BIDAK: ja myslim, ze byly puvodne navrzeny jako "mednikove" - tzn. ze i kdyz jsou plne medu, tak nejsou tak tezke, mohou s nimi snadneji manipulovat i starsi vcelari nebo zeny, take se jimi snadneji zachytavaji jednodruhove medy, nicmene jsem ted par dni zpatky na toto tema mluvil s jednou vcelarkou u nas (predsedkyne OV Opava), ktera vcelari s vysokym plodistem a nizkymi mednikovymi nastavky a ta mi prave Langstroth doporucovala i na plodiste, ze si u sebe vsimla, ze jak je slabsi vcelstvo, tak ze se na tech vysokych nastavich spatne presouva do boku (pri zimovani), ze kdyby sedelo pres dva nizke nastavky, tak bez problemu, ale takto spatne, protoze nevytvori tak velky chomac. sam s tim nemam prakticke zkusenosti, takze zamyslim poridit si tak dva uly s touto mirou a vyzkouset v praxi.

KUATO: Aha, nojo tak se poohlédnu po nějakém starším ručním medometu.
A k čemu jsou ty polonástavky? Mě se ten Langstroth líbí, já bych do něj šel. Ale že bych úplně chápal detaily to říct nemůžu.

BIDAK: pokud budes vcelarit na asi nejobvyklejsi (v CR) ramkove mire 39x24, tak 4, pokud budes pouzivat ruzne polonastavky (jako jsem uvadel ten Langstroth), tak i 8.

co se tyce medometu, obavam se, ze se bez nej neobejdes. med se toci obvykle 2-3x (podle roku a lokality) a neumim si moc predstavit, ze by se nasel nejaky ochotny vcelar, ktery by ti ho s nadsenim pujcil - nemoci a tak. pokud tim "postaru" myslis, ze to nejak vylisujes, tak to nevim jestli je soucasti "trvale udrzitelneho vcelareni v nastavkovych ulech", protoze se tim nici vystavene dilo a to v mire, v jake ho vcelstvo neni schopno vystavet.

KUATO: Jo, potřebuju na včelstvo 4 nebo 5 nástavků?

KUATO: Rozhodně chci včelařit nástavkově a zatím nepočítám s rozšířením nad dejmetomu pět včelstev. Ani mi nejde o maximální výtěžek medu, já mám blanokřídlé rád obecně.

Zatím si taky nehodlám pořizovat medomet, snad mi někdo půjčí anebo to udělám postaru.

Děkuju za rady.

BIDAK: no, trochu zalezi i na tom, jestli chces i do budoucna vcelarit na nejakych par vcelstvech, nebo bys to casem rozjel i ve vetsim.

ja osobne po par letech vcelareni v budecakach a nastavkovych ulech vse 39x24 zamyslim vazne prejit na Langstroth (rm 448 x 159 mm). tohle je system svetove asi nejrozsirenejsi (neplati o CR, protoze u nas je to spis, ze kazdy druhy vcelar ma nejake sve extra uly :o), cenove neni drahy, pokud ti nevadi, ze si z dilu ten ul sesroubujes doma, jinak o tisicovku na ul vic. a v kombinaci s celoplastovymi ramky pana Zaka to povazuji za jeden z nejpropracovanejsich systemu, ktery se dneska pouziva. nedavno jsem slysel prednasku pana Zaka na tema Slechteni vcel a on lehce odbihal i do jinych temat a kdyz popisoval, jak na techto ramcich vcelari a ze ma vypracovany system, kdy vcely nosi med jen do panenskych plastu a ze diky pevnosti tech ramku nema vubec problem s vytacenim, ze u panenskych ramku vicka, ktere jsou nad vzduchovou bublinou odvickovava horkovzdusnou pistoli, dalsi a dalsi veci - velmi se mi to libilo a je to zatim to nejelegantnejsi, co znam.

ale jak rika zname rceni "ul medu nepoti", takze pokud budes mit dostatecne prostorny ul (coz u jakehokoliv nastavkoveho neni problem), tak v pohode.

No nechci nastartovat flejm na téma jaké vybavení je nejlepší ale...
Chystám se příští jaro začít s třemi včelstvy, momentálně jsem ve stádiu čtení literatury a sbírání zkušeností, v létě vyberu stanoviště, nakoupím výbavičku a na jaře včelstva.

Jsem z Prahy, takže se hodlám zásobit v prodejně v Křemencově.

Chci se zeptat na to, jaký úl mám zvolit, velikost rámečků a tak... A vůbec, co byste poradili do začátku.

pozor na srsne

YouTube - 30 hornets vs. 30,000 bees
http://www.youtube.com/watch?v=JDSf3Kshq1M

Předával, co jsem "koupil" (tedy nečetl jsem). Možná bude někoho zajímat.

