Ilustrace: můj muž je na tlustý ženský. Primárně ho přitahuje postava typu přesýpací hodiny, čím víc křivka tím líp, většina žen je na něj "příliš hubená". Jeho ideál vypadá plus mínus jako Naďa Konvalinková, jedno v jakým věku. No a my se seznámili v roce 99, i on byl samozřejmě pod vlivem tohohle všeho toxických fatfobního shitu, a když jsme se potkali, tak prej mu proběhlo hlavou "bože, ta je krásná - akorát je fakt tlustá - ale mně to vlastně NEVADÍ, wtf". Pak už to nikdy neřešil. Ale na tom je vidět, jak i chlap, kterýho vždycky přitahovaly jenom baculky, měl stejně v těch devadesátkách reflexivně reakci, "ale ta je přece děsně tlustá, mělo by mi to vadit"

(A protože to tady čte, tak ať mě opraví, jestli to líčím blbě :D)

OCTOPUSS: Ta doba fakt byla taková, společnost tím byla nasáklá a mladý lidi jsou telata, co tohle naivně přejímaj, aniž by se nad tím vůbec pozastavili. A teda zdaleka za to nemůžou jen samci, ženský se vzájemně kolikrát vytejrávaly ještě mnohem hůř. Co třeba v tomhle ohledu napáchaly matky na svejch dcerách, o tom by se daly psát romány.

OCTOPUSS: já mám dojem, že to bylo - těch magických 60 kg i v mnohým filmech, které byly i české televizi.
Třeba vážení v Piti piti pá. Nebo ta Bridget Jones.

OCTOPUSS: nejspíš to psali v bravíčku, takžwe "se to vědělo" mezi dětma.

ARGANNAH: vyhlásila bych jich za krávu devadesátek, tu postavu. A Renee s jejíma dramatama pro bulvár, jak kvůli roli chudinka musí strašně žrát a tloustnout a pak se těžko hubne, tak tu s ní. Mimochodem v těch bridget tvarech se mi asi líbí nejvíc :)

Co tím kdo chtěl dosáhnout? Proč neměla ta postava třeba 80 kilo? Byl to trest pro holky, co se na takové bezduché ptákoviny koukaj?

Přijde mi, že to byl takový univerzální návod pro nejisté kluky a muže - naznač každý svojí holce, že by mohla shodit, ať váží cokoli, ať se pořád snaží a hlavně ať je vděčná, že s ní vůbec někdo chodí, a nestěžuje si na nic.
Protože to je přesně to, co chlapi dělali, že OCTOPUSS: (jo díky za přiznání, mně to neříká, tak odpustěno), protože se to tak prostě říkalo.

BIRMA: Hlavne se rikalo, ze kazda modelka ma 50 kilo, oscilovalo to mezi 49 a 54, kdy “by se mela vic hlidat”… Renee v Deniku pak byla s tema 62, co si do toho deniku zapisovala, “ta oskliva tlusta, kterou nikdo nechce a nikdo nechape, jak se o ni muzou tahat ti dva krasavci,”….

Ty devadesátky/začátek 00’s byly asi hustý i v tom, že se tam sešel boom modelek + to, že nás v podatatě vychovávala generace žen, které vzhlížely ke vzorům typu Catherine Hepburn a Twiggy, dokonce bych řekla, že tahle generace byla v něčem snad ještě ujetější, že PPP vůbec jako téma neexistovalo, naopak žena, která se stravovala stylem “sním půl jablka a vypiju osm hořkejch černejch káv denně” byla braná často jako vzor toho, že se tzv. udržuje 🤦🏻‍♀️😀
A teda pak ta posedlost číslama 🤯 Furt se řešilo, kolik kilo “má žena vážit” a že pokud je to víc než centimetry za stovkou mínus deset, tak že už je tlustá a hotovo. V tělocviku jsme se taky každej rok měřili a vážili.
Dokonce si i pamatuju, že jsme s holkama řešili, že někde (asi v Bravu nebo Dívce? :)) psali, že ideální výška holky je 168 cm - že se jako vedle ní i menší kluci nemusí cítit špatně - ale že ještě furt není tzv. prcek. Tohle je taky bizar na Ntou 🤯😃

LUSINDA: Ano. Já si myslím, že je to snazší. Jednak jsou v módě už míň vychrtlý postavy než byly heroinový modelky v devadesátkách a jednak existujou hnutí, co proti bodyshamingu bojujou a ty holky mají nějakou šanci se s tím potkat a najít si aspoň nějakej podpůrnej systém. Nic z toho v devadesátkách nebylo, jen pustina všudypřítomný posedlosti vychrtlostí.

Jé, devadesátky. To jsem byla na základce a od druhého stupně jsem nosila černé kalhoty s pukama a tmavá trička, protože jsem podle mámy potřebovala opticky zeštíhlit. Postavu jsem měla samozřejmě normální, jenom jsem dřív začala dospívat a získávat ženské tvary.

MOODYCAT: Zkoušelas místo hubnutí třeba lymfatický masáže? Lipedém to úppně neodstraní, ale hodně to pomáhá

OCTOPUSS: taky souhlas, že to nebude devadesatkama. Podle mě každá puberťačka si myslí, že je tlustá a možná trochu ošklivá. Patří to k dospívání.

A já v roce 2003 svojí první ex říkal, že by měla zhubnout na 60kg, když měla 62. Přitom se mi její postava líbila.
Nemám nejmenší tušení, kde jsem k týhle píčovině přišel.
To není o 90kách, ale o celý společnosti, která se teprve v posledních letech ve svojí miniaturní části začala zlepšovat, ale drtivá většina (převážně chlapů) lidí pojede adoraci hubenosti ještě za pět generací.

O ano, doby tloušťky při 65/175.

Teď jsem viděla nějakou straší fotku a já měla nohy jak modelka (mám je v poměru k tělu hodně dlouhý, tehdy štíhlý, krásně tvarovaný...) Ech. A kamarádka nedávno říkala, že taky koukala na fotky a jak mi to strašně slušelo a přitom ona mě má v paměti vždycky jako tu macatejsi... Akorát že vůbec, no. Jen holt se svou stavbou těla nejsem a nemůžu být etericka víla.

A jinak syn od první třídy řeší, že by měl hubnout. Říká mu to na plavání kamarád... Grrr. Má 2x týdně parkur, 1x plavání a ještě ve škole Sportacek, chodíme spolu často na dlouhý procházky... A furt to není dost.

Fakt je, že teď trochu nabral, ale s jeho autisticky extra omezeným jidelnickem jídlo holt nijak moc nezměním. Sladký nepijeme, fast food extra výjimečně někde na výletě... Plus jakmile je nemocný, přestává úplně jist, takže dřív jsem byla za každý kilo navíc ráda, protože přišla vlna streptokoku a rázem byl kost a kůže.

Ale krucinal furt je to aktivní, sportujici fyzicky zdravej kluk a stejně se tim bude trápit a je to téma k řešení. Jak mě to sere.