ARGANNAH: ja su treba celkem dost neobratna, ale treba poledance mi ukazalo, ze na nejakou kondicni fyzickou rozcvicku 1x tydne to nevadi, ze to problem je az s vyssi pokrocilosti, nebo line dance, tanxovani v radach na takovou "chodici choreografii", treba 40 kroku a pak porad dokola do konce pisnicky.. na posilku a chozeni taky neva, ze sem nepreskocila kozu nikdy a nevylezla po lane a su neohrabana a do vseho vrazim... paradoxne na tycce v kalhotach a podrpde mezi hromadou holek, ktery sou hubenejsi a casto i silnejsi, vsechno polonahy, sem se citila dobre, protoze je tam uplne takova jina energie na tech lekcich.

A teda úplně obecně vzato, sama jsem roky poslouchala, jak jsem nešikovná, neobratná, pomalá a marná a úplně jsem to internalizovala: až hluboko po dvacítce jsem začala přicházet na to, že to nebyla pravda a že jsem prostě byla bez kondice a jakymkoli pohybem absolutně nepolíbená (sem by se hodilo dlouhé vyprávění o mojí rodině a jejím vztahu k pohybu, ale ušetřím vás toho :D). Třeba nejsi zdaleka tak neobratná, jak si myslíš, třeba je to jenom stockholmský syndrom. Tělo umí úžasné věci, ale jak jsem pochopila až ve středním věku, i hýbat se člověk musí naučit. Pro místní sportovce je to možná samozřejmost, ale tlustým dětem se často v podstatě posouvá, že buď to tam "je" nebo "není" a tím to končí. Není to pravda. Naše těla jsou k pohybu stavěná, umí ho, jsou pohyb. Když se může naučit tancovat někdo jako já, s obří nadváhou a s celou historií rozhovorů a la "ne, Argannah, na softball ti nedovolím se přihlásit, jsi tlustá a těžká a nejde ti to a jenom bys dělala ostudu", tak může opravdu sportovat fakt každý.

IOM_NUKSO: to je ono, tam chybi ta motivace, ci vztah k tomu sportu no. Ja treba kdyz jdu na kolo, tak jedna z hlavnich naplni je, znicit se, ale nekde na puli cesty si dat proste maly pivo/malou kolu nebo zmrzlinu. Ja mam pred kazdou vyjizdkou ten stav, kdy se mi ale jako vubec nechce, ale jak na to kolo sednu, tak si rikam, jeste ze jsem sel, proste me to nakopne, vycisti se mi hlava a jizdu si strasne uzivam a je jedno, zda jedu sam, nebo s nekym.

A diky tomu, ze jsem zhubnul, tak jsem nasel koule treba vyzkouset lezeni po stene. Pred pul rokem bych na to ani nepomyslel a ted me to strasne chytlo. Umim hovno, ale bavi me to. A za dve hodiny toho lezeni po stene nevis, co s rukama a rikas si, jak to kua odridim domu, kdyz ani nedam ruku v pest :D :D

V tuto chvili to je fakt jenom o tve hlave. A co zkusit neco jineho, kolektivni sporty s amatery? Typicky holcici sport je treba volejbal, ale pokud k mici nemas zadny vztah, tak to asi smysl nema.

IOM_NUKSO: No, neznám tě, ale třeba by ještě spousta věcí šla, byť by k nim byla dlouhá cesta. Tělo se přizpůsobí, má k tomu miliony let evoluční přípravy. Jenom se musí začít pomalu. Možná kdybys našla ve svém okolí trenéra a řekla mu "hele, jsem máslo, ale k padesátinám za deset let si chci nadělit X, co pro to můžu udělat", možná bys našla radost I v debilním cvičení s vlastní váhou doma, což je asi pro všechny největší nuda ever. Protože bys viděla, jak se posouváš směrem ke svému cíli. Myslím, že pokud nemáš opravdu dramatickou nadváhu, což, jak jsem pochopila, nemáš, tak i takové věci jako akrobacie cirque du soleil nebo akrobatický rock'n'roll pořád nejsou úplně z obliga (když teda budeme pracovat s tím "lítáním ve vzduchu").

Já si to karate taky jednou nadělím, až budu v lepší kondici a nebudu se tak stydět :D

IOM_NUKSO: :D úplně ti rozumím.
Já jsem si třeba myslel, že mě bude bavit geocaching.
Jsi v přírodě a hledáš "poklad". No nebaví.
Tak jsem si pořídil foťák* a chodím fotit. A to me baví. Navíc když sebou máš batoh fotokrámů a soupravu na uvaření kafe, je to docela zátěž, takže "sport".
Mám kámoše a ten jezdí na kole, aby si udělal chuť na pivo.
Když tě to baví v kolektivu, tak se přidej k nějaký turistický skupince.
Bohužel, nemuzem ti poradit co tě baví :)

*) bacha na foťáky, je to hluboká králičí nora a může to lézt do peněz.

