ARGANNAH: No, mně třeba procházky absolutně nepomáhají. A to jsem s kočárkem chodila denně hodiny a nic. 10 km taky není nějak převratný, považuju za dobrou fyzičku (tedy fit whatever), když to někdo uběhne, ne ujde. (což mě teda absolutně nehrozí, to ne, že bych se tu nějak povyšovala) To bych spíš definovala jako tak nějak aktivní, že se projde a aspon trochu hýbe, což je dobře, ale když se pak člověk stejně zadýchá, když má vyběhnout dvě patra, tak prostě moc fit není, no.
Osobne třeba aby se váhově něco dělo (bez dramatických diet), musela jsem makat ve fitku cca hodinu, hodinu a kus posilovat + 45 minut eliptical, třeba. To pak efekt mělo, procházka neměla. Ne pianko, ale fakt máknout. A za fyzičku jsem jakž takž považovala, když jsem vyběhla Petřín bez zadýchání, ne, když ho teď teda nějak vylezu a snažím se neumřít :)
Ale třeba já jsem sportovec nebyla nikdy, baví mě toho málo, nějak líp a hodně v podstatě jen plavu, a k tomu už jsem se dlouho nedostalo, jinak všechno tak jako v klidu a do pohody. A přitom pomáhá fakt jen pořádně zabrat, no.
Jinak je otázka, kolik těch morbidně obézních se hýbe aspoň nějak, i vzhledem k věčné únavě, sklonem k depresím, bolestem kloubů i třeba studu někam vyrazit. Data k tomu nemám, ale tipuju, že fakt ne moc.
A aby to nevyznělo, že se jen navážím do druhých - sama na tom taky nejsem nijak slavně, spíš hodne neslavně. A s dvěma extrémně náročnýma dětma (co se nenechají ani nikým hlídat) to v dohledné době o moc lepší nebude. Naděje vkládám na podzim do školky, ale současně už se psychicky připravuju na to, že to dcera nedá, budeme to muset odložit a bude zase po prdeli. Ale jestli dá (a o to se budu snažit všemi myslitelnými prostředky), tak chci ten rok, co ještě budu mít, právě věnovat sobě a dání se dokupy. A jestli to neklapne tehdy, tak se začnu pomalu smiřovat s tím, že jsem asi v hajzlu :/