JELENA: ale já jsem zde již čtyřikrát (za což se omlouvám) odkázal na článek (autorem je mimochodem Jan Čulík, vysokoškolský pedagog na Univeristy of Glasgow, zároveň ale jeho „akademismus“ vyrovnává praxe, kdy sevého času také působil jako produkční a finanční ředitel podniků Persistent Vision Animation a Inner Workings, plc.), kde bylo na negativní dopad smýšlení o vysoké škole jako o „firmě“ konkrétně poukázáno, dvakrát na ten samý problém na NF VŠE (kupování si vzdělání, resp. titulu) a taktéž jsem poukázal na úroveň soukromých vysokých škol, která je obecně (tedy ne pouze jednotlivé výjimky) nižší než úroveň veřejných vysokých škol. Zároveň jsem ro doložil osobními zkušenostmi z několika škol, kde jsem tu čest měl (viz nástěnku), které alespoň v mém oboru dokazují, že školné nemá reálný vliv na úroveň vzdělávacího institutu. Zato ze strany těch, co horují pro zavedení školného dočkal jsem se prozatím pouze argumentů ve smyslu, že to bude pro studenty finančně zvládnutelné (+ důkazy ze zahraničí o této zvládnutelnosti, které jsou sice hezké, ale nijak neobhajují vlastní existenci školného). Ostatní důvody jsou na čistě ideologické, neoliberalistické rovině (i zde)...

RUDOLF: Ano, ten postoj bude trochu jednotvárný, ostatně ta kniha se ani jinak netváří. Prostě popisuje školné z pohledu liberálních ekonomů. Není to moc dlouhé, je dobré to pročíst celé.

Z liberálních ekonomů se školným zabývají i jiní, např. Milton Friedman. Ten pro základní školy navrhuje tzv. kupónový systém - peníze jsou vázané na žáka, jdou té škole, do které dítě chodí. A je jedno, jestli je státní nebo soukromá. Pokud je to luxusnější škola, stejně dostává peníze na dítě a rodiče doplácejí zbytek. Ale není problém vybrat takovou školu, které státní peníze pokryjí celé náklady a rodina neplatí nic.
Tím protestuje proti zavedené praxi, kde děti buď chodí do státní školy (a mají školu zadarmo) a nebo do soukromé, kde si ale musí zaplatit celé školné a od státu nedostanou ani korunu (a jsou tak znevýhodněni).

RUDOLF: reflexe moderní turecké zkušenosti, hmmm - to ale moc s vysokým školstvím nesouvisí, že ne? Já mám pocit, že mícháme hrušky s jablky. Turecko je od nás hodně odlišné v mnoha směrech a řekla bych, že skutečně jenom minimum z nich má co dělat s vysokým školstvím. Ostatně moje čerstvá zkušenost: začínáme s Turky spolupracovat na poli biologického výzkumu, který je na hony vzdálen jakékoli aplikaci, a vypadá to slibně. A ti Turci, s nimiž jsem v rámci navazování spolupráce před týdnem hovořila, mi nepřipadají jako nekulturní barbaři...


BINARY_PARANOIC: Jako zásadní problém vidím, že většina argumentů pro zavedení školného je postavená na vodě, na jakýchsi osobních zkušenostech typu "to já bych neutáhl, takže to tak přeci být nemůže". Přitom není jediný nezpochybnitelný důkaz, že si lidé skutečně vyšší vzdělání nebudou moci dovolit a dopad na úroveň a dostupnost škol bude mít negativní efekt. Ano, jistě by se našly i takové školy, kde mělo zavedení školného efekt negativní, ale těch pár ojedinělých případů není žádným argumentem proti zavedení školného ve smyslu prostředku k zvýšení úrovně škol. - tohle je bez uvedení konkrétních argumentů, které jsou postavené na vodě, a konkrétních argumentů z druhé strany, které jsou podle tebe platné, jenom plácání prázdné slámy. To, co jsem napsala, má naprosto stejnou výpovědní hodnotu, jako to, co jsi napsal ty. Nulovou. Vyjadřuje to jenom náš postoj. Ale argumentem se to fakt nazývat nedá.

