BEBERA: No, po roztavení bude vosk ztuhlý nahoře a zbytek dole, ale bude to docela nehezká práce.

RESOLUT: ZOIDBERG: KUATO: diky kluci. Ten zavijec nas pronasleduje, na skladovani sousi v pruvanu pod strechou v kulne pejou všichni chvalu - deda je tam povesil a všechno pozrane. V sirene lednici mu to taky sezrali, ale tam je to castecne jeho vina - nevsiml si, ze tam ma vzadu velkou diru, myslel, ze to ma utesnene. A taky si myslim, ze letos tomu sireni moc nedal. A pak otevřem uly a potkáme tam několik motylku, ačkoliv všude pisou, ze v ulech zavijec nevydrzi, ze ho odtud vcely vyštípou...A taky nam na truc vsem pouckam, ze panenske dilo nezerou, sezrali i několik cistouckych belouckych sousi...

Dik za informaci ohledne sireni zasob. Plasty, kde toho medu nezustalo moc, jsme dali odmáčet a vratime jim je (mame porad malo sousi), plasty,ktere jsou uplne plne, jsem zatím odlozila a uvidim, co s nimi. Uz jsem se pomalu rozhodla, ze z nich udelame medovinu, ale zas jestli tomu sireni neublizi, mohli bychom je nechat vcelam na jaro.

Cetla jsem, ze nedobytny med se z plastu da na medovinu zpracovat zahratim na 70-75 stupnu C. Roztavi se pry vosk i med, coz je jasne. Naopak mi jasne není, jak potom ten vosk oddelim od medu? Nevite někdo?

V clanku taky psali, ze po maceni uz se to na medovinu moc vyuzit neda, ze pry to ma pachut z vylouhovanych košilek a tak. Mate s tim někdo zkušenost?

BEBERA: kdyz skladujes souse, ubranis se zavijecovi tremi zpusoby - 1/ budes skladovat souse pri teplote pod 10 stupnu (toto pouzivaji velkovcelari, maji velke klimatizovane mistnosti, kde souse skladuji. v malem se to nevyplati delat), 2/ budes souse skladovat nekde v pruvanu, to se zavijecum nelibi - zni podivne, ale zjevne funguje. tchan takhle skladuje souse v kulne na latkach a nezerou mu to zavijeci. akorat se na to nesmi dostat mysi. 3/ sireni - uplne bezny, rozsireny zpusob uchovani sousi u malovcelaru (delam to taky uz skoro 10 let a zadny problem jsem zatim u vcel nezaznamenal, uchovavam takto i rezervni zasobni plasty). siri se tak jednou za 14 dni. prestava se, kdyz se ochladi pod tech 10 stupnu. pripadnym zasobam imho kour nevadi. on vyteka a to malo, co by na tom ulpelo, s tim si vcely poradi. ostatne - kyselina mravenci, kterou Zoidberg zminuje taky neni vcelama nijak nadsene vitana. podstatne je, ze jeji aplikaci vcely prezijou, na rozdil od varroazy. ne nadarmo se rika, ze nejucinnejsi je KM na hranici poskozeni vcelstva. kdyz se podiva po aplikaci do vcelstva, tak na podlozce muzes casto najit mladusky, ktere KM zabila - nejspis jeste nemaji dost vyvinuty chitinovy krunyr.

zavijece ve vcelstvu bych neresil. kdyz na nejakeho narazim, tak ho zabiju, ale ze bych je nejak vyhledaval, to ne. vcely s nimi umi zit a nikdy jsem jeste nenarazil na pripad, ze by ve vcelstvu byl sezrany nejaky ramek. nekdy vidim, ze zivori larva zavijece nahore na sousich pod folii a zerou kousky vosku mezi folii a sousi. imho se muzou vic rozjet pouze v pripade, ze by vcelstvo tuze oslabilo nebo uplne padlo, jinak je vcely ukociruji.

BEBERA: To se mi zdá divné, zdravé včelstvo by si mělo v úle bez problémů udělat pořádek. Zaviječi napadají hlavně schované zásobní rámky - proto je třeba je vykuřovat sírnými knoty. Zásobám medu a pylu v nich by síra ublížit neměla. Ale kyselina mravenčí zaviječům taky jistě dobře neudělá. Však by teď měla být v úlech kvůli léčení varoázy. Osobně si ovšem myslím, že zásobám je nejlépe ve včelstvu. Vzít nějaký krají rámek můžeš vždy, a včely mají zásobu "kdyby něco".

