Já se podělím o radost - jsem se do toho trochu opřela od konce září a aktuálne mám 7 kg dole. A nejvíc mě těší, že tak nějak bez velkého trápení, i na profi udelanem jídelníčku jsem mívala hlad, navíc to bylo nepraktické a člověk to musel pořád řešit. Hubla jsem jen tehdy, když jsem se fakt trápila. Teď se mi to povedlo nějak vychytat - snažím jíst nejmíň, co jde, abych byla najedena (ale nepředstavujte si nějaký anorekticky drama, prostě se neprecpavam), neupiram si v podstatě nic, ale do sladkosti a prasaren se snažím jen párkrát kousnout, dokud z toho mám fakt radost, a dost. Paradoxně mi v hubnutí pomáhají cucaci bonbóny, člověk "osladi hubu", ale nespraska u toho celou čokoládu. Co ale dodrzuju až na vzácný výjimky je nejedeni večer. Ne tak, abych měla besny hlad, ale po šesté už prostě velké jídlo ne. Postupně se mi upravila zaklopka, řekla bych, že je výraznější a dřív pocit sytosti. A trochu upravily chutě. Zas tolik to nehrotim, občas tam kilo skočí zpátky, párkrát jsem měla den "dejte mi zmrzlinu a polévkovou lžíci", tak to neřeším, nijak si to nevycitam, prostě jdu tak nějak pianko. A ono to jde! Hustý!
Pohybu moc nemám, mám od půlky září skoro pořád nemocné děti, klidně dva měsíce v kuse, takže jednak není čas a jednak na mě pořád něco leze.
Tak jsem zvědavá, jestli letos trend udrzim, už mi nezbývá moc a budu z tohohle auditka venku :-) (A to je u mě BMI hodně přísný, papírový optimum mám, když jsem reálně fakt vychrtla) Velký ambice dostat se na nějaký váhový minimum nemám, to už by šlo asi fakt jedině se snahou a trápením, který nejsem ochotná tomu dát. S mírnou nadváhou budu spokojena :-)
Ale fakt mě těší, že se to vůbec nějak hýbe, to se mi zatím nedařilo. A že je to takhle celkem do pohody, z čehož kouká šance na udržitelnost :-)