díky všem za tipy a postřehy, snad to zmáknu, aby dobře bylo.. ano, ty dna jsou problém.. u některých, kde byl použit sololit, trošku navlhl, nabobtnal a nedá se otevřít ani náhodou..
Ty "Smolíkovské" jsem si letos taky udělal, nízké 8ks.. Má to své mouchy, až bude čas nafotím a popíšu problémy, které dopředu nešlo domyslet.. do příštího roku musím vymyslet jiný postup..

kdyz uz jsme u toho dna. Vyrobil jsem pevny dna - 3 strany ramku, na to deska a zase 3 strany ramku obracene (opet inspirace u Smolika). S tim jsme spokojeny.

Koupil jsem si a ted mi doma lezi pletivo. Tak jsme si rikal ze bych zkusil udelat i nizky sitovany dno. Nezkousel jste to nekdo? Tady mam problem ze nemuzu tak jednoduse vynechat 4 stranu, hrana pletiva neni nijak hladka. Muzu to "zalistovat" pulkou (na vysky) toho ramku (pak ale bude vstup vyse nez site), nebo jen vyvrtat vstupni otvory. V podstate by to asi melo nejak fungovat, ale treba bude mit nekdo nejaky uzitecny pripominky nebo vlastni prakticky zkusenosti.

FARIN: minimalne dna pokud na ne prsi ti desitky let nevydrzi (a na ty chcije i kdyz mas na nastavkach polozeny nejaky plech s presahem, protoze staci trochu vetru a voda se na to dostane). dyt je to smrkove nebo jedlove drevo. jina vec by byla v kocovaku nebo vceline.

RESOLUT: pan Nerad mi doporucoval take lneny olej. Jinak rikal ze to nechavaji nekolik let bez nátěru a pak nastavky vykoupou v parafinu. Ale ze i bez nateru by to melo vydrzet desitky let.

MRTS: propolis v lihu se nekdy pouziva k nateru vnitrnich prostor ulu pred osazenim vcelstvem, aby se jim tam vice libilo. co se tyce vnejsiho uziti, je to k nicemu, protoze to je naprosto nepatrne vodoodpudive a po par destich je to dole.

RESOLUT: nasel jsem tohle - http://www.prirodni-barvy.cz/, ale teda pro exteriery nic moc vyber :o/

RESOLUT: Lněný olej?
Cesta dřeva - Přírodní oleje na dřevo, přírodní ochrana dřeva, lněný olej, tungový olej, dřevní dehet - tér
http://cestadreva.cz/page/obchod/prirodni-oleje-na-drevo
Cesta dřeva - japonské pily, hoblíky, přírodní brusné kameny, přírodní oleje - lněný olej, tungový olej, dřevní dehet (tér), japonské nože
http://www.cestadreva.cz/diskuze/viewtopic.php?p=34

Samotným včelím voskem (nerozpuštěným) jsem letos na jaře natíral bukový stůl a musel jsem na to vzít horkovzdušnou pistoli, abych to do něj vetřel.;)
Předtím jsem na nějaké drobnější dřevěné věci zkoušel včelí vosk rozpuštěný v benzínu a nic moc, samozřejmě - doporučit nemůžu. (Navíc benzín, že jo...)

V knížce "Ekologický chov včel - Claudia Bentzien" zmiňují nátěr propolisem rozpuštěným v alkoholu (nehezky to snad jde i v acetonu), nátěr lněným olejem a fritování ve vosku + nespecifikovaný rostlinný olej.

Máte prosím nějaký osvědčený recept/tip na přírodní nátěr na úly? Někde jsem četl kombinaci vosku s rostlinným olejem, ale nevím v jakém poměru a s jakým olejem.. Díky

FARIN: ne, kolem sklinky (nekdo dava i dve najednou) nic neni, volny prostor. nic tam nestavi. ale obecne - po slunovratu krom oddelku uz je pomalu zazrak videt vcely, aby neco postavily.

KUATO: a kdyz mas tu krmnou sklenici v nastavku nad tak kolem jeste neco na loucky pokladas? nebo dokud maji prostor dole tak nahoru nic nestavi?

PIPAL: stropni krmitko vypada docela sikovne, zauvazuju nad nim, ale zas bych chtel pak zimovat na medu tak je mozna zbytecny luxus.

FARIN: jsem na tom stejně jako ty, také čekám na oddělky. Co se týče víka, tak k tomu, co máš, ještě přibij tu druhou desku shora, ale před tím dej do meziprostoru nějakou izolaci. Zrovna sám dumám, co tam nacpu. Ideální by byla ovčí vlna nebo sláma, ale ani k jednomu se teď nedostanu. Tak třeba polystyren, nebo něco. na to plech (proti dešti) a zatížit.

