A pak ještě jeden z mnoha materiálů, kde je napsáno dost o nosné slámě: http://www.ekostavivo.cz/...0I[1].-Vyuziti%20slamenych%20baliku%20ve%20stavebnich%20konstrukcich.pdf

Něco k difůzi vodních par do stěn. Napsáno pochopitelně v souvislostech: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/difuze-vodni-pary-veliciny-hodnoty-a-jednotky/

Ještě k balíkům: Cena 35,- / kus od Jirky Pelce: https://www.facebook.com/BalikSlamy

CUKI: Dřevo uprostřed žádný není. Jsou tam jen sloupky pro uložení rámu na okna a dveře. Nemají nosnou funkci. Opláštění je hlína a vápno, viz níže. Aby balíky neujely do stran se dávají od 4. šáru každé dva šáry našpičatělé lískové větve o průměru do 4,5 cm, délka 130 cm, vždycky dvě do balíku. Pak jsou obdobné lískové trny skrz horní věnec. To samo o sobě zafixuje zdi do velmi pevného stavu. Nehejbe se to, nepruží to. Pak uděláš střechu, ta to zatíží ještě víc a už to je skoro kamenný. A definitivní krok v pevnosti jsou omítky. Zdi jsou pak doslova jako kámen.

ZATAMOKO: Stěna z nosné slámy sesedá až do doby než je hotová střecha. Střecha u nás váží něco mezi 15-20 tunami. U nás to vychází na cca 600-700 kg na jednu krokev. Tohle bohatě stačí na to, aby to sesedlo na maximum možného a pak už to dále nesesedá. U nás je očekáváno sesednutí ještě o 5-6 cm, obvykle u nosných bývá 7-12 cm. Pak už to nesedá. Síla stěny 45 cm balík + omítka, zevnitř hlína cca 4 cm, zvenku vápenná 3 cm.
Balíky komprimovaný na 120 se dají dostat i z balíkovačky na poli. U nás byly skoro 2 roky uskladněný v garáži a navíc měly ještě takové horší provázky, takže kluci to museli nastavit na menší kompresi, protože jinak jim praskaly. Tak jsme si to museli dotáhnout. Ale zato jsme to dotáhli výtečně.

Čistě náhodou nemáte někdo zkušenost s cordwood?

AMBIENTIUM:
njn to bych taky rád měl na stavbě šest lajků. Já to dělal celý sám a některý věci byla větší makačka vymyslet jak to udělat v jednom, než ta práce samotná. Kolik tě stály ty balíky? a kolik jsi jejich upravováním ztratil člověkohodin?

To dřevo tedy tu střechu nepodpírá? je tam jen aby ti balíky neujeli do stran? To si moc představit neumím. Já myslel že dřevo je nosné s podporou slámy. Tedy že je sláma zkomprimovaná tak aby dřevěný věnec dosedl na ty svislý trámy a částečně se to rozneslo do slámy.. Nemá nějaký fotky kde by to bylo víc vidět?

Docela mě to zajímá, škoda že jsi z daleka přijel bych se inspirovat a třeba bych ti nějak helfnul...

AMBIENTIUM:
Hele to je otázka, já myslim, že to neni tak dramatický o těch cca 150Kg/m3 psali že tam už to klesá hodně. Ono podle mě záleží jaká je to sláma, jak dobře je vymlácená a pod. Je to přírodní materiál, tam to bude IMHO vždycky různý. Jen vím že lambda v nejlepším případě u 50cm stěny byla asi 0,078 což není žádný terno. Hodně to kazej ty kraje, tam to není tak homogenní. Zvuková izolace je dost špatná ale to neznamená že se z toho nedá udělat zvukové studio, záleží co na tom je a kolik toho je. U slaměných balíků je problém že tam nedáš asi nic kontra. Takže to dřevo uprostřed bude tepelnej i zvukovej most. Otázka je taky jak budeš dělat opláštění. Hliněná omítka tlumí výborně zvuk. klasickej záklop zase nesniží tepelnou izolaci na kraji. Jak se to dělá u samonosný slámy netušim.

