AIJA: spíš buldoga

TAPINA:
Halina asi má za předka nějakýho bígla:-)

Tak jako on přístup k jídlu rozhodně i genetický je. Jinak by neexistovala plemena psů, jejichž příslušníci se všichni do jednoho přežírají a majitelé je musí držet na pečlivě odměřených dávkách, ať už žijou kdekoli, mají jakoukoliv náplň dne a jejich jediným společným znakem jsou společní předci při vzniku plemene. To je prostě fakt, ze kterého je třeba vycházet a pracovat s tím, že člověk na rozdíl od psa má rozum.

CARODEJNICE: píšu, taky do Kalorických tabulek. Všimla jsem si u sebe, že ty excesy mám tendenci jako zapomínat, ale ne, hezky masochisticky je tam prdnu, vylítne mi pak obr číslo a už se pak nedivím. Dřív jsem se strašně po ztloustnuti divila. Jak to? Vždyť nic nejím. Ale selektivní paměť je svinstvo. Taky jsem u sebe vypozorovala, že moje tělo zareaguje s hrozným zpožděním, jak na excesy, že mě to nepotrestá hned,ale až v době, kdy jdu do sebe, stejně jako hrozně dlouho trvá, když mě "odmění" úbytkem.

TEKKIT: on ten jídleníček vyvěšený v hlavě se utvoří docela rychle. A tu pauzu bych klidně doporučila i přes nedosažení ideální váhy. Nelze tři roky v kuse neustále "hubnout". Jakmile se podaří dosáhnout nějaké přiměřené stravy a návyku na pohyb (nemusí to být jenom sport, prostě dost pohybu v běžném dni) , dá se klidně střídat půl roku udržovací režim a pak zas nějaké měsíce ten hubnoucí.

MARKYSHA: rozumím, určitě máš pravdu že to musí mít řád. Problém, ale vidím právě v tom jestli je možné dlouhodobě striktně dodržovat nějaký rozpis, byť tedy s nějakým pravidelným bonusem...

předpokládám že po dosažení nějaké kýžené mety (ehm, ale ženská nebude nikdy spokojená že?:)), by člověk už měl mít tolik informací (složení potravin, množství...) a "sebeznalosti" /co mu osobně funguje a co ne/, že by snad mělo být možné mít takový jídelníček "vyvěšený v hlavě" tak nějak dle potřeby. Zjednodušeně řečeno: pokud máš jít s přítelem na výroční večeři, tak se neomezuješ, ale přizpůsobíš tomu jídelníček před a po...

oproti tomu systém "každou středu jeden dortík" mi přijde naprd...

TEKKIT: no a to je ten průser u obézních, ti jak to nemají vyvěšený v hlavě a na lednici, tak se dostanou velice rychle zpátky. Možná mluvíme o tom samým, určitě není v lidské přirozenosti se navždy zřeknout všeho nezdravého, jen je dobré si prostě řízeně zařadit do jídelníčku něco nezdravého, ale tak aby to bylo v plánu a nebylo toho moc nebo často. Hlavně ne výjímky, to je cesta do pekla.

MARKYSHA: Já myslím, že to Martina nemyslela ve stylu "půl roku futrovat dle libosti co mi přijde pod ruku". Ale že je z dlouhodobého hlediska (právě ve smyslu "udržovacího režimu")lepší nežli mít celé léto chuť na nanuka, si toho nanuka občas dát...Aby si ten mozek trochu "odpočinul".

To vůbec nemusí být v rozporu s "udržovacím jídelníčkem" o kterém mluvíš...

Souhlasím s tím, že ten udržovací jídelníček vyžaduje stejně jako redukční dieta disciplínu, to nepochybně. Ale srovnání s alkoholem nebo kouřením je irelevantní. Alkohol a cigarety jaksi k životu nepotřebuješ. Takže se jim můžeš prostě úplně vyhnout. Jíst (a spát), ale musíš. Nedá se to nijak obejít...Skladba jídelníčku s předpokladem že to má být dlouhodobě udržitelné toto musí zohlednit...

Já jsem hlavně měla pocit, že Madietta si povzdechla, že v psychicky náročných situacích neudrží jídlo na uzdě a proto tloustne a nežádala se o žádné akutní řešení. Ani nepsala, že právě teď hned honem chce hubnout.

Já mám pocit, že v životě obézních je také důležité si umět dát pauzu od soustředění se na jídlo a prostě chvíli žít a neřešit (případně řešit jiné stejně důležité problémy) . Je sice dobré mít jídlo ustálené do té míry, že se v té pauze netloustne a neztrácejí vybudované návyky, ale roky žít v režimu "myslím na redukční dietu" není dobré.

MADIETTA: Jo. CARODEJNICE, jedno mínus máš i ode mě, pochopila jsem to úplně stejně: "Takže jakože nevíš, co chceš, máš nějaký ideál lékaře, ale netušíš, co by měl umět, a když ani nemáš představu, co bys chtěla, tak jak vůbec ty huso čekáš, že něco vyřešíš? Si to nejdřív ujasni." Ne že by na tom něco nebylo, ale vyznělo to krajně urážlivě.

CARODEJNICE: tvůj příspěvek pro mě celkem jednoznačně vyzněl jako posměšné "tlustá kráva neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane".