nehrozí a ve vládě vklidu máte komouše. (citace)