Pokud se nepletu, na zavíječe působí též Formidol (kyselina mravenčí).

KUATO: cast jim asi na jaro schovame, jen nevime, jak to uchovat. Veskere souse, ktere jsme meli uskladnene, sezral zavijec. Deda navrhuje uchovat to ve stare nefunkcni lednici s tim, ze se to opakovane cele i s plasty vysiri, ovsem mame obavy, ze sirovy dym bude reagovat s medem a na jare by to vcelam mohlo nejak ublizit :(

Druhy dotaz je, co se zavijecem,kdyz uz je i v ule? Koukli jsme ted do plodiste a jsou tam molaci :((((

BEBERA: obavam se, ze Zoidberg ma pravdu - kdyz to das nekde pobliz vcelstev, tak se muze snadno rozjet loupezivost, takze ja bych to spis odmocil na medovinu, nebo schoval do skrine a dal jim na jare.

BEBERA: Nepdoceňuj loupež, ta jak se jednou rozjede, tak je těžké ji zastavit, 20 metrů není pro mlsné slídilky žádná vzdálenost. Pak to první odskáčou slabší včelstva, především oddělky. S melecitózou naštěstí zatím zkušenosti nemám...

Pravdepodobne budeme mit v ule zabetenovany melecitozni med (sousedi vcera nasli), tak si jdu pro radu, co s tim. Na strankach beedol pisou, ze bud souse odmacet ve vode, pokud jsou potreba souse, nebo tim zkrmit vcely na jare. Deda rika, ze by jim to nechal postrikane vodou tak 10m od ulu, aby si to sezraly a zaroven aby si nenatahly zlodejky do ulu.
1) Jake mate zkusenosti s loupezemi? Copak staci dat sladke 10-20m od ulu, aby se pripadne loupeznice zmatly?
2) Kdyz si vcely odnosi melecitozni med do ulu, bude to porad melecitozni med, ne? Nebo roztridi krystalkya tekutou cast?

http://www.fiveaa.com.au/...pulled-from-uk-shelves_107217?goback=%2Egde_1583887_member_265327553#%21 (inglis, snad neva ;))

Vědci odhalili tajemství dokonalých šestiúhelníků včelích pláství – Novinky.cz
http://www.novinky.cz/...8346-vedci-odhalili-tajemstvi-dokonalych-sestiuhelniku-vcelich-plastvi.html

KUATO: ok diky

FARIN: na aplikaci formidolu bych urcite to dno otevrel, pro normalni provoz tam dej tu vlozku pro zuzene cesno. imho je to pro vcely komfortnejsi vstup nez ocko.

KUATO: takze ty by jsi uplne vyndal pro aplikaci tu predni pricku co je u dna? jeste ji muzu vymenit za cesno zuzeny na cca 6cm , ale to taky nebude moc vetrat.

Mňo, tak se mi nejspíš při jednom z posledních prohlížení včel podařilo vyklepnout nebo zmáčknout matku (nebyla označená, mladěna z červnovýho roje...). Dneska koukám, že na jednom plástu jsou naražený tři nouzový matečníky. Grh.

FARIN: 8mi plastove oddelky, kor kdyz mas studenou stavbu a takhle nizke sna v pohode ustoji otevrene dno, navic ho muzes vzdycky castecne ucpat nejakou ucpavkou/kusem dreva..

aplikaci formidolu bych jen na ocko neriskoval.

A k tomu bych mel par dotazu na zkusenejsi kolegy:

- oddelky maji ted cca 8 plastu, otevrenej je akorat jedno ocko. pevne dno.
Zatim vypadaji spokojene, ale vlastne moc netusim kdy by se jim melo otevirat dalsi pripadne pridavat cesno.
Zatim jsou prikrmovane cukrem a meli by pry mit co nejmensi vstup kvuli loupezi.
Take uplne netusim jak by to melo byt pres zimu.

- zitra bych chtel aplikovat formidol, je pro tohle jedine ocko ok?