AMBIENTIUM: čili u takto upravených balíků už pak samotná stěna nesesedá?
Jaké mají balíky finální rozměry a síla stěny? A cena za balík?
U nás se teď objevil lokální zemědělec, co dělá malé balíky (cca 40x50x60cm @ 18 kg), tak mi ten slamák zase začal vrtat hlavou. Navíc když vidím praktickou zkušenost s nosnou slámou, tak o to víc..

CUKI: Ještě - podle informací, které mám já, tepelná vodivost balíku klesá až do komprese cca 140-150kg/m3 až pak to opět roste. My to máme komprimováno na 120-130. A zvuková izolace balíků je přímo prvotřídní. Ve světě je několik (možná desítek) hudebních a nahrávacích studií ze slámy....

CUKI: Absence střechy u nosné slámy není až tak zásadní problém. Plachtuje se. A jakmile jsou zdi pod věncem, je vodní nebezpečí téměř zažehnáno. Spáry na horní straně věnce se přelepí, věnec se zaplachtuje a pak už tam nezateče. Ale jinak samozřejmě ano, střecha je každopádně při stavění dobrá a cenná výhoda. Nosná sláma má ale taky svoje výhody a u nás převážily. Je to čistá, jednoduchá metoda, nepotřebuješ tesaře, spotřebuješ míň dřeva, má to lepší tepelnou izolaci a postavit to je snazší. Stačí jedna zkušená osoba a šest laiků. Stihli jsme to za rovný týden a rovina horního věnce po kompresi byla v toleranci do 1 cm na 12,3 x 7,4 m obvodu. Komprese jen o 4 cm. Díky za držení palců :) střecha se postaví příští týden. Pak už je to pohodička....

AMBIENTIUM:
Tak to já protopim asi půl kubíku dřeva, Za 3 roky co dům stojí jsem se nedostal přes 1MWh :-)
Jedinou studii o izolačních schopnostech slámy co jsem četl udávali právě slisování na 90Kg/m3 pak už to rostlo. Zvuková izolace je lepší ale při vyšší hustotě. Na druhou stranu zvuková izolace slámy je špatná tak jako tak. Proto bych asi stejně použil kamennou vatu i když se mi sláma líbí.
Ale asi bych šel do nenosné slámy. Respektive bych se na tu nosnost nesoustředil, udělat nosnou konstrukci není o moc složitější ani dražší. A má to jen výhody. Hlavně ji tam můžeš dát až to bude pod střechou a to je obrovská výhoda. Jinak držim palce

AMBIENTIUM: "nejlepší tepelně izolační vlastnosti" ve smyslu slaměných balíků. Určitě je technicky možné dosáhnout s jinými materiály a technologiemi (např. ten polystyrén ;)) lepších vlastností, ale jestliže v našem domě protopíme 6-7 metrů dřeva za rok, v difůzně otevřené konstrukci, není co řešit.

CUKI: Není tam základová deska, jen pasy pod nosnými zdmi. Jsme na silně zvětralém jílovci (F8, takže opravdu jíl jako hrom) a ve svahu, takže pasy byly na kompenzaci nestabilního podloží a na zhruba polovině stavby jdou nad zem a dorovnávají terénní nerovnost. Slisovali jsme to na cca 120-130 kg/m3, což je ideál pro nosnou slámu. Má to také prakticky téměř nejlepší tepelně-izolační vlastnosti. Při kompresi nad 140 už tepelná vodivost zase začíná růst, ale do tý doby klesá. Lambdu jsem opravdu neměřil, to už udělali za mě jiní a je na to na netu spousta materiálů. K nosné slámě doporučuju knihu Barbary Jones. Naším projektantem je Kuba Wihan a na jeho webu určitě taky něco bude....

CUKI: tak co sem to pochopil, tak ta prosklená část funguje jako skleník/chodba, takže tam jednosklo klidně stačí.