Krmení - do nástavku nad dát tu lahev s cukrem a děravým víčkem (tuším, že se dokonce prodává i děrované víčko ve včelařských prodejnách). Nebo krmítko. Já to budu řešit tímhle: http://www.bzucimivtom.cz/stropni-krmitko-Langstroth

BEBERA: jen bych dodal, ze mnozstvi zasob, ktere vcelam "nacpeme" by melo byt uvazlive dimenzovano i podle velikosti ulu (nebo naopak ul dimenzovat na zasoby :o). uvedu priklad - jeden ze zaseru, ktery se driv casto delal bylo, kdyz se chovaly vcely jeste v budecacich, ze do jednonastavkoveho plodiste se nalilo treba 12kg cukru, coz pri petinovym narustu pri preklopeni do "medu" udelalo 15kg zasob, coz je treba 7-8 ramku. neco tam vcely mohly mit medu, nejaky pyl a prakticky to znamenalo, ze uz matka nemela od konce cervence moc mista kde plodovat, tedy vcelstvo slo do zimy mnohem slabsi nez mohlo jit, kdyby mely dost mista a v jarnim rozvoji a prvni snusce je to dost znat. tedy pokud zimuju treba na dvou nastavkach 39x24, pak nalit jim tam 20kg cukru znamena mit minimalne jeden nastavek jen zasob a tedy plodiste primerene mensi.. reseni - zateplene uly a min krmit nebo zimovat na vetsi prostore.

FARIN: nas ucitel vcelarstvi dava v nezateplenych ulech 20 kg cukru/vcelstvo a neresi, ze k tomu mají jeste i medove zasoby s tim, ze bude radeji, když jim na jare nejake zasoby prebydou, nez aby nemely zadne. Na zateplene uly davame cca 15 kg a taky neodecitam vlastni zasoby vcel. Viko mame prikryte ještě venkovnim vikem - drevenou deskou, ke které je shora prisroubovany vlnity plast s presahem. Zatizeni sutrem je nutnost, občas nam vika odleti, i když na nich lezi kameny. Zbytek ti Kuato napsal vcelku podrobne. Nam jen ucitel pripomnel, abychom po krmeni zkontrolovali, jestli si vcely odnesly zasoby do horniho/hornich nastavku a zimni sedliste si udelaly dole a ne naopak, ze v zime jdou za zásobami nahoru a ne naopak...

FARIN: jako izolace shora se pouziva nejdriv nejaky igelit, ktery se polozi primo na loucky - na tomto kondenzuje voda ze vzdusne vlhkosti v ule a ta je zase vcelama odebirana a vyuzivana pro vlastni potrebu (o to min ji musi nosit zvenku), pak byva bud viko hned ze zateplujiciho materialu (treba polystyren) nebo lehci viko drevo+sololit ve kterem je filcova nebo polystyrenova vlozka (kvuli samotne izolaci) a pokud jsou uly venku pod sirym nebem, tak pribyva jeste jedno vnejsi viko uz bez tepelne izolace, ktere zase chrani proti vode, ktere ma shora nalepenou ipu, nebo je treba cele plechove. da se to vyresit i kusem plechu nebo eternytu nebo co mas doma. zatizit sutrem neni na skodu :o).

dokrmovani cukrem se muze delat v podleti po poslednim toceni (kdy uz nehrozi kontaminace medu tim cukrem) a je to vlastne doplneni zasob vcelstvu na zimu. dava se od 0-20kg (nejc. 12-15), podle toho jak mas silne vcelstvo a kolik jim zustalo medovych zasob. jsou lidi, kteri zimuji jen na medu a kteri nedavaji cukr zadny. v kazdem pripade, cukr je ve sve krystalicke podobe pro vcely nezpracovatelny, musi se podavat rozpusteny a to bud pres krmitko nebo 3l sklinku s prosakovacim vickem (plastove vicko, ktere ma dirky a pri svislem postaveni sklenice roztok pres ty dirky prosakuje a vcely si ho odebiraji a dal zpracovavaji). nekdy vyjmecne se dokrmuje na jare nebo v sezone, kdyz je dlouhe obdobi bez snusky a hrozi vyhladoveni vcelstva a tim padem omezeni plodovani. ja pouzivam krmeni ze sklenic - normalne necham prazdny nastavek, pod sklinku polozim dve drivka/vetvicky, aby se to neprilepilo k louckam a dostaly se tam vcely). po zkonceni krmeni prazdny nastavek zrusim. kdyz privezes oddelky, doporucuju je prikrmovat taky, o to vic se ony budou mit cas venovat budovani a posilovani misto toho, aby tahaly zasoby na zimu.

