ANNIKA: no ono jde o to, že někdo o takovou lichotku nestojí, protože schopnosti dobře se učesat si necení, ale chtěl by být pochválen za něco úplně jiného. Jako udílet někomu pochvaly je za mě neskutečná alchymie, pochvaly prostě musí být šité na míru, jinak se minou účinkem a mohou mít opačný efekt. Kupodivu téma pochval jsem časti řešila se svými partnery-dobře si vzpomínám, jak jeden říkal, že když ho matka chválí, připadá si jako ten největší, nejnemožnější chudák, který potřebuje povzbudit, aby se už konečně nezabil, matka ho totiž pochválila za nějakou banalitu. A druhá varianta, můj manžel, matka ho prý chválila často, ale on to nebral vážně, protože je přece jasné, že tak blbýmu tvorovi, jako je jeho matka, musel připadat úžasnej.

VALENTINA: U nás taky ne. A upřímně nenávidím, když na mě někdo sahá, nedejbože mi chce dát pusu třeba při gratulaci, vítání a tak. Ale u muže a děti to naštěstí funguje dobře, ty omuchlavam pořád. Ale je toho taky někdy moc, když na mě visí fakt nonstop, zvlášť, když to zahrnuje tahání oblečení, drapani, lokty v že řeč a tak.

ANNIKA: presne, prece i batikovany uni triko muze byt pekny a je fuk ze neni zensky moc a pod nim ma kapsace a ne leginy a uplej svetrik... zas je potreba asi udrzet tu individualitu, ale nenavadet ze kdyz nema uplej svetrik tak je mimo... nebo to aspon nekomentovat. ono staci i rict misto "kdyz uz konecne vyhodis ty priserny gate, si muzes koupit neco hezkyho" spis "nechces novy ty kapsace, co tak rada nosis, uz zacinaji byt deravy"? ze i tema poznamkama kolem se bohuzel ty decka hrozne formujou a pak je taky tezky vyrustat jako "klucici typ v oblikani" v rodine matky v kostymku a lodickach, nebo naopak. v prvnim pripade se neumi oblict a ve druhym se furt stroji a resi jen obleceni.

ono cileny chvaleni furt za neco asi neni snadny a mozna ani udrzitelny ale casto je lepsi spis mlcet, nez zhazovat, buzerovat a karat. ze pokud maminka chce ze sve prirodni skautky damicku a koupi ji k 15 sadu bilyho zlata a bude si myslet, ze ji to nejak potesi... tak jen rika "nezajimas me, tvuj nazor je mi u prdele a.za 15 let sem.si nevsimla.ze te sperky nezajimaji ale davam ti to protoze to se libi me" tak je to presne ta podprahova reklama na to, ze si spatna protoze nechces to zlato nosit a jeste porad slysis proc sis nevzala (na svatecni obed, k mature atd) tu krasnou sadu co sem ti dala... ze i ber reci kdyz dam privesek ze dreva nekde z fleru tim rikam tomu konkrernimu decku treba mnohem vic "mam te rafa jaka jsi, posloucham te a zalezi mi na tom co se libi tobe, i kdyz to neni muj styl)...

POZITRON: imho i tohle souvisí s výchovou, já jsem měla tzv.studený odchov, jedna kamarádka to trefně nazvala japonskou výchovou, že na mě nepozná, jak se vlastně cítím, prostě nejsem moc zvyklá ukazovat emoce, to se u nás nenosilo, žádné líbání, objímání atd..já to třeba nemám ráda ani od cizích, neumím moc říkát "miluju tě", ať už partnerovi nebo dětem, zrovna včera se mi přítel smál, že to říkám, jen když jsem opilá:)
tělesný kontakt snesu v podstatě jen s partnerem a s dětmi - a tam se to hodně láme tím, že jsou už velké, syn to ještě vyžaduje, ale u mě je to už na hraně...

MAR_TINA: Jo! Jak já nenavidela "Seš holka!" protože to byla ve všem pritezujici okolnost. "Jak můžeš mít takovej nepořádek? Vždyť seš holka!" "Holka a takhle škrábe!" "Holka a takhle rozcuchana/špinavá/neupravena/rozlitana/řve/dělá lumparny/whatever."

Sama mám předsevzetí si radši jazyk ukousnout, než svoje děti buzerovat, že holky musí hlavně poslouchat a všechno mít vzorny a kluci být neplacici drsnaci. A jestli syn někdy opustí domov, tak ho opustí se znalostí obsluhy myčky, pračky a podobných zapeklitosti. A jestli vyrukuje s tím, že to bude dělat jeho žena, dám pár facek nejdřív jemu a pak sobě :-)

Ono s tím chválením to není jednoduché, každý by si přál být chválen za něco jiného, je těžké odhadnout, jestli holka chce být chválena za to, že je hezká nebo za to, že je chytrá nebo za to, že umí něco mimořádného. Protože jakmile pochválíme za jedno, najede v hlavě program: hezká ale blbá, chytrá ale hnusná, sice jsem byla první v soutěži, ale stejně jsem blbá a hnusná. A ta pozitivní zpětná vazba od matky nestačí, dítě ji potřebuje i od dalších lidí, jinak je to pro něj nedůvěryhodné.