AMBIENTIUM: Pěkný, jen tak dál. Můžu vědět proč si se rozhodl pro základovou desku u tak lehké stavby? Kde a za kolik jsi sehnal prvotní slámu v nelisovaných balících a jaké měl rozměry? Na kolik jsi to slisoval a jak se změnila lambda?
dík Já chtěl u jedné stavby udělat alespoň slaměnou podlahu a ta cena na kterou jsem se dostal, byla podobná EPS :-( Nelisovaná sláma má asi 2 a půlkrát horší lambdu než EPS. Ta slisovaná na tom bude asi ještě hůř, nebo ne?

PAVEL_BRODSKY:
k té tvé "skice" Proč zrovna dvojdomek? a proč se tak moc inspiruješ earthship, když jeho výhody nebudeš využívat? Před více než deseti lety jsem udělal návrh domu podobně izolovaného zeminou jako earthship (to jsem o nich ještě ani neslyšel), bez nesmyslných zdí z plechovek a u nás nevhodného použití toxických pneumatik. Energetickou soběstačnost jsem řešil velkou akumulací uvnitř. Bohužel vše zůstalo u plánů a z finančních důvodů jsem realizoval jiné stavby. A to můj návrh by vyšel nepoměrně levněji než stavba z "odpadků". Dost pochybuji, že se ti podaří vymyslet něco co by finančně konkurovalo jiným druhům staveb. Použití vyřazených skel není na místě. To totiž seženeš možná tak nějaké zoufalé dvojsklo, naprosto nevhodné skladby. Musíš si uvědomit, že ta plocha prosklení bude u tebe obrovská a tedy i TZ zasklením. Pro rozumnou bilanci budeš muset zvolit velice nestandardní typ pokovení, který budeš rád když ti někdo vůbec dodá bez rámu. Takové 4skla například bez rámu zatím vůbec nejdou u nás sehnat i s trojskly za rozumnou cenu je potíž. Žijeme v naprosto rozdílných klimatických podmínkách než jsou funkční zemělodě. a proto v našich podmínkách musí stavba vypadat úplně jinak. Earthship v našem okolí co já vím ani jedna rozumně nefunguje jak by měla-taky ani nemůže. Je stavěná na slunečné a suché podnebí. U nás je mnohem složitější řešit izolaci vůči vlhkosti, aby pneumatiky nevypouštěli do země toxické látky. Voda se u nás dá mnohem jednodušším a hlavně levnějším způsobem získávat ze země. Takže odpadá drahý systém fungování sběru dešťové vody, která je IMHO pro lidský organismus z dlouhodobého hlediska závadná pro nedostatek minerálů.
Obrovské stavby jako earthship u nás díky stavebnímu monopolu nepostavíš jen tak někde. Nežijeme v USA aby jsi si pomhl na svém pozemku dělat co se ti zlíbí.

Máš nějakou cenovou kalkulaci celé stavby? Místo kde bude stát? Je opravdu těžké takovéto projekty dostat z říše snů do reálného světa, bohužel vím o čem mluvím. Mám za sebou několik dotažených i nedotažených stavebních řízení. Vím jak je to těžké a to se v těch věcech celkem dlouhodobě pohybuji, takže vím co a jak.

Nakonec jsem z důvodu jednoduchosti ani na svém vlastním domě nezrealizoval zelenou střechu, na kterou byla stavba původně připravena a spousty dalších věcí, protože nejsou obvyklé a je těžké je prosadit přes úřady.

Než se v naší kotlině budou moci stavět svobodné a soběstačné stavby respektující krajinu uplyne ještě hodně vody.

ZATAMOKO: S legislativou je to tak, že každý stavební úřad má svoje výklady a postupy a ty musíš splnit. Absolutně nemá smysl se s nimi přít. Nelze je porazit, jsou téměř neomezenými pány svých území z hlediska stavebního. Dává to i jistý smysl, ale do toho nechci zabíhat. Za projekt jako celek, včetně statiky, zodpovídá projektant, v tom problém nikdy nebyl. Spíš byl problém v tom, že nebyl žádný "atest" na slaměné zdi, zejména z hlediska požárního. Každá stavební hmota takový atest mít musí. Dnes už to je, a dopadlo to skvěle, omítnutá slaměná zeď má stejnou požární odolnost jako zeď z cihel. http://kps.fsv.cvut.cz/file_download.php?fid=2346