Jdu trochu pozdě, ale
TAPINA: mi připomněla jednu z WTF vzpomínek z dětství: moje máma, jakkoliv měla sama v mládí těžké komplexy ze svého vzhledu, neměla nikdy zásadní potřebu komentovat vzhled cizích náhodných lidí. Jediný případ, kdy si pamatuji, že se na někoho podívala a zapla mód "chytám se za srdce a pohoršeně komentuji cizí špeky" nastal, když kolem prošel vousatý pán, co měl smůlu na ukládání tuku a všechno to šlo do boků a zadku stylem Vestonicke Venuše. To se hned ozvalo, jak tohle přece nejde, to přece na chlapci vypadá strašně a muž by si takové špeky vůbec neměl dovolit, že je to ostuda. Následně svůj výlev završila tím, ať si vezmu kohokoliv, jen proboha ne chlapa s velkou prdelí. Můj otec v té době měl 150+kilo a postavu bowlingove koule, ale to bylo v jejích očích asi zcela v mezích mužnosti. Věřím tomu, že chlapi s tímhle rozložením tuku si fakt můžou zažít velký a úplně zbytečný peklo, když se do toho kromě rozměru "fuj, tuk" nacpou ještě nějaké povrchní představy o tom, jak vypadá správný chlap.