- chtel bych jeste nahoru dat druhe viko s presahem, v podstate jsme nasel jen plechova vika a 200.- Nejaka jina varianta?

diky

Z [ VSOUKOLOHLOR @ permakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy :) ♣♣♣ ]
Zajímavé je to od strany 245 (o včelařství)
http://krameriusdemo.mzk.cz/search/handle/uuid:7530dd40-c94f-11df-84b1-001b63bd97ba
Zaujal mě hlavně kořalkový mor ;)

zdravim, mozna je to trochu OT ale bratr poptava medomet kdyby jste nekdo nahodou meli nejakej tip nebo se zbavovali staryho ebo tak....

Já jsem dal u bezrámkového způsobu do 2/3 lang. odělky vždy do 2 nástavků. Do horního jsem dal dvourámkové krmítko a ihned krmil a zbytek nahoře i dole vyplnil loučkami. Některým se zpočátku stavět moc nechtělo, ale po měsíci jsou to většinou dost silné včelstva. Taky ve všech případech stavěli v krmítku :) Ale klíďo bych začal v jednom nástavku, ani jedno není myslím špatně..

Tak oddelky jsou na miste, po zaletani prestehovane do nastavku. Tak jen doufam ze to vsechny tri matky prezily ve zdravi.

u jedno silnejsiho oddelku jsem chtel zkusit dat 2 nastavky nad sebe, ale behem procesu jsem zjistil ze maji pristaveno i pod ramek a nahoru se tudiz nevejde. A instatne jsem to nebyl schopny uriznout. Tak pozdeji.

KUATO: ok, zkusim nezapomenout

PIPAL: tak sem treba za rok nebo dva napis, jak se ten nater osvedcil, to by me zajimalo :o)

KUATO: Mám to natřený z venku lněným olejem s voskem. Uvidíme, co to vydrží... Nízký dna mám nastálo (volná stavba; u vysokých by prostavěly dolů), jen pak otočím ten špalík v česně, takže bude vlez na včelí mezeru přes celou šířku úlu. Teda tolik teorie, čas ukáže nakolik to bude OK.

PIPAL: prvni pohled na tyhle uly mi rika - kdyby mely pred cesnama vic mista na pristavani, bylo by to lepsi. strecha je zalostne mala (malo prekryva nadstavky do stran). pokud si to vsechno nenatres a nebudes udrzovat ten nater do let budoucich, za par let muzes ul vymenit, protoze se rozpadne. ja mam na vsech volne stojicich ulech eternytove platy, ktere precnivaji aspon o 10cm na vsechny strany a i tak na to prsi, ale aspon nedochazi k tomu, ze pri deletrvajicich destich je cely ul nacucany vodou (jak to drevo umi), coz by ponekud snizovalo konfort vcel uvnitr (a to ja mam dvouplastove polystyrenem zateplene uly, ne tyhle jednostenne jednoduche).

jeste me napada - mas k tem ulum dvoji dna? jedno pro fazi oddelek, druhe pro fazi produkcni vcelstvo? to nizoucke dno, ktere tam mas ted je pro oddelky k nezaplaceni. za posledni dva roky mi odeslo nekolik oddelku protoze jsem jim dal vysoke dno a ony proste ten vchod do ulu nebrani. takze je behem par dni vyberou produkcni vcely, ktere mam opodal. u nizkych den, kdy to maji ke vchodu blizko uz je to v poradku. akorat nevim, jestli to nizke dno by nezpusobovalo nejake nesnaze (horsi odvetravani vedouci k prehrivani) u silnych produkcnich vcelstev

MRTS: souhlas - zalezi naprosto na sile toho oddelku. jsou oddelky, na ktere se da pomalu "nasadit mednik" a jsou oddelky, ktere maji par hrsti vcel na trech ramkach. v prvnim pripade dva nastavky, ve druhem jeden a to mozna jeste zuzeny. v kazdem pripade vzhledem k pocasi bych je zakrmil. jinak rozsireni bych udelal spis vystavenyma sousema nez mezistenama, protoze uz je po slunovratu, tak ony moc nestavi.

PIPAL: prijdu se tam na vas nekdy podivat :). TiZn striska dobra, pokud se pod ni nebude hromadit vlhkost. to bych mozna casem okopiroval i na svoje

A je to langstroth, stavebnice ala Ikea z nastavky.cz. Celkem spokojenost, i když to není z borovice. Poměr cena/výkon dobrej.

VODOMERKA: Pod Loretou / stráň za Kočkou.