Bee keeping for the energy descent future by David Holmgren
http://permaculture-media-download.blogspot.com/2011/01/bee-keeping-for-energy-descent-future.html

Natural Beekeeping: Organic Approaches to Modern Apiculture
http://permaculture-media-download.blogspot.com/2010/11/natural-beekeeping-organic-approaches.html

VSOUKOLOHLOR: Také mu fandím a vidím v tom jediné východisko ze současné situace. (Tím určitě není současná chemická válka "do posledního roztoče".)


KUATO:
Tak dříve se snad i zasypávalo česno pilinami, aby neutíkalo teplo...;)
Jedno z porovnání vlivu zateplení na výnos medu.. Ale je to statistika - s ní se dá dělat lecos...
Záleží na prostředí. Když bude do úlu prát v létě slunce, tak tenkostěnný nebude moc vhodný. (Ale to je blbě vybrané stanoviště.)
Osobně věřím tomu, že včelstvo v zimě a z jara nevytápí celý prostor úlu, ale jen chumáč + plod.
Přiznám se, úly mám uteplené - nerozvážnost při nákupu. (Páč děda míval také uteplené, tak proč bych vymýšlel něco jiného, že...)
Slyšel jsem příběh (jedna paní povídala), že včelař "kovář" vyrobil pokusný úl z plechu, natřel na černo a postavil na plné slunce. Dílo nevyteklo česnem, včely přežívaly. Přínos sladiny ovšem skoro žádný, létaly nejspíš jen pro vodu, aby to uchladili...

Vyhláška (např. pro Olomouc):

• Divoce
  žijící včelstva a včelí roje neznámého původu neumísťovat do chovatelských
  včelařských zařízení (úly,oplodňáčky, rojáčky) k jiným účelům, než k jejich
  okamžitému utracení.
• Podle svých možností utrácet vysířením divoce žijící včelstva a roje neznámého
  původu. Rojáčky použité k tomuto účelu nepoužít již znovu k jiným účelům bez
  předchozího vyžíhání plamenem.

Ale kdo utratí pěkný velký roj, že jo...;) Takové ty podivné srpnové mini-roje ano, proč ne...
Ano, je možné, že si od napadených divoce žijících rojů mohou ty naše něco přinést.
Pokud ale člověk sleduje spad, tak to nemůže být problém. Navíc tyto včelstva nejspíš padnou až v zimě a do jara kleštík bez hostitele také zahyne. Věřil bych tomu (je to možná spíš moje přání), že včelstvo žijící "přirozeně" si s kleštíkem dokáže poradit lépe než v naší péči...

Bond test pro malovčelaře určitě nebude. Ale každý malovčelař může vyřazovat vysloveně špatná včelstva (s velkým spadem). Bohužel to ale není moc jednoznačné a jednoduché. Třeba slabé včelstvo může mít také nízký spad a o VT to moc nevypovídá... Vytvoření Varroa-tolerantních včel.

MRTS: hehe, mi lidi, co me ucili vcelarit zase vzdycky tvrdili, ze zateplit a drzet teplo, at s tim zbytecne nemaji praci. a co jsem zatim cetl, tak jsem nabyl dojmu, ze vyhoda tenkostennych ulu je cena a pak ze kdyz jsou umisteny tak, aby na ne svitilo slunce, tak to z jara muze mit vyhodu, ze to slunicko jim to pomaha vyhrivat (coz zase ale v lete muze byt spis neprijemne). od urcite nadmorske vysky uz ale vyrazne stoupa spotreba zasob (o tretinu az polovinu) a zpomalu je se rozvoj vcelstva. nicmene v zivote to funguje obema zpusoby.

nevim, jestli je moudre v dnesni dobe nekoho navadet, ze vytvareni divokych roju nevadi. co je mi znamo, tak je i snad nejake narizeni, ze by vcelari meli divoke roje likvidovat (s cimz se nemohu ztotoznit), ale zase se vi, ze vcelstvo bez leceni proti varroaze prezije max 2-3 zimy a konec (mnohokrat vyzkouseno). v dobe, kdyz uz je silne zasazeno varroazou, tak v nem navic vetsinou probiha silna loupez a loupici vcely si spoustu roztocu natahaji k sobe.

VSOUKOLOHLOR: musim priznat, ze panu Kefussovi fandim. Imho je to zpusob, jak varroatolerantni vcelu vypestovat (jak jinak taky, ze?). bohuzel to neni nic pro malovcelare, jakych je v CR vetsina (z cca 50k vcelaru je jich asi jen 100-150 v Cechu profesionalnich vcelaru, tedy nad 150 vcelstev). Verim, ze je to jen otazkou casu, kdy se takto slechtene vcely rozsiri i mezi nas ostatni smrtelniky. Kazdopadne diky bohu za takove lidi, protoze to je velka prace.

MRTS: K varroáze. Co míníte o postupu p. Johna Kefusse? http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/

MRTS: o víkendu zkusím vyfotit, snad tam bude něco vidět. Jinak děkuju za spoustu informací...