MOODYCAT: problém je ten, že mě to prostě automaticky nenapadne, musím se na to zasoustředit. Musím na tom každopádně zapracovat a to daleko víc u syna, než u ní, protože najít něco k chválení na průserářovi, to je fakt oříšek:)

MAR_TINA: Kluci můžou žrát jako protržení, protože jsou ve vývinu přece.
Ve stejném věku, kdy se holkám začne říkat "nejez to, nějak ti roste zadek, hahaha".

KRISKA: tohle je dobrý postřeh : "vetsina tech zen, ktery tam byly museli skoro 2x zvetsit objem jidla (o slozeni mluvit nechci) a spise chlapi museli ubirat na pivu a klobasach"

Zajímalo by mě, co by tu psali kluci. Jestli rodiče na ně takhle útočili na jiná témata nebo méně.

VALENTINA: A proc dceru nechvalis? V cem je ten problem? Nepripada ti hezka/sikovna/chytra/whatever?

Mně z toho, co tu čtu vyplývá jedna věc a to je, nedělat to našim dětem znova. Ale je to teda sakra těžký, když v tom člověk vyrůstá...já dceři třeba neříkám ošklivý kritiky, ani nemám proč, není objektivně tlustá ani blbá, ale moc pochválit ji taky neumím. Sama mám s pochvalou problém a neumím ji vlastně ani moc přijmout. Fakt se musím víc snažit, když to tady čtu, je mi z toho úzko, že by tohle jednou mohla moje dcera psát o mně...

sice jsem debatu o sebevedomi trochu prospala, ale jo, ty rodice... 100x opakovana lez je nakonec pravdou. ja byla vzdycky blba, neschopna a lina (kdyz sem nahodou donesla 2). objektive sem byvala asi sikovny dite a bez uceni nebo s minimem sem prolizala v pohode s dvojkama az do matury, ale kazda 2 znamenala ze su blba, lina a neschopna a co komu rodice udelali ze maj tak blby a tupy dite. mam 1cm jizvu na rtu = zohyzdena holcicka co nikdy nenajde praci (slovy me mamy, to ze jizva neni skoro videt poslednich 15 let je fuk, ze). kdyz sem nechtela rtenku jako dite na vanoce tak sem byla skareda holcicka, kdyz sem nechtela silonky byla sem.skareda holcicka. v 5 tride mi narostly prsa, takze sem razem byla i tlusta holcicka. celej zivot su tlusta, blba a skareda. ted se po 30 fakt ucim, ze nejsu tak moc blba, vypadam normalne a obezitu mam vic v hlave nez v tele (protoze proste kdyz sem nevazila 55kg ani v 15, tezko o 20 let pozdeji, ze...) ze dulezity je zdrave relativne pruzne a zdrave osvalene telo. a asi dost zen se v puberte z prsou, zadku ci vetsich ramen dostane do kolotoce jidlo je nepritel, nesmim jist a kdyz vezmu porad jste to co jite - vetsina tech zen, ktery tam byly museli skoro 2x zvetsit objem jidla (o slozeni mluvit nechci) a spise chlapi museli ubirat na pivu a klobasach, tak to je podle me uplne predpisova ukazka, jak normalni holcicky po masazi predevsim od rodiny se dostanou do kolotoce jidlo je spatne a asi si vsechmy dovedeme predstavit situaci - nejim, at nepriberu, pak me po narocnym dnu ci sportu dozene vecer desna zrava a kdyz si to 15 let budu dobre fixovat, najednou se vzbudim a dojde mi, ze mam nadvahu a nevim z ceho. a misto abych na sebe byla hodna, zaplatila si poradny jidelnicek a psychologickoy pomoc, ve jmenu ses blba tlusta a hnusna to samodomo zkusim sama a staci jeden blbej den v praci/ s rodinou a je to tam zase.

misto aby maminky rikaly ses ramena, sup na basket, budes mit raju ze kluci budou mit co delat aby meli tvuj odpich, mas zadek a steh a tak sup na turistiku, to sou stehna vytrvalostnich borcu, co behaj po horach, jezdi na kole... proste rozvijet a podporat. zvyraznit pas kdyz mam zadek a rict tobe to tak slusi, mas v tom stihly pas a ne bez se prevlict, mas v tom velkej zadek, s timhle si kluka nenajdes... pak si kluka nenajdes a myslime si ze kvuli zadku sme i po 40 sami (nemame narok na vztah protoze s tim zadkem nas nemela rada ani nase mama, nejmilovanejsi a nejblizsi osoba, ktere jsme bezmezne vse verili, jak by nas asi mohl mit rad nekdo cizi co nas neporodil? nemohl. tecka.