IOM_NUKSO: Ale třeba máš nějaké hýbací sny. Nějaké "co bych dělala, kdybych zhubla." Což může vypadat lecjak. Já mám léta takový seznam věcí, co chci vyzkoušet, na některé jsem si troufla, na většinu (zatím) ne. Tanec milionu druhů, jízda na koni, vodní sporty (plavání, jachting, potápění), taiči nebo čchikung, karate a samozřejmě moje nejmilovanější pěší turistika, kterou roky dělám a budu dělat, dokud nepadnu nebo neskončím na vozejku. Kolektivní sporty naopak z duše nesnáším a všem cyklistům se omlouvám, ale nejvíc nenávidím kolo a odmítám i rotoped v posilce (long story short, jsou za tím nějaké zdravotní důvody).

Člověk někdy přesně ty věci, které by ho bavily, vlastně jako sport nepočítá, protože to je přece pro radost. Tanec, typicky, zvlášť třeba klasika, která se tancuje v šatech a na podpatcích, co je to za sport, žeo. Nicméně ono se to všechno počítá. Jestli jsi ten typ, co nerad chodí sám, a nemůžeš sehnat parťáka, třeba se někdo najde tady, kdo půjde rád s tebou. Nicméně jestli tě nebaví procházky, tak na ně nechoď, a jestli sníš třeba o potápění nebo lezeckých stěnách, tak se potápěj a lez a na obligátní kombinaci chůze a fitka se normálně vykašli.

IOM_NUKSO: Zásadní je najít něco, co tě baví, nebo to s něčím zábavným spojit. Takže třeba jít plavat a za odměnu pak do sauny. Nebo na procházku a do uší podcast/audioknížku. Nebo pravidelně dělat pěší výlety na krásná místa a třeba i s někým, s kým je ti fajn.
Já jsem si na extrémně nudné, v podstatě rehabilitační, cvičení našla paní, která má hodně specifický smysl pro humor, vznikla nám tam taková víceméně stálá skupinka a už se těším i na ty spolucvičící a naše zavedené vtípky.

IOM_NUKSO: najdi něco co tě baví a je to v pohybu. A dělášto casto. "Sport" není o tom jít jednou tejdne někam na lekci aerobiku nebo do fitka. To je k, dámy prominou, hovnu. Dokonce prý kancelářský povaleč má obrovskou šanci zrakvit si něco, protože to při běhu nebo posilce prezene a má ochably všechny možný stabilizační svaly takže ho při velký zátěži nepodrzi.

"Sport" může být chůze do obchodu a farmers nebo suitcase carry zpátky. Nebo rucking. Záleží jaký zavazadla si na ten nákup vezmeš.
Nebo prostě procházka s audioknihou je boží.

IOM_NUKSO: mám z něj velkou radost a v práci i víc pohnu, abych mohla odpoledne na kolo a tak.

ARGANNAH: ty videa sou na jednu stranu dobry, na druhou stranu tam porad odnekud nekam zmatene skace, nic poradne nerekne, niceho se nechyti, neyvsvetli, je tezky se v tom nekdy orientovat.

ale co me v tomhle konkretnim zaujalo.. rika, ze na hubnuti u zen o 500kcal ubrat, ale zase se rika 10% pro pomaly hubnuti a 20% pro rychlejsi.

u me je -20% z aktualniho cca 370kcal a o 500kcal teda mi to zas prijde docela dost... ne ze bych to nezvladla, myslim, ze v pohode jo, ale dostavam se na/pod teoretickej bazal .

jednou rikaji, ze nejist pod bazal a pak se ma ubrat 500kcal, tedy konkretni nejaky cislo stejny pro vsechny lidi, nezavisle na tom, kolik teda lidi jedi... nejak v tom obcas chybi konzistence, kazdej clovek je jinej, tabulka nemuze platit, ale cislo mame stejny pro vsechny lidi.

taky me tam zaujalo, ze rikali, ze si borec spocita, kolik ma jist vuci tomu, jak cvici a spocita si deficit, ale pak nehubne, protoze nestiha.

Vubec nerikali, co znamena, ze nestiha. To znamena, ze min spi, ze ma moc aktivit? nebo vsechno dela v poklusu aby to do toho dne nacpal? nebo nestiha do prace jezdit autobusem, protoze vzdycky vyrazi z domu o 5minut pozdeji a pak musi porad jezdit autem?
co znamena "nestiha", co nestiha?

pak si z toho tezko neco vzit, kdyz pouzijou nejaky obecny nic nerikajici slovo a pouziji to jako priklad toho, ze neco nefunguje. Ja taky porad neco nestiham, treba nestiham umyt nadobi po jidle ale delam to az pred jidlem, tak to je duvod proc nehubnu?

prijde mi, ze clovek i na poslouchani tech videi musi mit kristalovou kouli, aby chapal, co za tim slovem vidi havlicek, pokud je to navic v nejake souvislosti, ktera by me nikdy nenapadla, protoze nejsu z oboru. a pak je tezky si z nich vlastne vubec neco vzit.

KURE: vegetarián!
ale nevím, jestli to není moc "dospělácká chuť". Chce to otestovat :-)