MANXX: ne není. Nabrala sem něco zpátky a mám nadbytek tuku, 3-5kg dle tabulek (a 8 kilo na pocit). Časem se to změní. Jo, dlouho si bude tělo zvykat a pak třeba sundám 2 kila za půl roku. Prostě dobře nastavit režim a čekat. Stejně je to super prospěšné jíst správně a hýbat. A musí říci, že mě ta dobrá kondice fakt těší, v hodně situacích si ji uvědomuju, že dost věcí dělám snadno, třeba v práci a kondice mě nelimituje. (Teda nejsem horský vůdce, na toho bych musela ještě dva roky makat :)))

Ten výživář říkal, že mám dobrý jídleníček, ale chyby vidí. Což mě těší, je-li chyba, je co opravit.


QUORRA: Neustále si opakuju: nejíst není řešení, nefunguje mi to. A fakt nefunguje, já bych byla osmdesátikilová anorektička a pak umřela na podvýživu tlustá. A váhu mi muž schoval.

QUORRA: Vypadáš dobře, k moři koukej jet. To kilo vidíš na váze ty, na tvém těle nikdo.
Tuhle jsme šla bruslit a ptala se muže, jestli můžu jít v tílku, že vypadám špekatě a blbě. Víš co mi řekl? "Koukni se na ostatní, jak vypadaj (jako mnohem hůř) a nevymýšlej".

Sem docela zoufalá. Snažím se jíst pravidleně a dobře a hodně sportuju, fakt hodně a intenzivně, takovou kondici jsem roky neměla. A nic nebo tloustnu. Mám domluveno s nějakým poradcem na výživu, že mi zkusí sestavit jídelníček, až se vrátí z dovolené. tak uvidíme. Vypadal rozumně, což je docela zázrak mezi poradci. Zatím se snažím jíst, zase se histericky bojím jíst málo, abych se nepropadla do té strašlivé únavy a slabosti, co jsem měla na jaře.
Asi musím to tělo hodně dlouho krmit správně, aby se dostalo do normálu.

ARGANNAH: No, OK - to právě tak úplně není;) TY (a díky přírodnímu naprogramování většina lidí:)) ) to považuješ za racionální rozhodnutí, ale ve své podstatě je to jen trochu menší loterie.

A i kdyby ne, tak proto mluvím o těch zubech - jako jo, teoreticky bych se na to mohla vykašlat a nadosmrti mít zuby ve sklínce, však stejně jednou další mít budu, ale prakticky je to pro mě tak nesnesitelná představa, že prostě udělám (téměř) všechno pro to, aby to tak nebylo. To NENÍ pitomost, je to stejné, jako rozdíl mezi tím, jestli vážíš sto kilo, nebo padesát - teoreticky je to přece fuk, jsi cenná lidská bytost. Prakticky, jistě sama víš, to JE rozdíl:) Jistě že to není racionální (málokdo hubne proto, že touží po tom, aby ho jednou nebolely klouby), ale racionální je v lidském chování máloco. Všechno si lze jenom hůř nebo líp zdůvodnit:c))

ARGANNAH: Dočasná bolest prostě není pro každého nejvyšší karta. Měla jsem SC už první, a taky jsem šla do druhého těhotenství s tím, že možná bude další. (A upřímně, přísně logicky vzato je mít dítě, netobože víc dětí, VELMI nelogická záležitost. Stačí se podívat na toho ječícího zmetka, který si ne a ne a nebude čistit zuby, KAŽDEJ zatracenej den se ta scénka dvakrát opakuje, a v patnácti ti sdělí, že jsi debil - nebo si to aspoň bude myslet:c) - a stojí tě neuvěřitelné množství finančních zdrojů. Jenomže příroda to holt přebije tím, že malý zmetek je pokračování tvých genů, takže je to největší sluníčko na světě.)

První dítě mě připravilo o zub, a taky kvůli tomu nezůstanu bez něj, i když by bylo jistě vtipné moct pískat jako svišť. A že to pořizování nového sakra bolí. No a tak nějak je to se vším - prostě záleží na tom, co tě sejří víc:)