BUILD da GREEN

LINKOS: Nechápu, topení.. nic? A co myslíš za jiný látky v celulóze a ligninu jen smesy C O H ?
Navíc ty zajímavější látky ( který by se tam mohli vyskytovat)jako N K Mg se hořením mění na oxidy, což je pro kompost slast.

Ano kreozol uvolňuje karcinogenní látky, který se při nespravne manipulaci můžou dostat do potravin.
Kolik karcinogenu, ale denně člověk vstřebá jen levných potravinářských tuků nebo procházkou okolo pesticidy osetreneho pole ...

KAZMON: ano na záhonech s okrasnými rostlinami se není čeho bát vyrostlé rostliny pak nezapomeň odvést na skládku nebezpečného odpadu. :)

Hlína z lesa je ale něco jiného než kompost do kterého se na začátku přidali piliny.
To je hezké, že popel obsahuje hodně vápníku, ale co ten zbytek? Kolik si toho ztratil odhořením? Kolik hmoty si tím ztratil? To co obsahuje popel obsahovalo i to listí a piliny, ale popel spoustu toho co obsahovalo listí a piliny už neobsahuje. Chápeš jak to myslím? Spálením na popel toho spoustu ztratíš.

Jsou lidi co si kompost i z listí pochvalují dávají ho i pod rajčata a podobně. Nebo se dá dát pod stromky, má to jednoduše lepší využití, než to za velkého kouře pálit někde v zahradě.

Takže: spalování je pro lidi co si s tím materiálem nedokáží poradit, jinak existuje několik vhodnějších postupů.

KUTAS: je to zkratka olej z dehtu. obsahuje to spoustu nebezpecnejch latek co se po nejaky dobe muzou uvolnovat do pudy. coz vadi hlavne v zahonech se zeleninou a vubec jednoletejch rostlin. v okrasnejch zahonech a na ostatnich mistech se neni ceho bat.


LINKOS: no uz sme to tu resili tolikrat, jo je to bezna praxe. Ale vychazim z faktu, cas a kvalita.
ona ta praxe se rozsirila vlastne kvuli tomu samemu co se ti na tom libi uklidis a mas toho vic!
ono to pridavani stepky ma duvod hlavne kvuli provzdusnovani a pribytku biomasy. Ta nevyhoda je ta kvalita, kdyz mas kompost plny ruznych plisni, drevokaznych hub a hmyzu?...zkus si v hline z lesa vypestovat mrkev nebo papriku...
v kompostaracch primaichaji co je potreba a ta kvalita toho kompostu nebude takova jako kdyz budes mit kompot ciste travu bakterie a spoustu zizal, jednoduse doma uvaris lip. Akdyz uz to budes chtit "redit" tak je prece spoustu porozivyho materialu, kterej se bude chovat neutralne k tomu kompostu.

no a s tim popelem.. to je hlavne o vapniku jako jednom ze zakladnich stavebnich kamenu vseho zeleneho.

:D jinak spalovny, ono se bez podivat na ty masiny do nejaky velky kompostarny

KAZMON: chápu z jakých informacích vycházíš, sám sem je taky mnohde četl, ale dovolím si nesouhlasit.
zásadní při přidání pilin je dostatek dusíku a čas. Je potřeba aby bylo palivo které pomůže piliny zkompostovat a samozřejmě čas aby proces mohl proběhnout. Vápnit je pak zcela zbytečné.

Spálit větve je podle mě to poslední vhodné, výsledek ukládání uhlíku a dalších látek v rostlinách je ztracen v ovzduší, je to už přežitek. Vhodnější je to použít jako mulč, nebo přidat do kompostu, pokud možno nadrcené, drť je přeci jen menší než běžná štěpka. Úplně nejlepší pak je dělat biouhel http://biouhel.cz/

Pokud "odpad" zkompostuješ není to odpad je to zdroj organické hmoty pro zahradu. Odpad to je jen pokud to bez využití vyhodíš.
"Kompostárny" které spalují větve nejsou kompostárny, ale spalovny.


KUTAS: není potřeba vápnit, je potřeba přidat ale další látky které pomohou s rozkladem. Obecně hovna všeho druhu. Kravý, konský, slepičí, či produkt ekotoalety.

