Abych nepsala jenom triumfalistický výkřiky: už je to dva a půl měsíce a zdá se, že trend na váze jde přeci jen trochu nahoru. Je to hrozně těžký říct, protože v rámci tý měsíční sinusovky mi klesla minimální váha asi o kilo až dvě a maximální šla asi o kilo nahoru. Celkový rozpětí bejvalo cca 2 kila, teď je 4. Ale na tom grafu to opravdu vypadá na mírnej, pozvolnej nárůst. Co z toho je tuk a co svaly, to těžko říct. Vypadám dobře, cejtím se dobře, hejbu se neporovnatelně líp. Ale zase, po tom počátečním nájezdu, kdy se tělo skokově proměnilo, se dál zas tak moc nic neděje.
Je to pravda ovlivněný tím, že se mi něco zásadně schrulo v pracovním životě a poslední dvě tejdny se z toho vzpamatovávám a ještě nejspíš dlouho vzpamatovávat budu. Ta věc má nulový krátkodobý následky, ale na dlouhodobý rovině z ní plyne, že musím předělat kompletně celou svou vizi, kam směřuju a co chci. Je to depka a psychicky mě to dost válcuje. Nutno říct, že moje starý coping mechanismy mi velej zašít se do postele s hromadou jídla a čumět do zblbnutí na Netflix, pročež jsem nějakou dobu dost vzdorovala rozjíždějícím se přejídacím záchvatům. Naštěstí jsem to zatím nějak ustála, jídelníček i pohyb je pořád plus mínus stejnej, nicméně špatnej psychickej stav vždycky generuje horší výsledky. K tomu jsem v pátek absolvovala párty tisíciletí (taky v návaznosti na tohle, jinak víte, že piju opravdu málo a jen při výjimečnejch příležitostech) - a samozřejmě následky cejtím ještě teď. Takže ten drobnej skok nahoru taky jde možná na vrub spíš tomu alkoholu než špatně nastavenýmu dlouhodobýmu režimu. Zase na druhou stranu, pohyb jedu pořád stejně, popravdě mi dokonce dost pomáhá to všechno psychicky zvládat (není nad to zalízt do posilovny, nasadit sluchátka, vypnout hlavu a nemyslet na NIC, hlavně ne na svůj posranej život, excuse my French). Tak nevím.
Někdy v půlce července si chci zajít na Tanitu nebo na Inbody, tam by se mělo ukázat něco v tvrdejch (byť nespolehlivejch) číslech. V mezičase myslím na to, co říkal Havlíček, že totiž když chce člověk dlouhodobě uspět, musí bejt připravenej makat třeba i měsíce bez větších výsledků. Podstatný je, aby ten nárůst byl ve svalech - nic jinýho vlastně vůbec důležitý není. Napíšu si to sem takhle černý na bílým a budu si to chodit číst, až budu mít zas debilní pocit z ranního vážení.
Konec deníkovýho záznamu, to be continued.