ARGANNAH: to ale bohužel nejsou jen amíci.
Vzpomínám, jak jsem se ještě kdysi na gymplu účastnila nějakého projektu, kde se skupiny studentů z několika evropských zemí sešly v Řecku na cca týdenní projekt: proběhly nějaké prezentace a workshopy, každý si připravil o tradicích své země.... a v mezičase se pořádalo pár výletů po okolních pamětihodnostech. Jedním z cílů byly kláštery Meteora, kam nás vyvezli autobusem, bylo jen potřeba vyšplhat schody na skále nahoru do kláštera (
asi takhle vysoko to je), tak jsme to vyšlápli, fotíme, prolézáme, co by tam mohlo být zajímavého. Španělé a Portugalci z naší skupiny funí a hroutí se na lavičky vedle výpravy seniorů. Korunu jsme tomu nasadili, když jsme po dalším klášteře řekli, že my autobusem zpátky nepojedeme, protože naše učitelky, které tam byly nedávno, vědí o nějaké hezké stezce do městečka v údolí, že se teda radši projdeme a dojedeme vlakem (pár stanic). To už si zmíněná část výpravy neskrytě ťukala na čelo (někteří se taky s obavami dotazovali, jestli si to nechceme ještě rozmyslet) a byli jsme za absolutní exoty.