Jak to beru já jde o to, že dřevo samo o sobě rozkládají různé houby, hmyz atd, to dlouho trvá, v přírodě se ale jedná o běžný jev v lesích, pokud tam zůstane nějaká organická hmota. V přírodě je to pozitivní jev, uhlík se rozkládá pomalu, umožňuje rozvoj života v lese, zadržuje vodu. Což ale není zrovna to co chceme v kompostu, tam to chceme urychlit.
Pokud tomu přidáš "palivo", nějaké ty hovnáky a dřevo máš co nejmenší, proces urychlíš. Proto je třeba vhodné sbírat listí sekačkou, hezky to pomeleš a nabereš k tomu i nějakou tu trávu, čímž to urychlíš. Proto se taky doporučuje drtič na kompostování spíše než štěpkovačka.

KAZMON: co je problém kreozolu?

Takže kompost, kam se dává i listí a zbytky nějakých dřevin + tráva a kuchyňský odpad, je potřeba ještě vápnit?

CIANKAL: Nedoporučoval bych ani do záhonu ani do kompostu = kyselost ...
Zajímalo by me, jak je na tom s kyselosti takovej kompost do kterého se přidávají piliny/stepky/listí bez následný úpravy zásada/ vápno !!

Ideálně větve i piliny spal ( některý velký kompostárny maj masiny co dřevo stepkujou a rovnou sezehnou) a popel se dá použit do kompostu úplně nejlíp!

Snad je jasny, ze kompost ma byt kvůli zuslechteni půdy a ne na řešení odpadu ...

Tady je příklad domácího komposteru a oddělených záhonu pomoci prken sic obsahující kreozol, nicméně díky jednoduše igelitu se kontakt půdy se dřevem v truhlících zamezí.

Jinak se vrátím k prazcum a jejich likvidaci, firma se přímo zabývá odvozem nebezpečných odpadu
Home
http://www.ahv.cz/

CIANKAL: Větve nařež na menší kusy, nebo naštěpkuj a dej dospod vyvýšenýho záhonu. Pak přidáš listí a navrch kompost. Mě to takhle bez problému funguje už druhej rok...

CIANKAL: osobne bych vetve spise rozstepkoval a obsypal tim stromky,dal to kompostu pod stromky idealne atd.
Benzin a nafta se da zlikvidovat tak ze se to prozene kompostem. Samozrejme zalezi na mnozstvi, osobne davam piliny od pili do kompostu,sic pouzivam "ekologicky".

CIANKAL: To spíš záleží, jaký olejem byl mazán řetěz. Jestli rostlinný olej (Bipol), nebo minerální?

Může se použít švestka do navýšených záhonů ? A piliny s motorové pily ...? Myslím že to je spíše odpad kvůli oleji. ?

KAZMON: A jen trávu občas nakou slupku od cibule ale žádný listí dřevo nic ... kompost bude v rámci měsíců a bude hodně kvalitní

LINKOS: Jasan je to taky běžná praxe, ze se kompostu je vsechno včetně dřeva
...
V zemědělství se používá hlavně stepka (piliny)kvůli porozivosti materiálu a tudíž lepšímu provetravani vlastní masy, společně ale s živočišným odpadem ( třeba kobylince) říká se tomu činitel, nicméně kvalita a doba rozkladu zeminy nebude taková jako :

Na zahradě- oddělil bych,byt vámi, kompost na zeleninu a kompost do zbytku zahrady. Záhony s jídlem by měli měly mít co nejkvalitnější pudu a každou sezónu pudu točit znovu kompostovat. A hlavně měli by byt odděleny od zbytku zahrady (vyvýšené záhony, truhlíky, nebo třeba práve ty pytle)
Naproti zemědělství bych v zahradě používal jako činitel bakterie, enzymy ( urychlovače ) jestli muzu doporučit

Bacti uk je jeden z nejlepších
bacti uk - Buscar con Google
https://www.google.es/...tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwiU2P3A6-vQAhWCaRQKHdnQAxAQ_AUIBygB&biw=375&bih=563

