EZDY: ahá! Dík!

REDSNAKE: plodiště se od medníku oddělí mřížkou, která zabrání matce aby tam lezla a kladla - jinak jo když tam není mřížka a matka proleze, tak budeš mít třeba půlku plástve plod a půlku medovou

EZDY: To je jasný, ale vzhledem k tomu, že nevčelařím, spíš jen sympatizuju, není mi jasný, jak maj rozdělený ty místa, kde třeba skladujou zásoby, kde maj plod a podobně. Mám za to, že to nemaj chaoticky náhodně, buňka medu, plod, plod, med, med, med. Ale je tam nějaký systém, kdy někde je jen med jinde jen plody. A tak mi jde o to, jestli a případně proč do těch sklenic nedávaj včely plástve s plodem.

Je mi jasný, že ve finále je to dolitý medem do plna.

URPUTNIK: medníky se sundavaj na podzim jestli mne paměť nešálí....
REDSNAKE: ony ho tam rozhodně nenanesou víc než se vejde do těch buněk který vystaví přece... když to sundáš a vyklepeš včely tak se to dolije medem, aby to bylo plné

HYPNOGEN: Už pár dní přemýšlím nad tím: Včely do těch sklenic dělaj jen medový plástve? Není to pak takovej včelí hřbitov zalitej medem? Myslím plod a další..

HYPNOGEN: pro nas laiky co o vcelareni uvazuji zatim jenom teoreticky, neni to do nasich podminek 'nebezpecny'? jako jestli by v tom napr nemrzly .. nebo je to jenom na leto? a jestli jsem to pochopil na foru spravne, vodici 'ramecek' jim do tech sklenic delal, ze?

O včelách - Václav Uher - Duše K - Jaroslav Dušek
https://www.youtube.com/watch?v=oQpamm-JLSw

JADR: Samozřejmě, ráno nebo večer. Jinak bys přišel o včely venku.
Stěhování v zimě asi není úplně nemožné, ale budou nervozní, naplní se jim výkalový vak a pak se budou potřebovat vysrat, přeskupit do chomáče - tak aby na to měly po převozu vhodné počasí.
Pozor, při stěhování přes hranice okresu (?) potřebuješ povolení SVS. (A k tomu je potřeba vyšetření na mor včelího plodu, možná ještě něco, záleží na nich. To zabere nějaký čas - zařiď si to včas.)
Stěhování z (i do?) oblasti s ochranným pásmem moru včelího plodu je snad zakázané úplně.

Stěhovali jsme 3 včelstva autem 250 km přes republiku, v mizerných úlech - měl jsem s sebou pro jistotu rozprašovač na vodu (kvůli chlazení včel, kdyby bylo potřeba a pro "zneškodnění" uniklých včel) a včelařské klobouky ;)

MRTS: potrebuju prave stehovat tak 1h autem. , takze chapuli to dobre upevnit proti posuvu a dat na cesno sitku. A stehovat po zime. Ale v jaky cas? asi by to chtelo kdyz jsou v ule takze vecer nebo rano, co?

JADR:
Jak: zajistit proti posunu nástavků, třeba upínacím pásem s ráčnou. Pokud není zasíťované dno, je třeba zajistit dostatečné větrání. Kryty oček do polohy "dírky", do česna např. muší síť, v teplém počasí třeba ještě síť na strůpek.
Kdy: záleží na tom, jak daleko je budeš stěhovat. Vyhnul bych se stěhování teď v zimě, pokud se nečeká oteplení. (Kvůli proletu.) Jinak asi kdykoliv, pokud stěhuješ na delší vzdálenost. Jen v pozdním jaře nebo v létě to bude náročnější kvůli váze.
Pokud stěhuješ jen kousek (v prostoru, který včely znají), tak bych stěhoval ještě před rozkvětem vrb. (Jinak je to trochu komplikovanější, aby nelétaly na původní místo.)

Prosim vcelari, poradite mi jak prevazet vcelstvo ? a kdy je nejlepsi doba? diky moc

Researcher pens rich story about threats to bees and humanity
http://www.vancouversun.com/...rcher+pens+rich+story+about+threats+bees+humanity/10667875/story.html

Zrovna nedavno tu to probehlo, tak jsem si myslel, ze to nekdo vzpomene.
tady je vic informaci:
http://eagri.cz/public/web/file/349775/Narizeni_Statni_veterinarni_spravy.pdf

neni nahodou ted vetsi cast Prahy v karantene? tzn. zadny stehovani ven ani dovnitr..

VODOMERKA: aha, mas pravdu, prehlidl jsem to. no, pokud to narezou presne, pak odpada nejotravnejsi a nejpracnejsi cast dila.

KUATO: sis to nečetl celé... díly ti profesionálně nařežou v Inva Polar Liběšice. za hubičku, včetně falců. zevnitř se natírá už jenom latexem, aby byl povrch sjednocený (kvůli vykusování, ne zpevnění). tady u nás jsou docela rozšířený, zejména v plenéru/na zahradách. nikdo neměl žádný zásadní problém. vyklovaný kus se dá krásně opravit, když už na to přijde. a nákladově vycházel materiál na nějaký 2-300. pracnost - viz video v článku

ZOIDBERG: ja myslim, ze pokud ten smrk clovek zvenku natre, tak mu to vydrzi uplne stejne, jako z borovice - osobne predpokladam zivotnost ulu jednu generaci. zatim mam nejstarsi cca 10 let a jsou to od Brinka ze smrku a bez problemu. obzvlaste pokud stoji ve vceline nebo kocovaku a ne na vcelnici.

VODOMERKA: zajimalo by me, odkud si muzes nechat zaslat "z vyroby" narezane polystyrenove dily na miru. ja si kdysi zkousel vyrobit polystyrenovy ul svepomoci podle navodu pana Smeleho? (myslim, ze se tak jmenoval - stary pan odnekud z Prahy, co uvadel, ze v nich udelal metrak medu na vcelstvo) a vykaslal jsem se na to po jednom nastavku - zjistil jsem, ze neni az takova prdel ty dily narezat rovne i kdyz vychazis z klasickych zateplovacich polystyrenu, ktere uz v podstate jakz takz narezane jsou. dale to epoxydove lepidlo je docela drahe a pokud se jim maji v podstate natrit kvuli zpevneni vsechny strany ulu, tak se to svinsky prodrazi, a nakonec - casove je to ne az tak levne. proste, kdybych sel do polystyrenovych ulu (jakozto o tom uvazuji, ze bych si jich par poridil na zahradu), tak bych si koupil uz hotove, kterych se u nas uz taky par typu prodava a vyjdou jen o trochu draz nez drevene. jinak jsem byl taky upozornen od vice lidi, ze polystyrenove uly neni moc radno pouzivat na stanovistich treba u lesa nebo nekde, kde je maly pohyb lidi a vetsi pohyb zvere, protoze takove kuny jsou schopny je uplne zlikvidovat, na rozdil od drevenych, ktere jim daji mnohem vic prace. proto jsem mluvil o porizeni na zahradu a ne do kocovaku.