Jako zásadní problém vidím, že většina argumentů pro zavedení školného je postavená na vodě, na jakýchsi teoretických konstruktech, že „tak by to přeci mělo být“. Přitom není jediný nezpochybnitelný důkaz, že školné na nějakém institutu opravdu zvýšilo úroveň. Naopak je dost důkazů o tom, že privatizace vysokých škol (přičemž školné je faktickým krokem k privatizaci těchto škol) nemá buď žádný efekt na úroveň škol či efekt negativní (ano, jistě by se našly i takové školy, kde měly efekt pozitivní, ale tak či tak to znehodnocuje argument pro zavedení školného ve smyslu prostředku k zvýšení úrovně škol).

Za zmínku jistě stojí, že striktněji ekonomický pohled na vzdělávání, který (ne zcela překvapivě) je např. na VŠE, končí tím, že je zde možné si zde titul (z části) normálně koupit jako krabici bot (aneb opět narážím na NF VŠE, kde je možné si legálně až 18 kreditů zakoupit). O tom, že úroveň soukromých vysokých škol v ČR není ani náhodou natolik významná, aby to bylo dostatečným důkazem o souvislosti školného (potažmo privatizace) vysokého školství a vysoké úrovně dané školy školy ani nemluvě. Myslím, že současná koexistence soukromých a veřejných vysokých škol a jejich úroveň je docela průkazným experimentem, kdy si v totožných podmínkách můžeme ověřit, jaké důsledky privatizace vzdělácích institutů má. Na předních příčkách žebříčků škol se – ó jaký to div – pohybují samozřejmě ty veřejné (viz např. nedávné srovnání hospodářských novin). Kdyby byly všechny soukromé školy v ČR svou úrovní o třídu výše než ty veřejné, tak se můžeme bavit o tom, že model veřejných vysokých škol je třeba změnit. Ale tak tomu prostě není.

YMLADRIS: ehm.. já opět zcela nevhodně použiju jednotlivý příklad: dvě mé školy vedli majitelé vlastních firem s velkou tržní praxí. Své schopnosti uplatinili hlavně ve schánení sponzorů, aby byl barvy do tiskárny, případně počítač pro zaměstnance, na který z rozpočtu neměli aj. Jeden z oboru má dokonce hodně studentů, ale jelikoj ff má nejmenší koeficient přídělu na žáka dostanou stejně směšné peníze, narozdíl od přírodních věd a medicíny - které jsou pochopitelně ceněny více.

Ale můj názor: myslím že je samozřejmé že se na pozici šéfů oborů s větší návazností na praxi dostávají lidé s praktickou tržní zkušeností a myslím že to se školným nemá nic společného. (A věřím že vyjimkou je estetika, filozofie aj. - které přesah do tržní praxe nemají) Všichni měli jasný názor že stabilně zaměstnávat kvalitní osobnost a uspojivě je zaplatit je problém při nedostatku zdrojů. Doktoranti skutečně nedostanou adekvátní odměnu za svojí výuku. U nás se najímají lidé sézoně, ale například nyní má naše katedra dva stabilní zaměstnance. Prof. kteří stojí jako garanti oborů raději k výuce nepouští, protože oboru nerozumí, bez nich by zase ústav nefungoval.

Můj největší apel proti školnému je v tom že nijak školy nedonutí změnit svojí strukturu, nepřinese víc financí a čistě ideoligicky stát šetří na špatném místě.


YMLADRIS: rozmět vš je také kultivace člověka, stačí si poslechnou přísahu na uk.

V turecku se většina studentů rozhoduje ekonomicky, tolik lidí co studuje různé inženýřské obory, ba zastoupení žen v inženýrských oborech mně bralo dech. V podstatě humanitní vzdělání bylo velmi okrajové. A je to na lidech poznat, nikdo u nich nerozvíjí kritické myšlení, pořádně neznají literaturu. A mezi univerzitou na firmou je jasná návaznost. Tj. oni studijí pro firmu. Přitom vědí že budou dělat práci která je nebaví, ale zaplatí jim pohodlný život. Jasně mají výběr, ale reálně není společnost o tom, budovat prostředí kde se jedinec může snáze rozvíjet a naplňovat svůj potenciál, spíš než si dělat továrnu na pracanty.