MARKYSHA: Také jsem byl překvapený, když jsem se o tom bavil s odborníkem, ale ono to dává smysl, když se člověk podívá do historie.
Běh byl určen hlavně kvůli přežití a dostání se z nebezpečné situace. Tělo tedy během relativně krátkého okamžiku by mělo vydat maximální množství energie - tělo si veme co nejrychlejší energii z těla - hlavně cukry. (Samozřejmě dnes jsou i extrémně trénovaní jedinci, kteří dokážou běhat dlouho a vytvrale a tělo se u nich chová jinak než u "normální" populace, ale zase uvažujeme obyčejného člověka)
Když se putovalo na velké vzdálenosti, tak se chodilo a většinou se neběhalo (ano, jsou i národy speciální, které dokázali běhat i několik dní, ale k ním asi nikdo nepatříme), tudíž tělo si v klidu mohlo vzít pomalejší zásobárnu energie, které si uložilo pro takovéto případy - tuky (přesuny za jídlem, teplem atd.).