YMLADRIS: ehm.. já opět zcela nevhodně použiju jednotlivý příklad: dvě mé školy vedli majitelé vlastních firem s velkou tržní praxí. Své schopnosti uplatinili hlavně ve schánení sponzorů, aby byl barvy do tiskárny, případně počítač pro zaměstnance, na který z rozpočtu neměli aj. Jeden z oboru má dokonce hodně studentů, ale jelikoj ff má nejmenší koeficient přídělu na žáka dostanou stejně směšné peníze, narozdíl od přírodních věd a medicíny - které jsou pochopitelně ceněny více.
Ale můj názor: myslím že je samozřejmé že se na pozici šéfů oborů s větší návazností na praxi dostávají lidé s praktickou tržní zkušeností a myslím že to se školným nemá nic společného. (A věřím že vyjimkou je estetika, filozofie aj. - které přesah do tržní praxe nemají) Všichni měli jasný názor že stabilně zaměstnávat kvalitní osobnost a uspojivě je zaplatit je problém při nedostatku zdrojů. Doktoranti skutečně nedostanou adekvátní odměnu za svojí výuku. U nás se najímají lidé sézoně, ale například nyní má naše katedra dva stabilní zaměstnance. Prof. kteří stojí jako garanti oborů raději k výuce nepouští, protože oboru nerozumí, bez nich by zase ústav nefungoval.
Můj největší apel proti školnému je v tom že nijak školy nedonutí změnit svojí strukturu, nepřinese víc financí a čistě ideoligicky stát šetří na špatném místě.
YMLADRIS: rozmět vš je také kultivace člověka, stačí si poslechnou přísahu na uk.
V turecku se většina studentů rozhoduje ekonomicky, tolik lidí co studuje různé inženýřské obory, ba zastoupení žen v inženýrských oborech mně bralo dech. V podstatě humanitní vzdělání bylo velmi okrajové. A je to na lidech poznat, nikdo u nich nerozvíjí kritické myšlení, pořádně neznají literaturu. A mezi univerzitou na firmou je jasná návaznost. Tj. oni studijí pro firmu. Přitom vědí že budou dělat práci která je nebaví, ale zaplatí jim pohodlný život. Jasně mají výběr, ale reálně není společnost o tom, budovat prostředí kde se jedinec může snáze rozvíjet a naplňovat svůj potenciál, spíš než si dělat továrnu na pracanty.