• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ARGANNAHObezita
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    1 odpověď
    MADIETTA: a to nejde nějak operativně odstranit?
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    2 odpovědi
    Mimochodem, moje babi, chudák, kdykoli pobývala v nějaké fakultní nemocnici, což k stáru bylo dost často, tak se tam za ní táhly davy mediků (i hotových doktorů), protože vzhledem k jejímu dětství a mládí (a [ne]kvalitě tehdejší lékařské péče) měla regulérní, obrovskou strumu, což už se dneska naživo prakticky nespatří. Ona tam s něčím strádala a studenti a vyučující nad ní slintali blahem. :-D
    SOLEI
    SOLEI --- ---
    VALENTINA:
    Jak píše Madietta, klidně už v útlém mládí na začátku puberty, přesně jak M. mně na to přišli ve 20 když jsem šla na krevní testy protože jsem se nadechla v laboratoři aktinomycet, zpětně když si uvědomím příznaky tak už jsem musela mít problémy někdy v sedmé třídě, možná i dřív.
    U nás v rodině to nikdo neměl... až teď se to projevilo u mámy (65 let).
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    VALENTINA: mně na to přišli ve třiadvaceti, ale měla jsem to pravděpodobně už tak 4 roky předtím (když si vzpomenu na příznaky). Klidně bych ji nechala testovat už v pubertě a pak pravidelně každých pár let.
    VALENTINA
    VALENTINA --- ---
    2 odpovědi
    MADIETTA: já o víkendu zjistila, že hypofunkci má i můj strýc, matčin bratr, taky to máme prolezlé celou rodinou. Mám teda dceru, ani nevím, v kolika letech by to u ní měla začít sledovat.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    1 odpověď
    SADAKO: pravda pravdoucí. No, já už to nevytrhnu a dceru nemám, damn. :-D
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    +2
    Moje prababička, babička, matka a já jsme vyrostly v zcela odlišných obdobích a podmínkách, ale toho Hashimota jsme měly a máme všechny. To by mě teda zajímalo, co děláme špatně a jaký životní styl naše rodina ještě nevyzkoušela.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    +2
    LANNA: A nebo taky jestli nás skolí infarkt nečekaně naráz v pětašedesáti, nebo se dožijeme devadesátky, kdy z nás ty bezmocné trosky budou tak jako tak ;o) Život není nekonenčý a těžko mít jiný přístup.
    LANNA
    LANNA --- ---
    1 odpověď-8
    no jo, tak kdyz mate pristup typu "na neco se umrit musi" nebo "stejne to nejde dokonale".. to je urcite pravda, ale dodrzovani urcitych principu muze byt ve vysledku to, co rozhodne, jestli stari stravime jako pocuravajici se bezmocny trosky nebo jestli budem mit spokojeny aktivni stari. na takovyhle veci jde rict jen: kdo chce, najde si cestu, kdo nechce, najde si duvod
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    +6
    Nehledě na to, že nakonec na něco stejně umřeme, i kdybychom skutečně žili tak vysněně dokonale. Někdy mi přijde, že fanatismus zdravého životního stylu má v sobě něco z iluze nesmrtelnosti.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    +1
    LANNA: On existuje určitý ideální životní styl, který kdybychom všichni dodržovali, tak bychom byli zdraví. Jenže to by den musel mít 30 hodin a i to by nebylo dobře, protože by se ty doporučované věci stejně dělaly nedostatečně často či dlouho (cvičení, spánek, odpočinek), zcela se vyhnout stresu taky není úplně jednoduché, když člověk musí pracovat, udržovat vztahy, pečovat o potomstvo... Takže každý se tomu ideálu více či méně blíží, a každému stačí na základě jeho genetických dispozic větší či menší přiblížení, aby byl zdráv. A někomu nestačí ani to největší reálně možné, prostě nenadělá nic. Ideálu zcela dosáhnout nelze. A kdyby šlo, už bychom zřejmě nebyli ani živé bytosti. Nikdo na světě nežije absolutně zdravě a bez stresu, zvířata, lidi, nikdo.
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    ha, nasla jsem to http://www.mou.cz/dedicnost-jako-rizikovy-faktor-pro-vznik-nadoru/t2042#chapter=3
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    jsem cetla, uz nevim kde, ze pouze 5 az 10% nadoru je dedicnych. jestli je to pravda, tak to zas neni nejak extra moc, ne?
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    LANNA: Urcite sa to da zivotnym stylom spomalit, v tom mas pravdu. Ale niekto sa moze snazit kolko chce a aj tak sa mu to prejavi. Nie nadarmo sa ta gynekologicka pyta, ci nemas v rodine niekoho, kto mal rakovinu prsnika.
    LANNA
    LANNA --- ---
    2 odpovědi
    MART1NKA: hm, mrknu na to, je fakt, ze jsem to zatim zkoumala hlavne z toho pohledu, ktery jsem napsala. moc diky za nazor :) mozna to tak neni u vsech, ale zatim se stejne priklanim k tomu, ze velka vetsina lidi, co trpi na zminene choroby, tomu mohla predejit
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    +14
    Tady už chybí jen aby do debaty vstoupila anaerobní bakterie a přispěla názorem : "A když vám ty kyslíkové radikály způsobují stárnutí buněk a vůbec vám škodí, tak proč doprdele lidi na tom kyslíku žijete? Dyť si tím škodíte sami." :D
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    1 odpověď+1
    LANNA: Neji spatne a ma stastny vztah, nikdy nemal nijake psychicke problemy. Stravujeme sa podobne a ja som nebola nemocna(rymicku neratam) par rokov. Proste to ma po tatinkovi, ktory tym tiez trpi cely zivot. Aspon vidim, aky dolezity vyber zdraveho partnera na splodenie deti.

    Na gymnaziu sme na biologii riesili dedicnost farby oci u musky Drozofily. Predstavme si, ze rodicia maju nejaky gen, kludne aj recesivny a ked sa to spravne nakombinuje, vyjde z toho muska s nezvyklou farbou oci. Dedicne nemoci su podobne a je ich spousta.
    LANNA
    LANNA --- ---
    ano, to je moc hezke shrnuti toho, co jsem napsala, dekuji :D
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    +13
    ano ano. Každý, komu se rozvinula nějaká nemoc, před tím jedl, pil, seděl a dokonce i spal!
    LANNA
    LANNA --- ---
    *civilizacnim chorobam
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam