GALE: Tim, ze ted snis jen celou sterilovanou :-D

ELIZHANNAH: Když je venku víc než 10 stupňů, sním tu okurku celou (i sterilovanou). Jak se mám potrestat?

ELIZHANNAH: Pět plátků sterilované má tak třikrát víc energie než pět plátků salátové, ne? :D

V mojí hubnoucí skupině na FB dnes už začali halucinovat, že prý pět plátků okurky z jídelníčku musí být určitě spíše sterilovaná okurka, protože pět plátků okurky salátové je příliš velkých :D Já fakt nemůžu... že někdo bude šílet už i ze zeleniny... anorektickej klub.

Pozitron: dakujem za vycerpavajuce info. Mas pravdu, pojdem na osobnu konzultaciu, musi ma zhodnotit lekar, ci je to pre mna vhodne. Gratulujem k tehotenstvu a babatku, to je urcite najdolezitejsie.

CATHERIN4: byla jsem na podzim 2022 na konzultaci k laserove liposukci a neni to pro kazdeho. na reseni obezity to fakt neni. urcite zajdi na konzultaci, takhle od pocitace ti nikdo nic presneho nerekne, to musi zhodnotit fakt jen lekar, nikdo jiny.

kazdopadne ja tehdy mela asi 65 kg na 164 cm, dle doktora jsem byla az na to bricho stihla, dokonce mel nejdriv podezreni, jestli nemam take velkou diastazu, coz vubec nemam, takze byl nakonec az prekvapenej, kolik mam na brise tuku. no a u me to bylo dost na hrane s tim, jestli se jeste zatahne kuze a bude to vubec pekne. uz jsem mela termin, z liposukce ale seslo, protoze se ukazalo, ze jsem tehotna (uz jsem nedoufala, uz jsem to vnitrne vzdala, proto jsem na tu konzultaci sla). cili ted uz by to treba u me nepripadalo v uvahu vubec, kdyz kuze dostala mezitim zase zabrat, to bych mela akorat tak hnusnej previs.

co se tyce samotne liposukce, laserova je urcite lepsi, protoze pri te se lepe zatahne kuze a nevznikaji tolik hrbolky, dela se v analgosedaci, jeste ten den se s doprovodem odchazi domu. rekonvalescence prej v pohode, akorat prvni dva dny vytejka z direk nejaka sracka s krvi, co je lepsi byt doma, bolesti se daji udajne zvladnout za pooci beznych leku na bolest, stahovaci pradlo se nosi asi 4 tydny a u me byla tehdy kalkulace nejakych 56 000 za bricho a boky. vcetne toho stahovaciho pradla a analgosedace. ale jak rikam, byl to podzim 2022 a samozrejme co klinika, co bude jina cena.

CHOCOLAT: Já si nemyslím, že "dřív" se někdy lidi měli nějak skvěle. Ve skutečnosti si myslím, že člověk není schopen sestavit žádný suprdupr ideální způsob života. A dokonce by se o to ani neměl pokoušet, protože milenialismy a utopie končí prostě nejčastěji megaprůserem, historie jich je plná. Myslím, že jako lidstvo jsme nedokonalí. Všechno, na co sahneme, vždycky po čase nějak pokazíme (někdy hned), a jakýkoli systém, který vyrobíme, má vždycky mouchy. Z toho plyne, že nemá smysl hledat, kdy se lidi měli "líp" a kdy byl "svět ještě v pořádku" - nikdy nebyl, nikdy nebude. Vždycky to bude kompromis plnej spousty nejrůznějšího bordelu. Co ale smysl má, je dívat se kriticky na životní styl, kterým žijeme právě teď, a na systém, který máme právě teď, aktivně hledat jeho největší mouchy a snažít se je odstranit. Nebo je aspoň zmírňovat. Když budeme pravidelně opravovat nesmysly a osekávat extrémy, může lecjaký systém fungovat dlouhodobě docela pěkně a lidem v něm bude poměrně dobře.

ELIZHANNAH: bych ucitelce asi autenticky neco rekla o nazorech z 19. stoleti

MAR_TINA: asi jak u které rodiny. Můj syn jako malý každou chvíli brečel, prostě mu přišlo něco líto. Já jsem ho od toho nijak nezrazovala, když je mu něco líto, tak je mu to líto, je to pro mě prostě odreagování napětí, odplavení emoce slzami, aby to v sobě nemusel držet, ale učitelka to s námi jeden rodičák rozebírala, že je to jako divné, aby kluk brečel :) Jak rostl, tak se frekvence zmírňovala, ale i teď ví, že když mu něco přijde líto, není to katastrofa, ale normální věc, prostě otře oči a je to...

ELIZHANNAH: A není to dneska při výchově dětí už lepší? Tohle bylo cpaný nám, ale mladší lidi mi přijdou víc otevření různým emocím a projevům.

ANABEL_LEE: Je otázka, jestli u tebe je to ještě autenticita nebo něco jiného... nevím. Možná bych to ještě přeformulovala s tou autenticitou tak, že je hlavní, aby člověk byl pravdivý vůči sám sobě, aby si nelhal do kapsy a přiznal sobě samému, že ho něco štve, mrzí, rozesmutňuje, že něco ale fakt pokazil atd. A pak je třeba se sebou umět zacházet a nevyjadřovat emoce úplně nefiltrovaně, že druhého pak zbytečně děsím a zraňuju... Neprudit nepříjemnými otázkami a poznámkami zbytečně, ale tam, kde je to třeba, tu otázku či poznámku říct, protože ničemu nepomůže, když bude falešný klid za cenu toho, že se někdo užírá a trápí.

KURE: jo no, bylo by lepsi, kdyby se mohli vybit nejakym rizenym zapasem

ELIZHANNAH: neprospeje to nikomu. ja mam kratky reflexnii oblouk, rychle reakce, emoce se mi davaji ven samy, az s tim mam problem, protoze to lidi sere, ze rikam veci jak jsou na plnou hubu... autenticita zni hezky na papire, ale realne lidi chteji tu pohadku a hlavne aby je nikdo neprudil s neprijemnymi otazkami a poznamkami

ANABEL_LEE: muž nemůže brečet, žena se nemůže zlobit, aniž by byli onálepkovaní jako slaboch a hysterka... ale komu to prospěje. Pocity nemají pohlaví. Smutní či naštvaní jsou čas od času všichni a je dobré to nedusit v sobě, nepotlačovat, ale přiznat. Kolikrát když to člověk nepřizná ani sobě, neumí absolutně s těmi pocity pracovat a když to pak z něho jednou přesto vybublá, tak právě v té primitivní, děsivé podobě.

ARGANNAH: ja teda odjakteziv vim ze v kanclu sedet nesnesu, ze potrebuju byt venku a v pohybu. Tomu odpovidaji vsecky profese kteryma jsem prosla a i jsem odolala dost houzevnatemu usili me “povysit”. No a cely zivot jsem hubena. Jestli proto, tak treba jo.