KLOUCZEK: TBH odpovídá vyhlášce Státní veterinární správy. Dílo musí být rozebiratelné. (To je splněno.) Jde o to, že v případě potřeby musíš být schopen ukázat každý jednotlivý plást.
Pak musí být možné provést léčení (tlumení) varroázy podle vyhlášky SVS. Stačí mít možnost otevřít úl a vyvrtat díru na aerosolování. Což je také splnitelné.
Ještě bych doporučil zasíťované dno a možnost pod ní zasunout podložku pro počítání spadu roztočů. (Více: http://www.varroamonitoring.cz)
A hlavně okénko, ať je nerušíš.;)
Pokud budeš pravidelně obměňovat dílo, nebude úl ležet někde ve vlhku apod, tak se nákaz bát moc nemusíš. Varroa je samozřejmě problém, ale snadno řešitelný kyselinou mravenčí - když budeš pravidelně sledovat spad. (+Nařízené plošné léčení.:()


KLOUCZEK: Aha, tak v tom případě nepřežívají, škoda. I přes zimu by mělo být slyšet slabé hučení. A po zašťouchání určitě silnější.;)
Nemáš nějaké fotky? Moc by mě to zajímalo.

MRTS: ale divný je to meziobdobí, kdy se včely objeví až první týden v květnu, do tý doby nic nevylétává. Ptáci na ně nemůžou, neprší, nefouká. O víkendu jsem si na ně posvítil a visí tam plástvy cca 1,80 m vysoký. Zkoušel jsem poslouchat u škvíry, ale nic jsem neslyšel.

MRTS: tak primárně mi jde hlavně o ten chov, ani ne tak o množství medu. Spíš chci včely poznat a podporovat jejich existenci. U těch "netradičních" ulu jsem se bál i veterinárních problémů, nákaz apod., a abych včelám spíš neškodil nějakou zootechnickou chybou.

KLOUCZEK: Jsem přesvědčen o tom, že je to možné - mohou přežít zimu.
V Moderním včelaři 2007/3 bylo popsáno včelstvo přežívající několik let mezi oknem a okenicí neobývaného srubu. Někde jsem četl o včelstvu žijícím v kovové trubce.
Pokud na ně neprší, moc nefouká a nemůžou na ně ptáci, tak zima nevadí.
Zajímavý krátký článek byl zas nedávno v MV 2010/6 ("Stále si myslíte, že včely hynou mrazem?").

Ale určitě někdo najde dost důvodů, proč to možné není...;)

KLOUCZEK: To víš, že to je možné i u nás... Záleží na tom, o co ti jde.
Jestli "jen" chceš mít včely na pozorování, nechceš kupovat všemožného nářadí a medomet, občas podojit trochu medu, tak je to ideální.

Rojit se budou určitě hodně, ale tak ať, že jo. Aspoň uvidíš, jak se včely chovají přirozeně - bez toho, aby jim včelař do toho kecal, nutil mezistěny apod...
Na super-výnosy to určitě není.

Nezateplení se určitě neboj - je to stejné jako v tenkostěnných úlech.
Další čtení:
Medná kráva pana Čermáka - chovatele Vigor
Medná kráva

Ivan Černý měl o včelaření v TBH velmi poutavou přednášku...
Mimojiné se zmiňoval o tom, že z nějakého neznámého důvodu jsou včely mnohem klidnější, přirozená stavba je velmi zajímavá a kleštíků nemají tolik. Můžeme věřit nebo nemusíme... A když to přeženu, tak roje z TBH prý létají jeden za druhým.;)

Letos táta také začíná včelařit, právě v "medné krávě".;) Prostě jen pro radost a blíže přírodě...

Pěkná knížka k tomuto tématu je "THE BAREFOOT BEEKEEPER" od P. J. Chandler.

Nebo můžeš zkusit Warré úl.

Ale pokud ti jde hlavně o med, tak se na TBH vykašli, kup nebo vyrob nástavkový úl (Langstroth, Optimal...),
medomet apod. Za pár let se ti výdaje vrátí.

KUATO: taky mi to přišlo vhodný pro oblast, kde je celoročně teplo, protože takováhle boudička by se asi těžko zateplovala

KUATO: díky za vyčerpávající odpověď. Ještě by mě zajímala jedna věc, každoročně k nám do stodoly přiletí roj včel který se zahnízdí v dutý zdi. Je to každý rok okolo 20.5. (datum vím podle pochodu Praha-Prčice-včely vždycky přiletí ten víkend, když se to koná). Jak je možný, že jdou pokaždý na stejný místo-díra v průměru tak 1 cm, tam žijou celý léto, ale zimu podle mě přežít nemůžou, protože ta zeď je z jedný strany vyvalená a zima je tam jako venku. Už to trvá tak 15 let...