Nj ja myslím, ze by každý biopestitel měl především provést měření na svém pozemku než bude cokoliv sázet ... těch možností firem nabízejících půdní rozbor je spoustu a cena celkového rozboru jednoho vzorku se pohybuje okolo 1000kc. Je možný nechat si zkontrolovat jen polutanty a myslím ze většina bude nevesele koukat co se v půdě vyskytuje.... PAU ( mezi které patří taky látky obsahující kreozol) bude daleko daleko za PCP, PCB, PCDDa PCDF( což sou rizikové látky vysytujici se v pesticidech)
Ve skutečnosti tyto látky mají za důsledek kontaminaci půdy jako takové ne jen řešitelné lokální znečištění.

Odkaz na laborku zabývající se měřením vzorků zahrad
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. - Výživa rostlin - nabídka služeb
https://www.vurv.cz/index.php?p=vyziva_rostlin_sluzby&site=pro_praxi

KAZMON: diky za info. Osobne bych nechtěl asi ani prazec po te degradaci. To neni nic co by patrilo na zahradu.
Jen bych asi doplnil/poopravil ten posledni odstavec. On ted drevoty material pokud to neni cerstvi,nevyzraly kompost kyselost nezpusobuje. Mam namysli napriklad piliny. Navic diky nim se treba lepe kompostuje ta trava protoze to neslehava a nehnije. Pokud je kompost vyzraly dva roky je to ok.

LINKOS: My to ale víme naprosto přesně ;)
Jde o dehtovy olej kreozol, spoustu karcinogennů

Nicméně situace kolem železničních pražců je ostře sledované téma desítky let, poslední změna je z roku 2009, kdy evropská komise zakázala skladování nedegradoványch pražců na soukromých pozemcích.
Do roku 2003 sledování prodeje pražců a následné nakládání měla v rukách civilní obrana a víceméně se nic nedělo, ale potom dostali vše hasiči a teď ( co vím) ve středních a západních Čechách je na ohlášení sousedem pokuta az milion korun za takové skladování pražců, v tu dobu taky vznikly firmy zabývající se degradovánim polutanů v pražci vykurovanim a následný prodej. Do ty doby se pražce jen likvidovaly pálením. Takže dnes je skladování nedegradovanych pražců nelegální tudíž je slozitýejsi ty pražce sehnat, řek bych ze spousta lidi ma na zahradě uz degradovany pražce, který jsou min nebezpečný. Trpchu smutný je, ze se nedá ten pražec nikde vyhodit zadarmo.

No a nejběžnější dnešní material na moreni outdorovyho dřeva na palisady hate Atd.je prave kreozol! Čili ten problem se stále opakuje

A kompostovanim se odstraní az 80 procent škodlivých látek, je to u nás taky hojně používaný postup dekontaminace půdy ...
A jak bylo uz bylo psáno do kvalitního kompostu ma přijít většina čistý trávy a jinak nedrevnaty bioodpad jelikož drevnaty odpad zpusobuje kyselost a ta do zeleninoveho záhonu nepatří, takže kyselejsi kompost je výborný poupravit a použit ma oživení půdy v okrasných zákonech

CIANKAL: zryt se to dá i na jaře, ideální k hnojení na jaře je odleželý kompost/vermikompost. Pokud by si založil vermikompostér teď, mohl by si mít na jaře už první várku. Stačí ti koupit si žížaly hnojní a buď vyrobit nebo koupit kompostér a doma v teple můžeš kompostovat- na chodbě nebo v kotelně...
Ona pokud půda není nějak vyčerpaná tak by ses asi obešel i bez hnojení. Hnojit mrvou bych se spíše vyhl, dávám takové věci do kompostu. Takový kompost je lepší než samotná mrva.

Je tam překlep sry

KUTAS: ok díky


Tak tím že se stěhujeme ted a zahrada je zatravněná a na přípravu klasických záhonů je pozdě . (Tim myslim odryti drnu a nahnojeni mrvou.) Jak to na zahradě na jaře dohnat .
Neplánují velké věci . Bude to můj první rok a snaha na zahradě a snaha o potravinovou nezávislost .