Měl bych tu pár začátečnických otázek pro praktikující včelaře.
Oddělky by měly letos dorazit a chtěl bych si ujasnit ještě pár věcí.

Víko jsem vyrobil po Smolíkovsku, jeden rám a deska.
Bude to stačit? není vhodnější zhora ještě nějaká izolace? (včelky budou v Praze)
Navíc takhle by v tom stála voda. Jednoduše to lze vyřešit natlučením druhé desky shora.
Nebo máte nějaký lepší nápad (např s oplechováním offsetovou alu deskou)

Další věc je přikrmování. Teoreticky vím že bude třeba 10-15kg cukru na včelstvo.
Jak často (a kolik) je dobré cukr resp. těsto doplňovat?
Krmítko nemám, můžu to punkově házet pod loučky.
Mělo by být možné dát krmivo da dalšího nástavku nad. Jak by se to zařídilo?
Předpokládám že tam nesmí být nad loučkami jen tak volný prostor.

Díky

BEBERA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Colony_Collapse_Disorder

KUATO: co je CCD?

u nás nic moc....oddělek byl marnej, ze tří včelstev bylo jedno bez matky, tak jsem je spojil s tím oddělkem, ale matka je nějaká podivná vůbec neploduje (včera malý koláček na jednom rámku), zbylé dvě se teď rozjeli hezky, vrchní nástavek skoro celý zaplodovaný, stavební rámky postavené, ale do medníků se jim zatím nechce. Už jsem našel na okrajích i pár lehkých náznaků matečníků, ale zatím nic výrazného. Pak už začaly být včera dost bodavé, tak jsem to zkrátil. Ještě jsem chtěl dát aspoň po jednom obsazeném rámku do medníků, ať je tam nalákám, i když minulý rok mi přišlo, že to moc efekt nemělo. Ono by to spíš pomohlo i kvůli snížení topení, ale letos jsem si řekl, že zkusím nedělat jím v tom takový bordel a nechat je ať si to dělají po svém (tzn. nepřevěšovat rámky s plodem do spodního kvůli snížení teploty a snížení možnosti rojení). Jinak tady bylo zatím blbé počasí, že kolem víkendu tři dny v kuse pršelo, tak se uvidí jak s tou řepkou, nejsem si jistý jestli ten déšť ten nektak smije uplně, nebo jestli tam zůstává

KUATO: doufam, ze to nepusobi moc zmatene, kdy v jednom prispevku reaguju na sve oddelene veci - odkazuju na tu kritiku kranky a zaroven vyjadruju svuj nazor na CCD.

MTO: Předně: V USA rozhodně nedochází k úzce zaměřenému výběrovému šlechtění jediného plemene včel jako v ČR, kde je oficiálně povoleno chovat a šlechtit pouze včely kraňské. Rozsáhlé území Spojených států zná včely "afrikanizované", tmavé, kraňské, buckfastské a zdaleka nejoblíbenější italské. Přesto Bush tvrdí, že chovaná včelstva mají příliš úzkou genetickou základnu, protože 99% královen pochází od profesionálních chovatelů. Sám proto s oblibou chytá divoké roje a snaží se z nich vybírat ty nejvhodnější pro další chov. Zkuste si to srovnat s českým přístupem k "rasové čistotě" do nebe vychvalovaných kraněk. Je jistě pravda, že divoké včely (feral bees) s vysokým podílem genů včely tmavé nemají tak výhodné užitkové vlastnosti jako přešlechtěná plemena; pokud však přežívají, kdežto ostatní nikoliv, volba je přesto vcelku jasná...

imho je zakopany pes v tech pylovych nahrazkach v kombinaci s krmenim tema sirupama. protoze jak pyl, tak med s probio kulturama je klicovy pro zdrave vcelstva. kdyz jsem to cetl, tak jsem si vzpomel na rozhovor s jednim mistnim "velkovcelarem", se kterym jsem vcera mluvil a on mi rikal, ze mu padlo pres zimu dost oddelku kvuli tomu, ze nemely pyl.

KUATO: vzdyt tam pisou ze to je z te knizky :

Bush, M.: The practical Beekeeper. Beekeeping Naturally. X-Star Publishing Company, 2011. 629 s.

a o krizeni tam neni ani slovo, spis ze to nejsou jen kranky, ale ze odchovava divoke vcely...