Lidi s kulatým obličejem to mají blbý, já si říkám jedné spolužačce několik let myslela, že je dost tlustá, než jsem si jednou tak nějak všimla, že když si odmyslím hlavu, tak je vlastně hodně štíhlá. Já to mám zas naopak, v zrcadle od krku nahoru vidím furt svou vyhovující postavu, ale bohužel za poslední roky ta zbyla část dole vypadá o dost jinak, což mi vždycky vmetou do tváře až nějaké kalhoty, do kterých se nenarvu.

MADIETTA: musel jsem si vedle vyfiltrovat tvoje fotky, abych si utvrdil nazor, ze nadvahu/obezitu nemas, ale mas kulatej oblicej, "stesti" na dementy a citlivost navrch:/

ARGANNAH: ano, hubnuti je myticko-ritualni komplex. Ano, lide v nem opakuji dokola ty stejne vzorce, ktere zpusobuji, ze zas ztloustnou (vz to, co jsem linkoval z tvych prispevku). Ale ty vzorce se daji identifikovat a hledat mechanismy a nastaveni, jak jim celit.
Ze to neni snadne a pribirani je "jen" symptom celeho baliku problemu je nasnade. U mne to byla kompenzace chronickyho stresu. Vlastne jsem cely leta jen spal, jel taxikem, pracoval od nevidim do nevidim a jedina radost, co jsem mel byly prachy a ritualizovany zradlo a pivo. V ty situaci by mi rada "nezer tolik a hejbej se" byla hovno platna.

CORNELA: vůbec nemluvím o konstituci, mluvím o tom, že je úplně jedno, kam spadám podle nějakých tabulek, protože vizuální dojem je všechno.

VALENTINA: Děti si na pohyb nezvykají už od mala, do školy je naváží rodičovstvo. To se velmi hodí producentům elektrokol, elektrokolobežek a všech těch podivností, které vídám všude jezdit jen proto, aby člověk neuděl o krok pěšky navíc.
Amerika je postavená na systému pohybu autem, my nemáme takové prostorové možnosti, tak se to řeší malými dopravními prostředky, kde moc vlastní energie nezapojíš. Obezitu a zdravotní stav populace v USA už ani nekomentuju. Škoda, že ta lenost se pohnout začíná vítězit globálně.

CORNELA: jo a mimochodem, kdysi dávno, v době, kdy jsem vážila nějakých 62 kg, tudíž jsem podle tabulek byla úplně normální a neměla jsem ani nadváhu (ale byla jsem taková zaoblená a oplácaná), jsem byla v Motole s těžkým zánětem vaječníků. Mladý doktor, maximálně 30 let, se ke mně choval pohrdavě a surově, při prohmatávání mě mačkal tak, že jsem plakala bolestí, načež mi řekl "no a jak vás asi tak mám přes to vaše břicho jinak vyšetřit?" a do zprávy mi napsal "pacientka je obézní". Tož tak.

MAR_TINA: moji stari rodicia cely zivot tazko fyzicky pracovali a ked si spomeniem v akom stave boli poslednych 20-30 rokov svojho zivota tak neni o co stat. Pohodlny rozmarny zivot v ktorom clovek chodi na vylety a je vsetko je imho ovela lepsou volbou.

MADIETTA: já ti to věřím...

CORNELA: jo a ještě k tomuhle "Nicméně jo, vadí mi to neustálý proklamovani jak nic nejde, když to evidentně pravda není. Ty jsi zdarnym příkladem."

Já jsem maximálně tak zdárným příkladem, že je to úplně fuk, na obou úrovních, zdravotní i společenské. Když někomu řeknu, že se fakt necpu hnusama a fakt cvičím, tak mi prostě nevěří. Protože jsem tlustá. A tlustý lidi to mají z toho, že nemakají. Tečka. Dokonce ani moje vlastní rodina mi to nevěří a mají mě za lhářku, která se potají nacpává sračkama a předstírá, že cvičí. Tak to je ten zdárný příklad.

ARGANNAH: myslim, ze linkovat si mela spis [ ARGANNAH @ Obezita ]

VALENTINA: to je moje anamneza. Mne docvaklo, ze bud bych tim sportem musel zit a nebo se na to musim vysrat. A proc bych na sebe nechaval rvat trenery, ze jsem sracka, kdyz prvni pulka 90s nabidla tak lakave alternativy.

VALENTINA: to bylo už za nás a je to extrašpatně.
Státní podpora by imho měla jít jen do NEZÁVODNÍCH oddílů.

Ty oddíly jsou často jenom nástroj na nesplnění vlhkého snu okresního čtvrtoligového trenéra.

MAR_TINA: bohužel dnes se spousta sportů nedělá rekreačně, ale hned závodně. Dítě začne chodit na nějaký sport a je okamžitě tlačeno do velké výkonnosti, místo toho, aby to prostě dělalo pro zábavu...proto často ze sportu odchází

CORNELA: problém je v tom, že vidíš jenom extrém. Kolik je reálně lidí s takovou nadváhou, aby jim uhnívaly končetiny?

Problém má kořeny jinde, a to právě v téhle pseudo-viktoriánské morálce, která staví sebekázeň vyznačující se dokonalým tělem na piedestal. Vřele k tomu doporučuju tento článek, shrnuje to snad nejlíp.
Twenty-First Century Victorians

V dnešní společnosti, zejména pokud jde o ženy, v podstatě není rozdíl mezi 10 kg a 100 kg nadváhy. Každá žena, která má jen trochu tuku navíc, je "tlustá", "prasnice", "vyžraná", dosaďte si cokoliv. Jsem stejně tlustá jako moje 150kilová kamarádka.

Což vede k tomu, že holka s pěti kilama nadváhy začne držet diety, což vede k tomu, že si nastartuje jojo efekt, což vede k tomu, že z ní jednou ta obezita fakt bude.